Jaký máte vztah k adrenalinovým sportům?
Nikdy jsem na ně nijak výrazně nebyl. Adrenalinové sporty u mě končí asi tak nohejbalem. (smích) Já netrpím závratěmi, výšky mi nevadí, ani rychlost… ale nedokážu si představit, že bych si dal třeba bunjee jumping. Na to jsem asi příliš velký srab.
Když ne žádné extrémní sporty… kde si vybíjíte energii?
Já mám takové návaly, že mě něco najednou chytne… a chodím třeba dva tři měsíce docela intenzivně hrát squash. To je pro mě dokonalý sport: Já si nejsem schopen představit, že bych chodil do posilovny. To je na mě moc statické a navíc potřebuji tu činnost s někým sdílet. A squash je rychlý, energický, máte protihráče, je i do jisté míry silový, protože prostě mlátíte do toho míčku.
Samozřejmě, nejsem nějaký extra dobrý hráč, ale na to, abych shodil nějaké to kilo, mi to vždy stačilo…
Jste typ, co nerad prohrává a jde mu o vítězství, nebo si prostě jen chcete zahrát?
Vždy jsem si myslel, že mi to je vcelku jedno, ale… už jsem za svou „hráčskou kariéru“ rozsekal nějakých sedm raket! A pozor, došlo k tomu většinou v momentech, kdy jsme nehráli o nic, dokonce ani ne na body.
Daleko víc než prohra mě mrzí to, že mi to prostě nejde. Když hraji se silným soupeřem, na kterého nemám, tak to respektuji. Když vím, že jsem do toho dal vše, a přesto prohrávám, nevadí mi to až tak, jako když kazím triviální míčky.
Podobně vnímáte věci i v hudbě?
Asi jo… daleko víc mě naštve, když něco udělám špatně já, než když to pokazí někdo jiný. Nejsem ten typ, který by za každou cenu nebo příliš často upozorňoval na chyby ostatních. Protože, koneckonců, hudba, to je věc legrace a zábavy, z ní by si člověk neměl dělat nějaké sportovní soupeření.
O čem sníte jako chlap?
Kromě těch obecných věcí, jako je šťastná rodina, i těch přízemnějších, jako třeba větší byt pro mě a manželku… teď jsem se strašně zakoukal do jednoho auta, bohužel je ale nad moje finanční síly.
Jaké to je?
Mě hrozně dlouho žádné nové auto neoslovovalo designem, Volvo V 50 to ale vynahradilo. Nicméně, vzhledem k tomu, kolik vydělávám peněz, je utratit milion sto padesát tisíc za auto úplný nesmysl. Úplný. I kdybych měl těch milionů deset, tak si to auto nekoupím. Jsou pro mě důležitější věci, určitě bych řešil spíš pomoc rodičům a tak.
Je pro vás design důležitý?
U spousty věcí ano… Třeba víno kupuji podle designu etikety. Takový odborník na vína já jsem. (smích)
Není mi třeba jedno, jaké mám auto. Je-li skupina vozů, která je pro mě finančně dostupná, starám se o to, který se mi líbí nejvíc. Asi bych si mohl koupit praktičtější auto, které by mě vyšlo třeba i levněji, ale já si prostě rád v rámci možností třeba i připlatím…
Jaká auta se vám líbí?
Hodně mám rád severská a anglická auta. Už rok mám ojetého saaba: má skvělé jízdní vlastnosti, je hezký, hodně praktický, moc nepapá, ale zároveň je i trochu výjimečný. Pak jsem si udělal radost a koupil si limuzínu, dvanáct let starého Daimlera… ale to je trochu naleštěná bída, že ano. Už nemá ani ty špičkové jízdní vlastnosti, špatně se shánějí náhradní díly, strašně to žere… je to vlastně nesmysl, takový ten chlapský nesmysl.
Máte slabost pro nějaké luxusní produkty?
Líbí se mně hodinky. Oblíbená značka je Omega. Jenže opět – koupit si je by byl úplný nesmysl. Padesát tisíc na nějaký levnější model bych asi i dal dohromady, ale, proboha, proč bych to dělal? To si raději koupím lepší mikrofon nebo dálkový odposlech do uší nebo dovolenou pro sebe a manželku! Pojedeme do Paříže a raději to tam projím někde v restauraci. Gurmánský prožitek nebo společný zážitek s někým blízkým je podle mě daleko lepší investice než si koupit hodinky.
Co patří k vašim dalším koníčkům?
Protože nejsem tak úplně dlouho se svou partnerkou, tak vlastně ona… jsme často spolu, pořád se poznáváme. Pak samozřejmě zahálka, lelkování a konzumace dvanáctistupňového piva, to je též dobrý koníček.
Co je podle vás nejhorší chlapskou vlastností?
Těžko paušalizovat. Nedávno jsem viděl v televizi mluvit Olgu Sommerovou. Ta samozřejmě bourá takovou tu zažitou představu feministky jako problematické a ne moc pohledné paní s knírem. Je to skvělá, krásná, nesmírně inteligentní a pracovitá žena, která má za sebou ohromné dílo.
Přišlo mně zvláštní, že má tak radikální názory… a pak jsem přišel na to, že ona popisuje jev, který ve společnosti bohužel pořád existuje, ale jako extrém. Že mluví o těch úplně nejhorších grázlech…a tak to paušalizuje. Tady bych s ní nesouhlasil, i když by mě možná úplně zavrhla. (smích) Je ale samozřejmé, že dopouští-li se nějaký chlap násilí proti ženě, pak se proti němu musí velice tvrdě zakročit, to je bez debat.
Co vám imponuje na ženách? Čeho si na ženě všimnete na první pohled?
Dost často se na tuhle otázku reaguje takovou tou romantickou odpovědí, jako že duše… jenže tu samozřejmě nevidíte, takže první, co mě zaujme, jsou zkrátka prvotní či druhotné sexuální znaky opačného pohlaví. Ňadra, boky, zadní část těla, vlasy, oči, pohyb, smyslnost rtů… Ale pak samozřejmě přijde na řadu to, že ta holka promluví a ukáže se, zda je fajn s ní třebas posedět.
Mluvil jste o gurmánství. Jaké jídlo vás dostává?
Těch je strašně moc… může to být třeba kontinentální snídaně nebo špičkové vepřo knedlo zelo! Nejhorší je bageta cestou z koncertu na benzince.
Posloucháte v autě muziku?
Muziku poslouchám hlavně v autě. Hodně poslouchám staré věci, třeba předposlední desku Duran Duran. Poměrně často poslouchám rádio, hlavně Express rádio, to vychází mému vkusu hodně vstříc. Když mám muziky dost, například když jedu z koncertu, poslouchám Český rozhlas, kde vám tak příjemně, nekonfliktně brumlají ducha. Je to takový hezký protipól zrychlenému světu těch ukřičených rádií.
Zvláštnost, skrývaná stránka… je něco, co na sebe prozradíte v tomhle směru?
Jsem televizní maniak. Manželka může potvrdit. Vypěstoval jsem si až takový pavlovský reflex. Televizi zapínám po probuzení, večer u ní usínám… Miluji dokumenty z druhé světové války, z doby komunismu, o dobývání vesmíru, snímky National geographic.
Co vás na světě štve?
Že se vraždí, krade, znásilňuje… ale to tak vnímá asi každý soudný člověk. Když se podívám na současnou politickou scénu, hněte mě nejvíc to, jak zase zpátky do nejvyšších sfér prorostli komunisti.
A co vás těší?
Každý den něco, třeba moje žena mě těší neustále.
