Nemáte obavy, že v komunálních a senátních volbách vládní strany doplatí na činnost či spíše nečinnost při řešení energetické krize?
O víkendech se bavím s lidmi – byl jsem teď třeba v Plzni či v Berouně – o tom, co vláda dělá, zda je pomoc dostatečná. Je tam kritika, ale myslím, že lidé umí číst situaci. Kritická situace je všude v Evropě. Ve státech, které udělaly nějaká populistická řešení - například Maďarsko, které zavedlo limity na benzín – nakumulovaná inflace vystřelila ceny do nesmyslných výšek. Samozřejmě, že to může mít nějaký vliv i na výsledek voleb, ale není to žádné referendum o vládě, jak se to snaží prezentovat bývalý premiér Babiš. Myslím, že lidé hodnotí spíš vedení svých měst a obcí, navíc za celé čtyři roky, včetně třeba řešení covidu, nikoli novou vládu.
Jste ale v situaci, kdy už vládu kritizují i politici z vládních stran. Ať už to bylo v červnu SLK libereckého hejtmana Martina Půty, nedávno Asociace krajů v čele s Martinem Kubou z ODS, nebo třeba ministr spravedlnosti Pavel Blažek, také z ODS. Co vy na to?
Myslím, že pan Půta a pan Kuba si neberou servítky a nemyslím, že jsou v některých momentech úplně konstruktivní reprezentanti stran, které se podílejí na vládě této země. Pro mě byly důležité analýzy míry pomoci v sociální oblasti. Když se kouknu na HDP, tak Česká republika je v míře peněz do sociální oblasti, nebo jednorázové pomoci, čtvrtá v Evropě. Byť se třeba na někoho nedostalo, což řešíme, nebo jsou lidé kritičtí, že vláda jedná pomalu.
Právě Půta, Kuba či Blažek ale přece mluvili třeba o zastropování energií v době, kdy to ještě většina vládních politiků pokládala téměř za sprosté slovo. Stejně tak o národním nákupčím energií a dalších věcech. Teď se k tomu vláda pomalu dostala…
Myslím, že jako první o tom mluvil Jakub Michálek (předseda poslanců Pirátů, pozn red.) a následně se tím pan Kuba inspiroval a vydal to za své. Ale to je jedno. Nějaké věci trvají dlouho, no. Pavel Blažek není úplně politik mého gusta. Ale pojmenoval rizika, která reálně v konfliktu Rusko vs. demokratický svět jsou. To, myslím, není nic špatného, i když bych lidi tak neděsil.
Rozklad demokratických společností skrze krizi je asi největší riziko a nejsilnější zbraň. Ve vládě si to uvědomuje úplně každý. Proto myslím, že není z důvodů udržení kvality života lidí ostuda sáhnout do státního rozpočtu na straně deficitu. Že se ale celá Evropa bude muset chytit za nos a věci, na které jsme byli zvyklí, budou asi v nějaké míře omezené, než vyřešíme třeba energetickou transformaci, je jasné. Důležité je nenechat padnout průmysl a domácnosti upadat do dluhů.
Vaše vláda třeba dlouhé týdny vykládala, jak vše vyřeší úsporný energetický tarif. A dva dny poté, co s ním ministr průmyslu Jozef Síkela konečně přišel, začali i v hnutí STAN, za které je ministrem, říkat, že to je nedostatečné a nestačí to. Namísto toho ve STAN začali navrhovat, ať jde aspoň o 10 tisíc do konce letošního roku, a ne o čtyři tisíce. To asi o něčem svědčí, ne?
Když budu mluvit za Piráty, je jedním z pilířů politiky, že má strana nějaké principy, cíle, program a hodnoty. Ty fungují na všech úrovních politiky v celé zemi. Ale jsou komunální volby, řada lidí si asi říká, že je bližší košile než kabát, a snaží se vyjít vstříc elektorátu v rámci svého města.
