Nové fregaty a korvety s raketami Kalibr. Kudy se ubírá ruské námořnictvo

aktualizováno 
Rusko aktivně využívá své námořnictvo v ozbrojených konfliktech. Během rusko-gruzínské války jeho plavidla útočila na pobřežní cíle nepřítele a podporovala vyloďovací operace. V průběhu Krymské krize se jednotky ruského černomořského loďstva účastnily obsazování poloostrova. O dva roky později doprovázela řada ruských plavidel letadlovou loď Admirál Kuzněcov při jejím nasazení v syrské válce.

První korveta nové třídy Děrzkij (Projekt 20386) vstoupí do výzbroje v roce 2021. | foto: public domain

Ruský vývoj nových hladinových plavidel se zaměřuje na pět klíčových projektů. Řadí se k nim Projekt 20380/20381/20385 (korveta Stěreguščij), Projekt 20386 (korveta Děrzkij), Projekt 11356M (fregata Admirál Grigorovič), Projekt 22350 (fregata Admirál Gorškov) a Projekt 21631 (korveta Bujan-M).

Jako první se do aktivní služby dostala korveta Stěreguščij. První plavidlo této třídy bylo uvedeno do provozu v roce 2007. Z celkem dvanácti plánovaných korvet Rusko dokončilo pět plavidel. Novější lodě, tj. Projekt 20381 a 20385, jsou vybaveny systémem protivzdušné obrany 3K-96 Redut. Jeho součástí je odpalovací zařízení 3S-97, námořní verze raket 9M96, 9M96M či 9M100 a radiolokátor 5P-20K-A Monument-A.

Kýl první korvety nové třídy Děrzkij (Projekt 20386) byl založen v říjnu 2016 a plavidlo by mělo být dokončeno o tři roky později. Se zařazením do aktivní služby se počítá v roce 2021. Ruské námořnictvo má zájem o deset korvet třídy Děrzkij.

Přesná podoba Projektu 20386 není známá (existuje pouze počítačová grafika). Zdá se však, že se tyto nové lodě budou výrazně odlišovat od třídy Stěreguščij. Korveta Děrzkij svým výtlakem 3400 tun značně převyšuje Projekt 20380 s výtlakem 2200-2500 tun. Rozdíly mohou také zahrnovat podstatné snížení radarového odrazu, využití moderních materiálů a integrovaný stožár. Hangár pro helikoptéry a bezpilotní letadla by se měl nacházet pod letovou palubou.

V blízké budoucnosti se důležitou součástí ruských vojenských operací stanou fregaty třídy Admirál Gorškov. K jejich přednostem patří jak protivzdušné zbraně, tak i schopnost útočit na povrchové a podpovrchové cíle. První plavidlo Projektu 22350 dne 22. listopadu 2016 úspěšně dokončilo sérii zkoušek.

Stavba druhého plavidla pojmenovaném Admirál Kasatonov byla zahájena v prosinci 2014 a k jeho předání ruskému námořnictvu by mělo dojít v roce 2018. Výrobu těchto lodí ovlivnil a zpomalil zákaz vývozu ukrajinských motorů do Ruska po Krymské krizi.

Zpoždění vývoje Projektu 22350 Moskvu přinutilo k rozhodnutí postavit šest fregat třídy Admirál Grigorovič. První loď Projektu 11356M se do aktivní služby dostala 11. března 2016. Druhé plavidlo s označením Admirál Essen se stalo součástí ruského námořnictva v červnu téhož roku. V květnu 2017 zasáhly střely Kalibr odpálené z této lodi několik cílů Islámského státu na území Sýrie.

Fregaty třídy Admirál Grigorovič mohou k úderům proti nepříteli využívat protilodní střely 3M-54T a střely určené k ničení pozemních cílů 3M-14T. Lodě třídy Admirál Grigorovič jsou určeny zejména pro černomořskou flotilu, lodě třídy Admirál Gorškov pro severní flotilu.

Video: Korvety třídy Bujan-M odpaluje střely s plochou dráhou letu Kalibr na cíle v Sýrii.

