Typická podzimní situace: probudíte se do sychravého rána a okamžitě cítíte, že na vás "něco leze". Cítíte se slabí a dostáváte zimnici. Za pár hodin vám začne třeštit hlava a bolí vás dokonce i mrkání. Máte pocit, že se vaše svaly změnily v hromadu bláta a klouby vás bolí jako zasloužilého důchodce. Postupně se přidá i vysoká horečka, na jídlo nemáte ani pomyšlení a už tak mizerný stav ještě zhoršuje suchý, dráždivý kašel.
I když zní popis těchto příznaků velmi dramaticky a vám taky je skutečně příšerně, na vině kupodivu není ani ebola ani žádné podobné onemocnění, ale "obyčejná" chřipka.
Supervirus
Začne to úplně nenápadně. Rtuť teploměru poklesne k nule, takže lidé začnou mnohem víc času trávit uvnitř budov. Na druhou stranu nejsou žádné výrazné mrazy, které by chřipkový virus zlikvidovaly, tudíž má ke svému šíření ideální podmínky. Možná se sice snažíte vyhýbat všem kýchajícím a smrkajícím (což je mimochodem pověra, protože rýma k příznakům chřipky nepatří) lidem, ale zapomenete na základní pravidlo chřipkové prevence, na časté mytí rukou. Takže kupříkladu sáhnete na kliku, které se před pár okamžiky dotkl nakažený člověk. Poté si bezmyšlenkovitě přejedete po obličeji, a tím se stanete "šťastným" hostitelem chřipkového viru.
Ten je přitom skutečně mimořádně odolný. Při teplotě čtyři stupně Celsia (tedy typické teplotě přelomu podzimu a zimy) vydrží jeho infekčnost jeden až dva týdny, v pokojové teplotě, suchu a prachu až čtrnáct dní. Zato při teplotě nad padesát stupňů Celsia hyne za půl hodiny a dokáží ho zlikvidovat běžné dezinfekční prostředky. Při chřipkové epidemii vám však nepomůže, pokud se budete vyhýbat očividně nemocným lidem, protože k vylučování viru dochází už jeden den před propuknutím symptomů (a minimálně dalších pět dní po propuknutí onemocnění).
Virus pronikne do těla dýchacími cestami, usídlí se na sliznici a začne napadat její buňky. Velmi rychle se tady množí a v prvních dvou dnech se jeho množství každé čtyři až šest hodin zdvojnásobí. Proto je také rozvoj chřipky tak rychlý a k dramatickému zhoršení stavu dochází po několika hodinách.
Neexistující protilátky
Chřipkový virus potřebuje ke svému množení jiné buňky a k tomu, aby do nich dokázal proniknout, mu slouží takzvané antigeny, které fungují jako jakýsi klíč k "odemknutí" buňky. Hlavní zákeřnost chřipkového viru tkví v tom, že po vstupu do hostitelské buňky se tyto antigeny dokáží měnit. Proto je také nutné podstoupit nové očkování proti chřipce každý rok a proto si tělo nikdy nemůže vytvořit dokonalé a univerzální protilátky, podoba chřipkového viru se totiž každý rok mění. Dojde-li k jeho zásadní proměně, jsou protilátky, které tělo doposud vyprodukovalo, najednou k ničemu a vypukne chřipková pandemie s mnohdy fatálními následky (jako například neslavně proslulá španělská chřipka, která si mezi lety 1918-1920 vyžádala přibližně čtyřicet milionů obětí).
Jakmile se viry dostanou do jádra buňky, začnou se velmi rychle množit. To představuje pro buňku obrovskou zátěž, takže buňka se postupně rozpadá. Napadené buňky navíc vnímá imunitní systém jako nepřátele a snaží se je zlikvidovat. Rozpad buněk, stejně tak jako razantní reakce imunitního systému, může za typicky chřipkové symptomy, které se u vás objeví. Množení virů způsobuje otok a poškození sliznice dýchacích cest, podráždění dýchacích cest je zase původcem kašle. Za horečku zodpovídá reakce imunitního systému, který se snaží virus zabít, a spolu s tím, jak teplota těla vzroste, se sníží množství tekutin v těle a vzroste nitrožilní tlak, což zase vede k bolestem hlavy. Veškerou energii vynakládá tělo na boj proti množícímu se viru, proto cítíte tak ochromující únavu a malátnost.
Horečka typicky přetrvává přibližně tři dny a poté začne pomalu opadávat, nicméně v některých případech může obtěžovat i týden. Ostatní symptomy, jako je bolavý krk, bolest svalů, kloubů a hlavy, přetrvávají další tři až čtyři dny poté, co odezní horečka. Suchý dráždivý kašel často vydrží ještě dva týdny po zmizení ostatních symptomů a další dva týdny můžete počítat s únavou a slabostí.
