Ruský vývoj nových hladinových plavidel se zaměřuje na pět klíčových projektů. Řadí se k nim Projekt 20380/20381/20385 (korveta Stěreguščij), Projekt 20386 (korveta Děrzkij), Projekt 11356M (fregata Admirál Grigorovič), Projekt 22350 (fregata Admirál Gorškov) a Projekt 21631 (korveta Bujan-M).
Jako první se do aktivní služby dostala korveta Stěreguščij. První plavidlo této třídy bylo uvedeno do provozu v roce 2007. Z celkem dvanácti plánovaných korvet Rusko dokončilo pět plavidel. Novější lodě, tj. Projekt 20381 a 20385, jsou vybaveny systémem protivzdušné obrany 3K-96 Redut. Jeho součástí je odpalovací zařízení 3S-97, námořní verze raket 9M96, 9M96M či 9M100 a radiolokátor 5P-20K-A Monument-A.
Kýl první korvety nové třídy Děrzkij (Projekt 20386) byl založen v říjnu 2016 a plavidlo by mělo být dokončeno o tři roky později. Se zařazením do aktivní služby se počítá v roce 2021. Ruské námořnictvo má zájem o deset korvet třídy Děrzkij.
Přesná podoba Projektu 20386 není známá (existuje pouze počítačová grafika). Zdá se však, že se tyto nové lodě budou výrazně odlišovat od třídy Stěreguščij. Korveta Děrzkij svým výtlakem 3400 tun značně převyšuje Projekt 20380 s výtlakem 2200-2500 tun. Rozdíly mohou také zahrnovat podstatné snížení radarového odrazu, využití moderních materiálů a integrovaný stožár. Hangár pro helikoptéry a bezpilotní letadla by se měl nacházet pod letovou palubou.
V blízké budoucnosti se důležitou součástí ruských vojenských operací stanou fregaty třídy Admirál Gorškov. K jejich přednostem patří jak protivzdušné zbraně, tak i schopnost útočit na povrchové a podpovrchové cíle. První plavidlo Projektu 22350 dne 22. listopadu 2016 úspěšně dokončilo sérii zkoušek.
Stavba druhého plavidla pojmenovaném Admirál Kasatonov byla zahájena v prosinci 2014 a k jeho předání ruskému námořnictvu by mělo dojít v roce 2018. Výrobu těchto lodí ovlivnil a zpomalil zákaz vývozu ukrajinských motorů do Ruska po Krymské krizi.
Zpoždění vývoje Projektu 22350 Moskvu přinutilo k rozhodnutí postavit šest fregat třídy Admirál Grigorovič. První loď Projektu 11356M se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo s označením Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku. V květnu 2017 zasáhly střely Kalibr odpálené z této lodi několik cílů Islámského státu na území Sýrie.
Fregaty třídy Admirál Grigorovič mohou k úderům proti nepříteli využívat protilodní střely 3M-54T a střely určené k ničení pozemních cílů 3M-14T. Lodě třídy Admirál Grigorovič jsou určeny zejména pro černomořskou flotilu, lodě třídy Admirál Gorškov pro severní flotilu.
Video: Korvety třídy Bujan-M odpaluje střely s plochou dráhou letu Kalibr na cíle v Sýrii.
Jedním z nejvýznamnějších ruských technologických průlomů představuje vyzbrojení korvet třídy Bujan-M střelami Kalibr. Odpalovací zařízení 3S-14 pro osm raket na lodích Projektu 21631 bylo opakovaně využíváno při bojových operacích v Sýrii. Korvety třídy Bujan-M propujčují ruskému námořnictvu pozoruhodnou schopnost zasáhnout pozemní cíle na velkou vzdálenost pomocí malých plavidel a ovlivnit tak dění na souši.
Úspěšné využití raketového systému Kalibr má významný dopad na strategickou námořní rovnováhu. Rusko získalo možnost udeřit způsobem, jenž předtím náležel pouze americkým a britským ozbrojeným silám. Předpokládá se, že střela 3M-14 Kalibr se směrem k cíli pohybuje rychlostí 200-270 m/s ve výšce 50-150 m. Na základě údajů o úderech vedených z Kaspického moře přesahuje dostřel rakety minimálně 900 námořních mil (1666 km).
Pro orientaci a míření využívá raketový systém Kalibr předprogramovaná data, inerciální navigaci, GLONASS, výškoměr, zařízení pro porovnání obrysů terénu a naváděcí systém ARGS-14. Prostřednictvím těchto technologií dosahují střely přesnosti pod pět metrů. Hlavice běžné rakety obsahuje 500 kg výbušnin a pravděpodobně existuje i její strategická verze s jadernou hlavicí.
Zatímco detaily o ruských senzorických technologiích ve stádiu vývoje není snadné nalézt, nová ruská plavidla budou velmi pravděpodobně vybavena vylepšenou sestavou senzorů.
V červenci 2017 uvedli zástupci ruské společnosti Zaslon v rozhovoru pro Jane’s, že se jim podařilo vyvinout nový víceúčelový radiolokátor. Tento inovativní systém má být schopný vyhledávat a odhalovat nízko letící a pozemní cíle.
V aktivním režimu pracuje nový radiolokátor společnosti Zaslon v pásmech S a X, zatímco v pasivním režimu využívá pásma C, L, S, X a Ku. Podle výrobce může v aktivním režimu sledovat až 200 cílů v okruhu 200 km a v pasivním 50 povrchových cílů na maximální vzdálenost 300 km. Radiolokátor se téměř jistě stane součástí integrovaného lodního stožáru Projektu 20385.
Víceúčelová povaha nových ruských fregat odráží globální trend zlepšování a rozšiřování schopností námořních plavidel. Ruští konstruktéři ovšem nadále počítají s jejich významnou protiponorkovou rolí.
Fregaty Admirál Grigorovič mají na svém trupu namontovaný sonar. Součástí korvet třídy Stěreguščij a fregat Admirál Gorškov jsou sonary Zarja a nízkofrekvenční Vinětka. Korvety Děrzkij budou vybaveny obdobným způsobem. Ve střednědobém výhledu zůstane důležitým úkolem ruských hladinových plavidel soupeření s nepřátelskými ponorkami a ochrana ponorek vlastních.
Zdroje: Jane’s, RIA, Navy Recognition
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
