Když začalo na Ukrajině před několika týdny přituhovat, vyrojila se řada analýz armád jedné i druhé strany z hlediska počtu a kvality jejich vybavení. Velký důraz byl kladen zejména na porovnání obou letectev, která měla sehrát v prvních hodinách bojů zásadní roli.
Ukrajinskému letectvu, zdecimovanému roky těžkého podfinancování, se nedávalo příliš nadějí. Tím spíš vzrušily svět zprávy o jednom z ukrajinských pilotů, který měl se svým MiGem-29 způsobit zcela osamocen ruskému letectvu těžké ztráty.
Kyjevský přízrak
Ukrajinské letectvo tahá ve srovnání s ruským za výrazně kratší konec provazu. Stejně jako celá ukrajinská armáda trpělo dlouhá léta minimálním přísunem finančních prostředků a jakkoli byla Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu minimálně počtem letounů leteckou velmocí, 21. století se z původního leteckého parku dožilo jen pár desítek strojů.
Vzdušné síly současné Ukrajiny stojí na dvou stíhacích typech. Velkém Suchoji Su-27 v počtu zhruba pětadvaceti letuschopných kusů a menším MiGu-29 v počtu zhruba dvojnásobném (MiG-29 si bude pamatovat i řada českých leteckých fanoušků, protože létal na začátku 90. let také v našem letectvu).
Válka ve vzduchu zatím nad Ukrajinou není příliš zmapována. Je známo, že Rusko podniká dlouhodobé raketové útoky a stejně tak se snaží bojující jednotky podporovat bitevním a bombardovacím letectvem, krytým ruskými stíhačkami. Věrohodných informací o ztrátách bojových letounů na jedné či druhé straně je každopádně pomálu.
Bojující Ukrajinou se však nyní nese zkazka o pilotovi, kterého národní slovesnost přejmenovala na „Kyjevský přízrak.“ Na sociálních sítích kolují dnes již desítky a možná stovky videí, na kterých by měl být stroj Kyjevského přízraku zachycen. Jak to u podobných příběhů bývá, videa často nejsou datována ani lokalizována, a prakticky na žádném z nich nedochází ke skutečnému leteckému boji.
Jedno z videí, na kterém skutečně je Su-27 a dokonce sestřelený protiletadlovou řízenou střelou z MiGu-29, však vzniklo v leteckém simulátoru DCS, který vznikl paradoxně v Rusku.
Pravděpodobnost, že jsou informace o Kyjevském přízraku pravdivé, není vysoká. Neexistují žádné fotografie z bojů nebo ověřitelná videa sestřelů a doposud je známo jen několik málo skutečně důvěryhodných záznamů o sestřelech letounů. Ví se, že obě strany ztratily po jednom transportním Antonovu An-26 (ačkoli Rusové tvrdí, že nespadl nad místy bojů), stejně tak zpravodajstvími prolétly noční záběry ohnivé koule, kterou vyvolal sestřel ukrajinského Su-27 nad Kyjevem.
Ruské letectvo velmi pravděpodobně přišlo o jeden Su-30, který byl zničen při útoku na letiště Millerovo nedaleko Donbasu, sestřelen byl údajně také jeden bitevní Su-25, ačkoli i o něm Rusové tvrdí, že spadl kvůli technické závadě a že to nebylo přímo nad Ukrajinou. Ověřené jsou také havárie několika vrtulníků, s velkou pravděpodobností způsobené palbou nepřítele.
Americké zpravodajské služby tvrdí, že Rusko ještě stále nedosáhlo plného dobytí vzdušného prostoru a ukrajinské letecké brigády zůstaly ze značné části stále intaktní. Počty sestřelených se jistě mohou později změnit s tím, jak se odborníci dostanou k dalším záznamům o proběhlých bojích, jisté je, že k potvrzení případných šesti sestřelů, kterých měl Kyjevský přízrak se svým letounem MiG-29 dosáhnout, bude třeba ještě hodně bádání, které položí na stůl mnoho důkazů.
Zdroje, které historku o Kyjevském přízraku přiživují, opakují stejný seznam sestřelených letounů. Má jít o šestici ve složení dvou bitevních letounů Su-25, jednoho MiGu-29, jednoho těžkého stíhacího letounu Su-27 a dvou moderních stíhačů Su-35S. V této souvislosti je nutné poznamenat, že sami Ukrajinci hlásí deset sestřelů ruských letounů a sedmi vrtulníků.
Věrohodnost informací o famózním ukrajinském pilotovi na jednu stranu posiluje fakt, že během zahájení bojů se do letectva vrátila řada pilotů vyššího věku (myšleno „na piloty“, tedy zhruba 40+), kteří mají za sebou mnoho let služby, velké nálety a jednotlivé letouny velmi dobře znají a umějí s nimi dobře zacházet.
Na stranu druhou zarazí na seznamu údajných sestřelů zejména dvojice letounů Su-35. O tomto nejmodernějším letounu ruského letectva (když stíhač 5. generace Su-57 je zatím k dispozici pouze jako prototyp) není známo ani to, jestli nad Ukrajinou vůbec působil. Jistě se ví, že nad Ukrajinou létají Su-30 a MiG-29, plus stíhací bombardéry, Su-35 se však zatím neobjevil na žádných věrohodných záběrech.
Je také otázkou, jak by k sestřelům došlo, MiG-29 verzí, kterými disponuje ukrajinské letectvo, má pouze 150ks nábojů do kanónu a šest závěsníků pro protiletadlové řízené střely. Je tedy pravděpodobné, že by při šesti sestřelech musel přerušit bojovou činnost minimálně nadvakrát, nemluvě o chronicky krátkém doletu typu MiG-29, který by ho nutil vracet se na základnu k dotankování.
Zrod legendy
Zajímavý vklad do debat o Kyjevském přízraku vneslo samo ukrajinské ministerstvo obrany, když na twitteru zveřejnilo nejasnou zprávu tohoto znění: „Do letectva se vracejí desítky zkušených vojenských pilotů … Kdo ví, možná je jedním z nich letecký mstitel na MiGu-29, kterého tak často vidí Kyjevané!“
Jedno je jisté. Ať už jsou informace o pilotovi, který sestřelil během třiceti hodin války šest ruských letounů pravdivé, nebo nikoli, žijí už vlastním životem a pomáhají významně pozdvihnout morálku bojujících vojáků i obyčejných Ukrajinců. Příběh osamělého pilota přitom významně zarezonoval také v zahraničí, kde mu už vznikají loga, grafiky, lidé sdílí jeho příběh a snaží se přijít na jeho skutečné jméno.
Ruský vpád na Ukrajinu až doposud nabídl několik příběhů úžasného heroismu. Ať už jde o jednotlivce, kteří vlastními těly blokovali průjezdy ruských obrněných kolon, nebo statečný boj třinácti ukrajinských pohraničníků na Zmijím ostrově. A Kyjevský přízrak?
Ať už je jeho příběh pravdivý, nebo ne, pomáhá v těchto hodinách těžce zkoušeným lidem. A přesně k tomu takové příběhy jsou.