Lidé, jejichž strava je bohatá na ovoce a zeleninu, mívají žlutější nádech barvy pleti, a ti, kteří se udržují v dobré fyzické kondici, zase více okysličenou, a tedy červenější krev i pokožku. Právě proto je ženy považují za atraktivnější, zatímco bledá pleť muže diskvalifikuje jako potenciálně nezdravé, tvrdí spoluautor studie Ian Penton-Voak.
Silné maskulinní rysy obličeje, jako je například výrazná čelist či nos, naproti tomu podle zjištění studie mužům body nepřinesou. "Maskulinita nijak nesouvisí s tím, jak muž ženy přitahuje," říká Penton-Voak. Jinými slovy, otázka, kterou si ženy kladou, zní: Je potenciální partner zdravý, nebo nemocný?
Tým z bristolské univerzity předložil jednadvaceti ženám bílé barvy pleti (a průměrného věku 19 let) dvacítku fotografií mužů bílé barvy pleti (kolem 27 let), ale různých barevných odstínů a maskulinních rysů obličeje.
Výsledek? Jako nejpřitažlivější z hodnocení vyšli muži, jejichž tváře nesly červený či žlutý nádech.
V druhé části experimentu vědci fotografie digitálně upravili a některým tvářím přidali maskulinnější křivky, jiné naopak zženštili. Ani tentokrát nebyl větší zájem o "chlapáky", prozrazuje článek o studii v National Geographic. Ačkoli se pokusu účastnily osoby bílé barvy pleti, jeho závěry budou zřejmě platné napříč kulturními a etnickými skupinami. Jiné experimenty totiž prokázaly, že mužským tvářím s nádechem žluté či červené dávají přednost například i zuulské ženy.
Nejde jen o tvář
Podle jiných vědců je ale studie příliš jednostranná. "Fyzická přitažlivost není jediným kritériem, podle něhož se ženy rozhodují," zdůrazňuje Laura Dane, evoluční psycholožka na Douglas College v Britské Kolumbii.
Připomíná studii publikovanou před dvaceti lety v Journal of Psychology, při níž dostaly ženy na výběr mezi atraktivním mužem v uniformě zaměstnance řetězce rychlého stravování Burger King a mužem nepřitažlivého fyzického zevnějšku, ale v obleku. Většina žen si vybrala druhou možnost, protože dotyčného považovala za sociálně zdatnějšího (pokud by si však mohla vybrat, v ideálním případě by dala přednost atraktivnímu muži v obleku).
Tentýž pokud se opakoval s muži a ti si vybírali ženy nejčastěji prostě podle jejich fyzické přitažlivosti, bez ohledu na to, co o jejich sociálním statusu vypovídal zevnějšek.
Právě proto jsou podle Penton-Voaka zkoumání, jaké jsou mužské preference při výběru partnerky, tak "nudná". Pánové totiž docela důsledně chtějí ženy, které dávají svými ženskými rysy a mladistvým zjevem najevo plodnost.
K čemu ale tedy slouží maskulinní rysy? Ty mohou vypovídat nejen o zdravotní kondici a potenci, ale i o sociálním vlivu a moci, napovídá Dane a Penton-Voak doplňuje: "Maskulinita zde možná není pro to, aby zajistila přitažlivost v očích žen, ale aby fungovala jako nárok na dominantní postavení ve společenské hierarchii."
