Stalo se to v dubnu roku 2017. Nyní, po šesti letech usilovného zkoumání, je na světě studie, která domněnky odborníků ohledně Bánovského pokladu potvrzuje. Vědci ji publikovali v prestižním akademickém časopise Journal of Archeological Science.
„Poklad patří k nejexkluzivnějšímu souboru nálezů datovaných do doby halštatské nalezených na území České republiky,“ uvádí k objevu ze 6. století před naším letopočtem tým výzkumníků.
Ten se skládal z odborníků na různé disciplíny a poklad zkoumal téměř šest let. „Bánovský poklad ukázal, nejen proč byl uložen a kým, ale také odhalil, že minimálně ‚bánovská horda/tlupa‘ byla napojena na významnou pravěkou obchodní cestu – Jantarovou stezku,“ upřesnil Bartík z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Vyšlo najevo, že soubor cenných předmětů do země někdo uložil záměrně, v rámci určitého rituálu. Archeologové také zjistili, že předměty patřily velmi vysoce postavené ženě. Patrně velmožce, která měla dohled nad úsekem Jantarové stezky. Depot obsahoval řadu předmětů ze starší doby železné. Součástí byla nádoba se šperky, jako byly spony, náramky, vlasové ozdoby, jehlice, náušnice či prsten. Našly se také skleněné korále, unikátem je ovšem 1 500 až 2 000 jantarových korálků. To je na tuzemské poměry něco nevídaného.
Rekonstrukce rozmístění šperků a dalších artefaktů z bánovského depotu na postavě ženy
„Byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ sdělil vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého.
Velká plátna, hluk i cesta tmou. Cyrilometodějské centrum vtáhne do historie |
Soubor obsahoval také železnou sekyru, která mohla reprezentovat nástroj rituálu.
Bohatý kroj byl nejspíše majetkem ženy s významným společenským postavením, pravděpodobně příslušnice velmožské rodiny. Zajímavostí je, že předměty mají původ v různých částech Evropy. „Přírodovědné analýzy prokázaly, že jantar pocházel z Pobaltí,“ doplnil Golec.
Část bronzových šperků, mezi nimiž vyniká šest exemplářů unikátních, takzvaných dračích spon, se zase do Bánova dostala z území dnešního Slovinska.
Výzkum potvrzuje, že Bánovský poklad souvisí s Jantarovou stezkou, tedy obchodní pravěkou dálkovou komunikací. I ve starší době železné spojovala Pobaltí se Středomořím, kde byl o „zlato severu“, jak se jantaru říkalo, stálý zájem.
Největší poklady Slovácka: tisíce let staré sídliště i tajemství školního sklepa |
Majitelka luxusních bronzových šperků tak mohla část své výbavy získat právě tak, že za ni nabídla jantar. Jednotlivé úseky Jantarové stezky totiž ovládali a kontrolovali lidé, kteří patřili k místní elitě. Z obchodování pak tito vysoce postavení lidé profitovali.
„A právě k této elitě, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila i žena z Bánova,“ potvrzují Bartík s Chrástkem.
Unikátní soubor nálezů si dnes může prohlédnout i veřejnost. Je součástí nové stále expozice s názvem Pravěk Uherskohradišťska, která je k vidění v Cyrilometodějském centru, které navazuje na Památník velké Moravy ve Starém Městě.
Mimo Bánovský poklad jsou vystaveny i další cenné nálezy z regionu. Například ukázky keltského hrnčířství nebo hrob germánského muže nalezený poblíž Uherského Brodu. Atraktivní je i hmatová stezka provázející návštěvníky od doby Velké Moravy proti proudu času až k období vzniku lidské civilizace.
30. srpna 2022 |