Předvolební rozhovory s lídryŠmarda (ČSSD): Musíme šaškovat, aby si nás vůbec někdo všiml |
Přece ale nemohou naskočit na rétoriku pana Havlíčka z ANO, kterému je úplně jedno, kolik to bude stát. Prostě pálí nějaká hausnumera, v jedné větě kritizuje, že vláda nedává dost pomoci, ve druhé, navýšení deficitu. Nevšiml jsem si, že by pirátští politici v krajích najednou zjistili, že jsou volby, a proto je potřeba si dělat pozice vůči vládě. Když se někteří politici vládních stran před komunálními volbami vymezují vůči vládě – a myslím, že to je z důvodu těch voleb – nepřipadá mi to jako konstruktivní.
Vám energetický tarif, na kterém Síkela a spol. dělali tak dlouho, připadal v pořádku? Vždyť on sám brzy začal říkat, že se bude měnit a nyní jste rovnou přistoupili k zastropování cen elektřiny a plynu…
Když jsme začínali designovat pomoc, asi nikdo nemohl počítat s tím, že tu bude takové cenové rodeo. Vždyť před třemi týdny ceny kvůli minimu zobchodované energie vystřelily až na 1 000 eur za megawatthodinu. V takovém režimu úsporný tarif samozřejmě nezafunguje. Proto si myslím, že stanovení stropů po dohodě s výrobci i obchodníky či možnost nákupů přes státního obchodníka s energiemi, bylo nevyhnutelné (Vláda v pondělí, po pořízení tohoto rozhovoru, rozhodla o zastropování silové elektřiny včetně daně z přidané hodnoty, na 6 korunách a cenu plynu na 3 korunách včetně DPH za kWh – pozn.red.). V tuto chvíli se tím fixuje cena.
To, co navrhuje Babiš, by byl bilionový zásek do rozpočtu, řekl Bartoš |
O možnosti zastropování se mluví dlouho. Vláda v čele s premiérem Fialou se ale dlouho zaklínala nutností celoevropského řešení. Schůzka evropských ministrů pro energetiku ale zatím téměř nic nepřinesla, jak mnozí očekávali. Mělo opravdu smysl čekat?
Během toho jsme samozřejmě připravovali i národní řešení pro případ, že by se na úrovni EU nenašla shoda. Popřípadě bylo třeba celoevropská opatření doplnit. Tedy nebylo to tak, že bychom seděli se složenýma rukama a čekali, co EU. Pravdou ale je, že celoevropské řešení skutečně může být tím nejefektivnějším v mnoha ohledech, a proto jsme o něj i za Piráty usilovali.
Hlavně nemáme žádný průšvih
Vraťme se ke komunálním volbám. Neuškodí Pirátům i to, že ve vládě nejste příliš výrazní?
Hele, já si to nemyslím. V popředí je samozřejmě otázka energetiky, což je ministerstvo průmyslu, a premiér jako nejviditelnější osoba na mezinárodní úrovni. Když si ale vezmu mezinárodní politiku, tak Honza Lipavský nastavuje směr, je v médiích. Já do Sněmovny dotáhl digitální transformaci či vznik Digitální a informační agentury (DIA). Spousta věcí, které dopadají do vládního řešení, jsou původní pirátské návrhy. A hlavně nemáme žádný průšvih. Přičemž nejvíc je vidět v médiích, když se někdo potká s panem Dozimetrem.
V souvislosti s kauzou Dozimetr jste chtěli dělat pirátské referendum, jestli má vaši důvěru dnes už bývalý šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek. Výsledkem hlasování ale mělo být, že když se od něj distancujete, na účast Pirátů ve vládě to nebude mít vliv. To působí trochu směšně, ne?
Myslím, že to byla poměrně silná věc. Když strana vzkazuje – a členských podnětů bylo hodně – že s něčím nesouhlasí a nemá v této věci důvěru ve vládu, které se účastní, je to sakra velký signál. Nakonec pan Mlejnek udělal správné rozhodnutí a rezignoval. Pokud problém nezpůsobíte vy a ten, kdo ho způsobil, ho napraví, je věc vyřešená. Vláda je složena z pěti stran. Když to přirovnám k manželství, tak tam se také vždycky neshodnete na všem. Ale kdybyste při každé neshodě práskli dveřmi, tak nemáme padesátiprocentní rozvodovost, ale stoprocentní.
Není to i tím, že máte jen čtyři poslance, i bez Pirátů by vláda měla 104 hlasů ve Sněmovně, tudíž vás až tak nepotřebují a někteří se vás možná i rádi zbavili?
