Obojživelné mostní vozidlo Amphibie M3 vyrábí v Německu firma General Dynamics European Land Systems-Germany GmbH, založená v roce 2001. Stala se součástí skupiny General Dynamics European Land Systems (GDELS), založené o dva roky později a se sídlem v Madridu. Název nenechá nikoho na pochybách, že vše spadá pod americký koncern General Dynamics.
Vozidlo Amphibie M3 vyvíjela v letech 1984 až 1992 firma Eisenwerke Kaiserslautern GmbH (od roku 2001 GDELS, viz výše) pro Bundeswehr jako náhradu za svůj starší typ Amphibie M2 „Alligator“. Na první, spíše zběžný pohled si jsou obě vozidla podobná, ale M3 je výkonnější, modernější a místo čtyřčlenné potřebuje pouze trojčlennou osádku. Zkrátka nový typ přináší samá plus.
Výrobce říká (a vojáci přitakávají, tak to musí být pravda), že pokud jde o nosnost, čas potřebný k výstavbě mostu (z obojživelných vozidel tedy na způsob pontonového) nebo přívozu, manévrovatelnost na souši i na vodě a spolehlivost v extrémních klimatických podmínkách, tak Amphibie M3 nemá na světě dnes sobě rovného.
Amphibie M3 je v podstatě samohybný pontonový mostní díl, který se vlastní silou dokáže na kolovém podvozku pohybovat i po souši. Po vjezdu do vody se rozloží do plavební konfigurace a spojením několika těchto vozidel vznikne buď pontonový most, anebo přívozové plavidlo schopné přepravovat těžkou obrněnou techniku včetně tanků (všech typů dnes existujících).
Amphibie M3 a tanky Leopard 2
Amphibie M3 a tanky Abrams
K vytvoření stometrového mostu stačí osm vozidel M3, 16 členů osádek a 10 minut času. Během velkého cvičení NATO Anakonda 2016, které nacvičovalo obranu východního křídla aliance, byl za pouhých 35 minut postaven 350 metrů dlouhý most přes Vislu, k čemuž bylo použito 30 vozidel M3 (dvaadvacet v barvách německých a osm v barvách britských).
Vozidlo Amphibie M3 je vyrobeno především z hliníkových slitin. Třemi hlavními částmi vozidla jsou plovoucí korba, dále dvojice plováků (pontonů) hydraulicky výklopných z korby do boků a nakonec tři rampové díly, sloužící jednak pro stavbu nájezdů mezi vozidlem a břehem a jednak přejezdů mezi vozidly při jejich distanci (druhou možností je spojení vozidel těsně vedle sebe bočními plováky).
Plovoucí korba obsahuje vpředu kabinu řidiče, resp. osádky, a na zádi je řídící stanoviště pro operaci na vodě. Nad kabinou na přídi je hydraulický jeřáb, sloužící především k manipulaci s rampovými díly.
Vozidlo je osazeno kapalinou chlazeným dieselovým osmiválcem o výkonu 265 kW. Maximální rychlost na silnici je 80 km/h, při plavbě na vodní hladině je maximální rychlost 14 km/h. Hmotnost vozidla činí 26 tun, délka je 13 metrů, šířka v přejezdové konfiguraci 3,35 metru a šířka s vyklopenými plováky 6,57 metru.
Uživatelé vozidel M3
Bundeswehr si objednal v roce 1994 třicet vozidel M3. Chtělo by se říct pouhých 30, když předchozího typu M2 používal 114 exemplářů, jenže už zde pár let byla nová doba, kdy nejen vyhazoval host vrchního, ale hlavně docházelo k výrazné redukci ozbrojených sil související s koncem studené války. Vozidla byla dodána v letech 1996 až 1999. Jako druhá v pořadí projevila vážný zájem britská armáda, která zakoupila 38 vozidel.
Novým uživatelem z aliance NATO se stane armáda lotyšská. Na podzim 2021 byla podepsána smlouva na dodávku čtyř vozidel za 17 366 500 eur s tím, že je zaplatí Spojené státy. A v červnu 2022 si 12 kusů objednalo Švédsko, stroje by měly být dodány v roce 2024.
Pontonový most z vozidel Amphibie M3
Přívozové plavidlo, zde z šesti vozidel Amphibie M3. Názorně vidíme spojení M3 na těsno bočními plováky a spojení rampovými díly.
Další uživatelé a potencionální uživatelé s objednávkami jsou v Asii: Indonésie, Tchaj-wan, Singapur a Jižni Korea. A zatím jeden – konkrétně Brazílie – v Jižní Americe.
A právě největším uživatelem by se měla stát Jižní Korea se 110 vozidly. V licenci je vyrobí domácí firma Hanwha Defense, které ve spolupráci s GDELS připravila naturalizovanou verzi označenou jako M3K. Kontrakt má podle objednávky z roku 2020 hodnotu 454 milionů dolarů, s prvními exempláři objednávka počítá k letošnímu roku.
