Jan Černý | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Od neandrtálců jsme zdědili poruchy spánku, plešatění i obezitu, říká biolog

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Ač se to možná mnohým nebude líbit, každý z nás má v sobě kousek neandertálce. Geny členů příbuzného lidského druhu mohou být někomu k užitku, u jiného mohou být naopak součástí sklonů ke zdravotním potížím. „ Může s nimi souviset řada imunologických onemocnění nebo i obezita,“ říká imunolog a buněčný biolog profesor Jan Černý.

Loňskou Nobelovu cenu v oboru fyziologie a medicíny získal švédský genetik Svante Pääbo a získal ji mimo jiné za výzkum DNA neandertálců. Kromě jiného přišel s informací, že lidé žijící v našich podmínkách v sobě mají kousek neandertálce, a ti jsou tedy vlastně tak trochu našimi předky…
Našimi přímými předky byli archaičtí lidé Homo sapiens, kteří v několika migračních vlnách během posledních asi 100 tisíc let opustili Afriku, odkud se postupně rozšířili do celého světa (v Izraeli a Řecku byly nalezeny fosilie Homo sapiens staré 177 až 210 tisíc let, pocházející nejspíš z prvních neúspěšných pokusů našich prapředků usídlit se mimo Afriku, pozn. red.). Tam se setkávali s místními populacemi neandertálců a křížili se s nimi. A nejen s neandertálci. Analýzou mimořádně dobře zachovalé genetické informace z Denisovské jeskyně (na úpatí sibiřského pohoří Altaj v Rusku, pozn. red.) byli objeveni denisované – typičtí obyvatelé Asie, kteří jsou další vývojovou větví blízce příbuznou neandertálcům. Lidé žijící v Evropě, Asii a Americe tak v sobě mají kromě svých „afrických“ genů navíc i část genetické informace po neandertálcích a v Asii a Americe k tomu musíme připočíst i geny denisovanů.

Množství genetické informace získané od neandertálců kolísá u nás Evropanů mezi 1 až 3 % z celkového množství devíti miliard písmenek genomu, jež tvoří naši genetickou výbavu. Každý z nás v sobě má z neandertálce něco trošku jiného, každý z nás tak po nich mohl zdědit nějakou jinou dispozici či schopnost.

Naši předci přeživší středověké pandemie moru obohatili naši genetickou výbavu o mutaci genu CCR5. Ta zcela překvapivě způsobuje odolnost vůči viru HIV a ještě překvapivěji je spojena s fenoménem toho, že lidé s touto mutací mají i vyšší IQ a lepší paměť.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
, Téma