Největší favorité na nového prezidenta

Největší favorité na nového prezidenta | foto: Koláž iDNES.cz

Favority druhého kola Pavel a Nerudová. ANO sráží otálení s kandidátem

  • 411
Vyčkávání bývalého premiéra Andreje Babiše, zda ohlásí svou kandidaturu do prezidentské volby, doprovází pozvolný pokles voličských preferencí jak pro něho, tak pro jeho případného náhradníka z hnutí ANO. V druhém kole mají proti dalším konkurentům největší šance jeho hlavní soupeři, Petr Pavel a Danuše Nerudová.

Další průzkum veřejného mínění, tentokrát od agentury STEM/MARK, ukazuje, že všichni potenciální kandidáti ANO mají jen minimální šanci na konečné vítězství.

Mezi již ohlášenými nebo vážnými kandidáty na prezidenta nemá 44 procent oslovených lidí favorita. V případných duelech 2. kola má nejvíc šancí jak Pavel, tak Nerudová. Ve vzájemném střetu pak má převahu generál.

Samotnému Babišovi průzkum přisuzuje sedmnáct procent voličů, pro celkově 37 procent přichází v úvahu. Dvaašedesát procent je ale rozhodnuto, že by jej určitě nevolilo, což je po moderátorovi Jaromíru Soukupovi, miliardáři Karlu Janečkovi a exministryni financí Aleně Schillerové čtvrté nejvyšší číslo.

Vítězem by se podle průzkumu stal generál Petr Pavel, kterého by volilo 23 procent lidí, pro celkově 58 procent přichází v úvahu. Třetí je ekonomka Danuše Nerudová s 14 procenty voličů a čtyřiceti procenty těch, kteří by ji jako kandidátku zvážili.

Koho chcete za prezidenta?

celkem hlasů: 9640
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 31. října 2022. Anketa je uzavřena.

Následuje senátor Pavel Fischer a Schillerová (oba 8 procent), exministr a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (7 procent), senátor Marek Hilšer (6 procent) a šéf odborů Josef Středula (5 procent).

Co se týče vývoje v čase, preference Pavla a Nerudové rostou, podíl lidí, kteří chtějí volit Babiše, naopak klesá.

Voličské preference (21. října 2022)

Řada lidí však zatím není rozhodnutá. Konkrétně čtyřiačtyřicet procent respondentů zatím nemá favorita, číslo se ale s časem snižuje. Nejvíce se překrývají potenciální voliči Pavla, Nerudové a Fischera nebo voliči Babiše a Středuly. „Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou. Mluvíme stále spíše o potenciálních uchazečích a relevantní potvrzené kandidáty budeme mít až v listopadu,“ upozornil autor výzkumu Jan Burianec.

Co když nebude kandidovat Babiš

Jedním z často skloňovaných jmen, jehož kandidatura však není potvrzena, je předseda ANO Babiš. Pokud by nekandidoval, největší podíl jeho voličů, pětadvacet procent, by podle STEM/MARK hodil svůj hlas Aleně Schillerové, která působila v jeho vládě jako ministryně financí. Šestnáct procent Karlu Havlíčkovi. Nastal by ale i odliv k jiným kandidátům: 12 procent by volilo Pavla a 11 Středulu.

Zatímco tak Schillerová má větší šanci u voličů ANO, v celé populaci je přijatelnější Havlíček.

„Existuje stále větší podíl potenciálních voličů Andreje Babiše, kteří ale nevěří, že bude nakonec kandidovat. Do testování nám zatím nezasáhl Martin Stropnický. Máme ale čísla z března letošního roku, kde nijak silnou pozici nezaznamenal. Jako televizní hvězdu jej znají téměř všichni, to ale nemusí z daleka stačit,“ vysvětlil ředitel STEM/MARK Jan Tuček. Volitelný byl podle těchto čísel byl pro čtyři procenta lidí, přicházel v úvahu pro 30 procent a nevolilo by ho více než 60 procent lidí. Jde ale o půl roku stará data, navíc s nimi může pohnout právě rozhodnutí ANO.

Komu by dali svůj hlas voliči Andreje Babiše, pokud by se rozhodl nekandidovat (21. října 2022)

Výzkum se zaměřil také na to, jak by mohlo dopadnout druhé kolo na základě různých scénářů postupujících kandidátů z kola prvního. Pokud by se proti sobě postavil Petr Pavel a Babiš, zvítězil by první jmenovaný se ziskem 52 procent hlasů, expremiér by získal 29 procent.

Pavel by zvítězil i v duelech proti Středulovi (51 proti 18 procentům hlasů), Fischerovi (43 proti 20 procentům), Nerudové (40 proti 27 procentům) a Schillerové (56 proti 22 procentům).

Pokud by postoupila Nerudová a Pavel Fischer, získala by bývalá rektorka 34 procent hlasů, senátor jen 24 procent. Nerudová by porazila i Babiše (46 proti 21 procentům hlasů) a Schillerovou (46 proti 22 procentům). Babiš by nezvítězil ani proti Fischerovi (33 proti 44 procentům hlasů) či Středulovi (31 proti 35 procentům).

Jak by dopadlo hypotetické druhé kolo prezidentských voleb (21. října 2022)

„Obě dvě předchozí přímé volby prezidenta nám ukázaly, že zatímco první kolo je spíše volba pro někoho, druhé pak často proti někomu,“ upozorňuje průzkum.

Reprezentativní, inteligentní a apolitický prezident

Co se týče hodnot, budoucí prezident či prezidentka by měl být podle lidí především reprezentativní, inteligentní, nestranný či apolitický. Z morálních hodnot voliči vyzdvihují požadavek čestnosti, poctivosti, slušnosti a důvěryhodnosti.

„Kromě sociodemografických kategorií vidíme v charakteristice budoucího prezidenta či prezidentky také rozdíl napříč volebními preferencemi. Kupříkladu ti, kteří volili v minulé volbě ve druhém kole Miloše Zemana, preferují vlastence, který hájí zájmy ČR, politicky nestranného a aby byl pro lidi. Ti, kteří ve druhém kole minulých prezidentských voleb volili Jiřího Drahoše, pak preferují slušného reprezentativního a inteligentního prezidenta,“ uvedl Burianec.

Jaké atributy by měl mít budoucí prezident podle voličů vládních či opozičních stran (21. října 2022)

Obecně však podle něj čím dál méně lidí požaduje, aby byl budoucí prezident politicky zkušený. Ve funkci podle něj voliči chtějí někoho, kdo bude politiky usměrňovat či vystupovat jako moderátor.

„Takový člověk by měl být z logiky věci politicky nestranným. Intelekt je příjemným bonusem. Voliči opozičních či neparlamentních stran na něm často netrvají, zatímco voliči vládních stran ho berou již automaticky,“ doplnil.

Průzkum probíhal mezi 27. září a 3. říjnem tohoto roku. Zúčastnilo se jej 1 003 respondentů starších osmnácti let.


Výsledky pro vaši obec

Video