S mladším dítětem navážete vztah snadněji, s potomkem v pubertě to možná bude

S mladším dítětem navážete vztah snadněji, s potomkem v pubertě to možná bude spíš zápas.

Vztah s cizím dítětem: netlačte na pilu a buďte trpěliví

  • 45
Našli jste skvělou ženu, jenže není sama. Pokud s ní chcete být, musíte si vybudovat i vztah k jejímu dítěti. Provedeme vás úskalími vztahu s nevlastními dětmi. Základní ponaučení přitom zní: nepodlézejte a nevnucujte se.

"Nevlastní rodiče mají jaksi automaticky špatnou pověst. Stačí se podívat na klasické pohádky, kde je macecha vždy zápornou postavou. Je samozřejmé, že vztah s nevlastním dítětem je vždy o něco problematičtější a náročnější, ale není důvod, proč by neměl fungovat," říká psycholožka Zdena Dušková. "Vstupuje však do něj celá řada faktorů, na něž je potřeba brát ohled, a většinou je k němu potřeba značná dávka trpělivosti ze strany dospělého."

Pravděpodobně nejdůležitější proměnou, která bude určovat ráz vašeho vztahu, je věk dítěte. Pokud si najdete ženu s velmi malým dítětem či batoletem, budete mít situaci patrně o něco lehčí, protože malé děti si na změny tohoto typu obvykle zvykají rychleji.

"Děti ve školkovém věku a mladší jsou většinou schopné přijmout nového člověka ve svém okolí poměrně snadno. Snáze si na něj zvyknou a rychleji ho vnímají jako 'svého'. Oproti tomu školáci už jsou mnohem nedůvěřivější a akceptace někoho cizího trvá delší dobu. Za nejsložitější z tohoto hlediska považuji období puberty, kdy jsou dospívající negativisticky naladění i ke svým vlastním rodičům a cizího člověka přijímají často velmi obtížně," dodává psycholožka. Když si k tomu ještě připočtete skutečnost, že pravděpodobně budete chtít také občas výchovně zapůsobit, s dospívajícími dětmi vás čeká největší boj.

Vsaďte na první dojem a přirozenost

Cenné body můžete získat už při prvním setkání, protože první dojem je důležitý i u dětí. Pravděpodobně nejjednodušší způsob, jak si naklonit dítě na svou stranu, představuje dárek, který mu donesete. Psycholožka však upozorňuje na úskalí, která s sebou tato strategie může nést.

"S dárky bych doporučila zacházet velice obezřetně. Je jistě dobré přinést napoprvé dítěti nějaký dárek a ukázat tak svůj zájem, ale volila bych spíše dárek menší hodnoty. Nepůsobí to dojmem, že si člověk dítě kupuje, a dítě také později neočekává, že bude dostávat drahé a velké dary automaticky," vysvětluje psycholožka.

Pokud se rozhodnete dítěti dárek skutečně koupit, věnujte jeho výběru skutečnou pozornost a nekupujte první věc, na kterou vám v obchodě padnou oči. Snažte se při výběru zohlednit osobnost dítěte, jeho věk a zájmy, protože zejména starší děti velmi rychle poznají, zda jste o dárku pro ně skutečně přemýšleli. Psycholožka přitom zdůrazňuje, že se pravidlo o nekupování si dětí drahými dárky neomezuje pouze na první kontakt – platí po celou dobu trvání vztahu.

Společné rituály, třeba víkendové výlety, mohou být dobrým prostředkem k navázání fajn vztahu.

"Nejtěžší zkouškou je pro nevlastní rodiče obvykle trpělivost," říká psycholožka. "K vybudování vztahu a důvěry je potřeba hodně času a trpělivosti. Projevujte o dítě zájem, povídejte si s ním, pokud o to stojí, ale nepodlézejte mu a nevnucujte se. Děti jsou citlivé a poznají rozdíl mezi skutečným zájmem a snahou vlichotit se jim." Snažte se získat jejich respekt spíše přirozenou cestou. Můžete jim povídat o svém zaměstnání, koníčcích nebo čemkoli, co by je mohlo zajímat a imponovat jim. Nabízejte jim nové podněty a prožitky, ale nechte na nich, které z nich budou chtít využít a které je budou zajímat.

"Velmi užitečné je vybudování si nových společných rituálů a zvyků, které vás stmelí jako rodinu," radí Zdena Dušková. "Nesnažte se přebít ty, které už mají vytvořené, ale spíše najít své vlastní. A není potřeba čekat například až na Vánoce, společným rituálem může být i sobotní večeře nebo pravidelná měsíční návštěva kina."

Dohodněte se na výchově

Dalším prubířským kamenem vašeho vztahu se stanou otázky výchovy. Dřív nebo později se stoprocentně dostanete do situace, kdy se vám chování dítěte nebude líbit a budete chtít zasáhnout. Jenže vzhledem k tomu, že se nejedná o vaše vlastní dítě, jsou vaše kompetence poněkud omezené.

"Nejdůležitější je bezesporu to, aby se na výchově dohodli partneři mezi sebou. Je potřeba, abyste si ujasnili, kde jsou hranice, do čeho ještě můžete zasahovat, do čeho ne a jakým způsobem," radí psycholožka. "Vaše role při výchově dítěte není stejná jako v případě vlastního rodiče, ale není možné, abyste neměli žádné kompetence."

Dohodněte se také na tom, zda budete mít právo trestat, jaké tresty a za jaké prohřešky se v rodině uplatňují. Zcela jistě postupem času nastanou situace, kdy budete mít na výchovu dítěte jiný názor než jeho matka. Výchovné rozpory však zásadně neřešte před dětmi, ale sami mezi sebou. "V žádném případě a za žádných okolností nesmíte před dítětem pomlouvat jeho otce. To je tabu, které je nepřekročitelné. A děti jsou na to velmi citlivé," varuje psycholožka.