To, že nám volební mechanika kroužkování přiřkla takto malý poslanecký klub, nevypovídá nic o síle Pirátské strany jako celku a jejího elektorátu. Navíc si z denní komunikace ve vládě nemyslím, že tam takovéto tendence panují, že by Piráty někdo nepotřeboval. Proto si myslím, že i když se dostaneme do nějakého diskomfortu, jako byl teď okolo kauzy Dozimetr, ve vládě se věci otevřeně vyřeší.
V posledních dnech padlo hodně výzev k rezignacím ministra vnitra Víta Rakušana či ministra průmyslu Jozefa Síkely. Nemáte z toho trochu škodolibou radost vzhledem k tomu, co Pirátům STAN provedl ve volbách do Sněmovny?
Vůbec. Ministerstvo vnitra a Vít Rakušan vyřešili příchod 420 tisíc lidí, kteří prchali před válkou na Ukrajině. To fakt nebyl lehký úkol. Stejně tak jsme otevřeli LNG terminál, jsou naplněné zásobníky plynu. Vždyť ten Jozef jednal po celé Evropě. I kvůli – z mého pohledu správným – sankcím proti Rusku. Teď přišlo zastropování cen elektřiny a plynu. Bojuje se o to, aby tato zima byla v pohodě. Vždycky je co zlepšit, ale někdy je ta kritika nespravedlivá. Volby do Sněmovny byly před devíti měsíci. Opět je to jako v tom manželství. Křivdy si s sebou přece lidé nemohou nést, to by spolu nemohli být nikdy. Pro mě je důležitá práce.
Jak mohou vztahy ve vládě ovlivnit právě komunální volby? Především v Praze se proti vám v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem vymezuje kde kdo v čele s koalicí SPOLU, respektive občanskými demokraty. Často velice tvrdě…
Může to trochu načechrat vztahy v každodenní komunikaci. Někdo vás načutne, tak si třeba na vládě řeknete: Ty jo, vy to jedete v té Praze hodně tvrdě. Ale země je v krizi, vláda má úplně jiné úkoly než řešit, že si tady někdo šlápnul na bebíčko. Takže na celostátní politiku to až takový vliv mít nebude. V komunální politice holt dochází k řadě paradoxních situací, kdy třeba vidíte pražského lídra koalice SPOLU pana Svobodu, jak říká, že ten Patrik Nacher z ANO je vlastně fajn kluk a že by si s ním uměl představit koalici spíš, než s Piráty. A pak vlezete do metra, kde pan Nacher z bilboardu říká, že SPOLU myslí pouze na sebe, jsou elitáři a nejsou tu pro lidi.
Praha byla dlouho pirátskou výkladní skříní. Ať už volby dopadnou jakkoli, dávají téměř všichni s výjimkou Jana Čižinského najevo, že s Hřibem a Piráty nikdy. Takže o Prahu nejspíš přijdete. Co vy na to?
Počkal bych po volbách. Po těch posledních v Praze také vyšly tři zhruba stejně silné subjekty a Zdeněk Hřib se stal primátorem. Věřím, že uspějeme. Koukal jsem na potenciál a není malý. Piráti v Praze udělali spoustu práce důležité pro Prahu a doufám, že v tom budou moc po volbách pokračovat.
Polepší si podle vás Piráti navzdory tomu, že už jste součástí estabilishmentu, celostátně v komunálních volbách?
Doufám, že své pozice na zisk mandátů obhájíme. Jak to dopadne při vyjednávání po volbách, to se odhadnout nedá. To záleží hlavně na práci a vztazích v jednotlivých městech a obcích, než na tom, jak složitou situací země prochází.
Že být ve vládě, když je země v krizi, není plusové, je jasné. Ale myslím, že jak v řešení energetické krize, tak v hodnotách, které jsme vždy reprezentovali, práci ve vládě odvádíme. Tudíž nemyslím, že by to mělo mít zásadní vliv.
Pokud někdo chápal Piráty jen jako protestní stranu – což jsme nikdy nebyli – tak myslím, že jsme ukázali, že jsme konstruktivní. Lidé mohou vidět, že dokážeme plnit, co jsme slíbili, z pozic, které nám k tomu dávají lepší možnosti.
