To jsou rady, jak pojď na mě ze zadu.
Já jsem se nacházel po svatbě v podobné situaci. Jakmile se na mě tchýně poprvé snažila tlačit, ať to dělám tak či onak, když měla tisíc pindů, velmi hlasitým hlasem jsem jí sdělil, ať to už nikdy v budoucnu nezkouší. Jestli chce někoho buzerovat, ať buzeruje tchána, pokud se ten nechá. Po týdnu jsem výstup zopakoval s tím, že jsem ji začal totálně ignorovat. Pak zkrotla jak beránek a už je řadu let naprostý klid. Peče nám bábovky, dorty, udělá pro nás první poslední ale jen, když si o to řekneme. Žádné vnucování. Zkrátka a dobře, ukázal jsem jí naprosto jasně, že tímto přístupem u mě nepochodí, Je mi celkem jasné, že díky tomu pár nocí nespala. Ale to je mi jedno. Je to její problém. A stejně by to mělo být mezi snachou a tchýní. Ať je to, jak je to, chlap je přece jen hlavou rodiny, je to silnější jedinec, tedy, měl by být ale pokud se za svou manželku napostaví a nevyřeší to s matkou sám, je to pro snachu velmi těžké. Problém vidím v tom, že spousta lidí jsou, ve vztahu k rodičům, naprosté sračky, neschopné si s rodiči vyříkat nepříjemné věci přímo. To není ale můj případ. Zastávám názor, že mezilidské vztahy nejsou nejdůležitější. Nejdůležitější je. aby mezilidské vztahy byly založeny na elementární spravedlnosti a pravdě. Pokud nejsou, nechci je vůbec. A to jsem dal tchýni jasně najevo.
Přesně tak, tchýni se musí hned na začátku nastavit hranice s podporou portnera, které páru vyhovují. 
