Nešlo o náhodné vrypy. Rýhy vyžadovaly dovednou práci. Mohly sloužit k identifikaci.
Nejprve si přitom výzkumy myslely, že rýhy v zubech vikingských pohřbených mužů byly následkem toho, že chrup Vikingové používali jako nástroj, například při obdělávání kůže, připomíná server Live Science. Další práce však mínily, že zuby se ve vikingské společnosti modifikovaly záměrně, dokonce s velkou zručností, jak si všimla studie z roku 2005.
Společenství pilovaných zubů
Aktuální práce, která vyšla v magazínu Current Swedish Archaelogy, souhlasí. „Pilování muselo být úmyslné. Moderní pokusy naznačují, že k tomu, aby se dosáhlo takto zřetelných, specifických rýh, bylo třeba železného pilníku,“ vysvětluje vedoucí práce Matthias Toplak. Práce jeho týmu však měla za cíl osvětlit, jaký byl účel oněch zásahů. Proč si Vikingové dávali takovou práci s tak náročnými úpravami?
Pilované zuby, protáhlé lebky |
Od roku 1989, kdy se našel první takto modifikovaný zub, jich přitom archeologové nashromáždili 130. Všechny vyhlížejí obdobně, nesou hluboký, zřetelný vodorovný zářez. Všechny zuby patřily mužům, jimž bylo nejméně dvacet let.
Autoři studie soudí, že modifikace neměla jen estetický smysl. Jejím posláním bylo přenášet společností informaci o svém nositeli. O jeho sociálním statusu, příslušnosti k jisté společenské skupině, snad i kulturním zázemí. A práce si dokonce troufá navrhnout, z jaké komunity se nositelé pilovaných zubů rekrutovali.
Modifikované zuby se totiž původně objevily ve východošvédské oblasti Uppland, největší koncentrace však dosáhly na ostrovu Gotland. A to bylo za pozdního vikingského období centrum pro všechny baltské obchodní aktivity. Studie má za to, že rýhy vpilované do chrupu byly dokladem iniciačního rituálu, kterým se přijímal do specifického společenství kupců nový člen.
KVÍZ: Jak znáte Vikingy? |
A nejen to, rovněž se poté při svých cestách a aktivitách oním znamením prokazoval. Členové oněch komunit se tak dovedli navzájem poznat a mohli si tak poskytovat obchodní výhody, ochranu, jiná privilegia, soudí autorský tým podle serveru NewsWeek. To by bylo významné zjištění, znamenalo by totiž, že ve vikingské době existovaly komplexní, velké obchodní komunity obdobné pozdějším středověkým guildům.
Po dvanáctém století se však modifikované zuby ze Skandinávie vytrácejí. „Úpadek onoho obyčeje odpovídá rozvoji klasických obchodních guildů ve středověku,“ uvádí Toplak.
Studie však nehloubala pouze nad touto vikingskou tělesnou úpravou. Pozornost věnovala i ještě bizarnější modifikaci, protahovaným lebkám.
