Kromě korunovačních klenotů nebo relikviáře svatého Maura zkoumá i stále běžnější syntetické diamanty. Jak se dostávají až k tradičním obchodníkům? Proč nosil Karel IV. svatováclavskou korunu opačně a komu patřily smaragdy naší státnosti ještě před českým středověkem? O tom mluví gemolog – odborník na vzácné kameny – a soudní znalec Jaroslav Hyršl.
Narazil jsem na tvrzení renomovaných obchodníků, kteří před pár lety říkali, že by se syntetickými diamanty neobchodovali. To už dnes asi úplně neplatí, že ne? Ještě před deseti lety nejlepší světové laboratoře skutečně odmítaly syntetické kameny certifikovat, ale dneska to všechny dělají. Protože dneska je to naprosto legální součást trhu. Je to stejné, jako když kupujete auto: Máte na mercedesa, koupíte si mercedesa – nemáte na něj, koupíte si octavii. Když máte na diamant za půl milionu korun, kupte si ho. Když ne, kupte si syntetický za podstatně míň. Všechno je to totiž záležitost správně deklarovaného zboží. Ve chvíli, kdy máte správně deklarovanou syntetiku, je na vás, jestli si ji koupíte. A laboratoře pochopily, že to je součást trhu, a ve chvíli, kdy prodáváte syntetiku a má správný certifikát, je to naprosto v pořádku. Nicméně na tom certifikátu je jako první uvedeno LABGROWN nebo SYNTHETIC (protože každá laborka používá trošku jiné termíny), aby bylo jasně definované, že ten diamant je syntetický.
Práce gemologa je podobná práci detektiva. Musím předpokládat, že to, co mi lidé přinesou, není to, co sami deklarují. Základem je tedy být podezřívavý.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
