Záhada kuželových hlav
Jedna z lebek patřila ženě, kterou na Gotlandu pohřbili v jedenáctém století. Důstojně, s poctami.
O onom zvyku se archeologie dověděla z nálezu tří koster, i ty se nacházely na Gotlandu. Patřily ženám, jedna zemřela ve věku mezi pětadvaceti a třiceti lety, zbylým dvěma bylo v době smrti od pětapadesáti do šedesáti, popisuje server ArkeoNews. Komunita je do hrobů uložila s klenoty, patřily mezi ně i čtyři brože ve tvaru zvířecích hlav, artefakty svědčí o tom, že ženy byly ze zámožné vrstvy.
Brutální rituál byl proveditelný. Věda zkoumala vikingského krvavého orla |
Nejpozoruhodnější prvek však představovaly kostry samotné, jejich lebky. Byly deformované do protáhlého, kuželovitého tvaru. Žádný jiný nález z Gotlandu nebo jiného vikingského území takovouto modifikaci nenabídl. V čem byly ony tři vikingské dámy jiné?
Pro vědu je to stále otevřená otázka. Server Medievalist připomíná, že prodlužování lebek bylo praktikované mnohými starodávnými i středověkými kulturami, ovšem v docela jiných geografických zónách, v Jižní Americe, střední Asii, jihovýchodní Evropě, v Bulharsku mezi devátým a jedenáctým stoletím. Modifikace se aplikovala především na děvčátka, stihnout se musela do věku jejich tří let, spočívala v deformování hlaviček s pomocí dřeva nebo látky.
Všechny tři ženy pocházely, domnívá se studie, z jedné rodiny. Odpovídala by tomu posloupnost jejich pohřbů – a rovněž zcela shodné provedení lebeční modifikace. Přinejmenším jedna z žen pocházela z Gotlandu, o dvou si výzkumníci nejsou jistí. Možná si je vikingští obchodníci přivedli z oblastí na jihovýchodě Evropy.
Jisté však je, že taková výstřední, kuželovitá lebka, ať byl účes dam jakýkoli, nešla ve vikingské společnosti zastřít. Musela být výrazná, viditelná, musela upozorňovat na výjimečnost oněch žen. Snad to bylo schválně, aby zdůraznila jejich exotický původ, odlišnou identitu? Možná též daleké kontakty vikingských rodin, do nichž patřily?
Jistí si však jsou výzkumníci tím, že odlišnost žen byla jejich společností akceptována pozitivně. Byly váženými členkami gotlandské komunity. Přinejmenším jedna z nich byla do hrobu uložena s nadstandardní výbavou, která se z gotlandských poměrů vymykala.
Existence kuželovitých lebečních deformací je podle autorů studie zásadní. Buď totiž znamená, že vikingští obchodníci dosáhli svými cestami dalekých oblastí. Nebo se modifikace odehrály na Gotlandu nebo východobaltských oblastech, a potom je novým poznatkem o tamní kultuře.