Jedním z nejvýznamnějších ruských technologických průlomů představuje vyzbrojení korvet třídy Bujan-M střelami Kalibr. Odpalovací zařízení 3S-14 pro osm raket na lodích Projektu 21631 bylo opakovaně využíváno při bojových operacích v Sýrii. Korvety třídy Bujan-M propujčují ruskému námořnictvu pozoruhodnou schopnost zasáhnout pozemní cíle na velkou vzdálenost pomocí malých plavidel a ovlivnit tak dění na souši.

Úspěšné využití raketového systému Kalibr má významný dopad na strategickou námořní rovnováhu. Rusko získalo možnost udeřit způsobem, jenž předtím náležel pouze americkým a britským ozbrojeným silám. Předpokládá se, že střela 3M-14 Kalibr se směrem k cíli pohybuje rychlostí 200-270 m/s ve výšce 50-150 m. Na základě údajů o úderech vedených z Kaspického moře přesahuje dostřel rakety minimálně 900 námořních mil (1666 km).

Pro orientaci a míření využívá raketový systém Kalibr předprogramovaná data, inerciální navigaci, GLONASS, výškoměr, zařízení pro porovnání obrysů terénu a naváděcí systém ARGS-14. Prostřednictvím těchto technologií dosahují střely přesnosti pod pět metrů. Hlavice běžné rakety obsahuje 500 kg výbušnin a pravděpodobně existuje i její strategická verze s jadernou hlavicí.

Zatímco detaily o ruských senzorických technologiích ve stádiu vývoje není snadné nalézt, nová ruská plavidla budou velmi pravděpodobně vybavena vylepšenou sestavou senzorů.

V červenci 2017 uvedli zástupci ruské společnosti Zaslon v rozhovoru pro Jane’s, že se jim podařilo vyvinout nový víceúčelový radiolokátor. Tento inovativní systém má být schopný vyhledávat a odhalovat nízko letící a pozemní cíle.

V aktivním režimu pracuje nový radiolokátor společnosti Zaslon v pásmech S a X, zatímco v pasivním režimu využívá pásma C, L, S, X a Ku. Podle výrobce může v aktivním režimu sledovat až 200 cílů v okruhu 200 km a v pasivním 50 povrchových cílů na maximální vzdálenost 300 km. Radiolokátor se téměř jistě stane součástí integrovaného lodního stožáru Projektu 20385.

Víceúčelová povaha nových ruských fregat odráží globální trend zlepšování a rozšiřování schopností námořních plavidel. Ruští konstruktéři ovšem nadále počítají s jejich významnou protiponorkovou rolí.

Fregaty Admirál Grigorovič mají na svém trupu namontovaný sonar. Součástí korvet třídy Stěreguščij a fregat Admirál Gorškov jsou sonary Zarja a nízkofrekvenční Vinětka. Korvety Děrzkij budou vybaveny obdobným způsobem. Ve střednědobém výhledu zůstane důležitým úkolem ruských hladinových plavidel soupeření s nepřátelskými ponorkami a ochrana ponorek vlastních.

Zdroje: Jane’s, RIA, Navy Recognition

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

Američané kupují těžké vojenské tahače pro přesun tanků po Evropě

Tahač Global HET a podvalník systému HET

US Army pro svou evropskou složku nakoupí 170 tahačů pro přepravu těžkých nákladů HET (Heavy Equipment Transporter)....

Američané v roce 1932 úspěšně bombardovali Pearl Harbor. A nepoučili se

Následky japonského útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941. Zleva jsou na...

Necelých deset let před japonským útokem předvedly dvě americké letadlové lodě, jak beztrestně napadnout Pearl Harbor...

Místo rakví vyráběli pro armádu piana. Vojákům USA je shazovali na padáku

Slavná firma Steinway a synové měla během války zákaz výroby pian. Vypořádala...

Slavná firma Steinway a synové měla během války zákaz výroby pian. Vypořádala se s tím velmi prakticky. Nejprve...

Najdete na iDNES.cz