Na přelomu 80. a 90. let začala vstupovat do výzbroje Bundeswehru lehká pásová obrněná vozidla Wiesel (česky lasička). Primárně se s nimi počítalo pro výsadkové jednotky a jejich malé rozměry a hmotnost jsou dány požadavkem, aby bylo možné dvě vozidla Wiesel přepravit v trupu těžkého transportního vrtulníku Sikorsky CH-53. Osádka vozidla je dvoučlenná u verze s 20mm kanonem nebo tříčlenná u verze s protitankovými střelami TOW. (Více v článku: Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu)
Fotogalerie – protiletadlový Wiesel 2 |
Později vznikl i větší odvozený typ Wiesel 2, kde větší je myšleno především delší, a proto jeho podvozek dostal o jeden pár (u některých verzí dva páry) pojezdových kol a o jeden pár kladek více. Do vrtulníku CH-53 se potom vejde pouze jedno vozidlo. Ovšem Wiesel 2 vznikl ve větším počtu sériových verzí než jeho menší bráška, což je i logické, protože větší platforma dovolí větší rozlet (konstruktéři nejsou tak omezeni rozměry a hmotností, do kterých se musí vejít).
Wiesel 2 se vyráběl například jako transportér ženistů, speciální průzkumné vozidlo, samohybný minomet nebo obrněná ambulance. Asi nejzajímavějším počinem na ptatformě Wiesel 2 je protiletadlový raketový systém krátkého dosahu LeFlaSys (Leichte Flugabwehr System) Ozelot (česky ocelot).
Protiletadlový systém Wiesel 2 Ozelot
V komplexní sestavě se lehký protiletadlový systém LeFlaSys Ozelot skládá z vozidel tří verzí na platformě „tančíku“ Wiesel 2. Jedná se o odpalovací vozidlo Wiesel 2 Ozelot (Waffenträger Ozelot) s protiletadlovými raketami Stinger s infračerveným naváděním, dále o vozidlo pro průzkum a řízení palby Wiesel 2 AFF (Aufklärungs-, Führungs- und Feuerleitfahrzeug) vybavené radiolokátorem a v poslední řadě o velitelské vozidlo baterie Wiesel 2 BF/UF (Batterieführungsfahrzeug / Unterstützungszelle „Flugabwehr“).
Vozidlo Wiesel 2 Ozelot je základem protiletadlového systému LeFlaSys. Na své zadní partii nese čtyřnásobný odpalovací modul s protiletadlovými střelami FIM-92 Stinger s infračerveným naváděním (střely americké konstrukce, pro Bundeswehr a několik dalších zákazníků vyráběných EADS/Airbus SA v továrně u městečka Immenstaad am Bodensee). Odpalovací modul má plně kruhový odměr 360° a náměr -10° až 70°. Lze ničit cíle v okruhu šesti kilometrů, ve výšce do tří kilometrů. V klidové a pochodové poloze je odpalovací modul zasunut a nevyčnívá ze základního obrysu vozidla (primárně se zasouvání modulu řešilo kvůli jeho přepravitelnosti vrtulníkem nebo letounem).
V případě nezbytnosti se odpalovací vozidlo obejde bez spolupráce s radarovým vozidlem AFF, omezeně (tzn. na menší vzdálenost než radar vozidla AFF) zvládne sledovat cíle vlastními prostředky. Je vybaveno termovizním systémem, výkonnou denní CCD kamerou a laserovým dálkoměrem. Tato zařízení nese v centrální části odpalovacího modulu, jehož boční partie tvoří právě bloky s dvojicemi střel. Osádka je dvoučlenná.
Vozidlo Wiesel 2 AFF je vybaveno v prvé řadě radiolokátorem, který vyhledává a sleduje vzdušné cíle na vzdálenost až 20 kilometrů a do výšky pěti kilometrů. Současně lze sledovat až dvacet cílů. Nechybí samozřejmě systém identifikace cíle vlastní-cizí (IFF). Wiesel 2 AFF určí, které z odpalovacích vozidel Wiesel 2 Ozelot je v nejlepší pozici pro dosažení sestřelu cíle (odpalovací vozidla jsou rozestavěna v okruhu kolem AFF), a vydá mu povel ke střelbě. Jedno vozidlo AFF může efektivně koordinovat akci až osmi odpalovacích vozidel. Dvoučlenná osádka se skládá z řidiče a velitele, kdy oba zvládnou obsluhu radaru a komunikačních systémů.
Dodávky protiletadlového systému LeFlaSys pro Bundeswehr začaly v roce 2001. V první polovině první dekády 21. století bylo na platformě Wiesel 2 vyrobeno celkem 67 vozidel systému LeFlaSys v tomto složení: 50 vozidel Wiesel 2 Ozelot, 10 vozidel Wiesel 2 AFF a 7 vozidel Wiesel 2 BF/UF. Portfolio systému ještě doplňují podpůrná vozidla jiných typů, například servisní automobily Mercedes-Benz Wolf v provedení WSA (Werkstatttrupps), kterých bylo dodáno 9 kusů.
Systémy LeFlaSys Ozelot používalo nejprve pozemní vojsko (Heer). Když v roce 2012 přešla v Německu kompetence pozemní PVO kompletně pod letectvo (Luftwaffe), tak převzalo pod svá křídla i tyto (původně vojskové) protiletadlové systémy krátkého dosahu. A protože v současnosti je Ozelot považován už za zastaralý, počítá se v brzké době (v řádu let) s jeho náhradou za moderní techniku. Ostatně ani jeho počty už nejsou dostatečné, řada vozidel již dosloužila. Dnes systém LeFlaSys Ozelot tvoří výzbroj pouze 3. eskadry 61. protiletadlové raketové skupiny (Flugabwehrraketengruppe 61), konkrétně má dvanáct odpalovacích vozidel Wiesel 2 Ozelot a šest radarových vozidel Wiesel 2 AFF.