nemám rád seriály

Ještě jsem v televizi neviděl aby seriálový díl skončil uprostřed rozehraného obrazu. Např. hlavní hrdina se pere se zloduchem a zpoza rohu vykoukne zloduchův komplic a vystřelí z pistole a ... pokračování příště.

Takhle moc se to zpravidla nehrotí, ale reklamy v takovém momentu bývají často.

To si potom nepamatas Dallas:-)

Dobrý den pane Řezníku.

Na bod 2) Vašeho příspěvku již adekvátně reagoval pan Novotný. Snad jen, že Japonsko kapitulovalo 2.9.1945 , kromě ostatních států spojenecké koalice, i před Čínskou republikou a do svých rukou ji po boku dalších spojeneckých velitelů, přijal i čínský generál Hsu Yung-chang. Např.http://muzeumrozvadov.eu/douglas-macarthur/. Čínská republika byla kromě toho zakládající zemí OSN - dne 26.6.1945). Viz např. https://wiki.cinstina.upol.cz/index.php/%C4%8C%C3%ADna_v_OSN. Tvrdit, že "...Čankajšek zastupoval celou Čínu neoprávněně..." prostě nemá žádnou oporu ve faktech. Vládu Čínské republiky (vyhlášena 1912) uznával, s výjimkou komunistů, celý svět. ČLR začala Čínu zastupovat v OSN až na podzim 1971.

A pokud jde o Váš bod 1): Nárok na vládu na území celé Koreje deklarovaly ústavy Jihu i Severu, viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Korejsk%C3%A1_v%C3%A1lka. Nicméně to, že KLDR se na vpád systematicky připravovala a posléze zaútočila jako první, je neoddiskutovatelným faktem. Jihokorejská armáda neměla, na rozdíl od armády KLDR, např.ve své výzbroji na začátku války žádné tanky (pouze obrněné transportéry) a ani bojové letouny (měla jen cvičné stroje).

K bodu 1, ano, ale Soul tu ústavu přijal jako první, čímž to celé spustil. Nezkoumám to, který stát byl lépe vojensky připraven. To není relevantní. To se posouváme do jiné roviny.

Když se mě pokusí kousnout rafající voříšek, tak se ale nikdo nemůže divit, že do něj silně kopnu tak, že odletí.

Neviděl jsem nikde dokumentaci, že by jako první po přijetí těch ústav padl jihokorejský občan jako výsledek proniknutí nějakého severokorejského komanda na jihokorejské území. Nebo něco podobného. Až to naleznete, tak můžete teprve označit KLDR jako faktického agresora.

A je vůbec k diskuzi, proč vlastně Li Sen vyhlásil takovou ústavu, když ani nebyl schopen vojensky celou Koreu získat, ani případně uhájit. Myš, která řvala?

Dobrý den pane Řezníku. Děkuji za reakci.

Píšete: "....padl jihokorejský občan jako výsledek proniknutí nějakého severokorejského komanda na jihokorejské území...Až to naleznete, tak můžete teprve označit KLDR jako faktického agresora." Vámi takto nastolené dilema je ale jasné. Válka začala 25.6.1950.Již toho samého dne došlo k obojživelným operacím 2.skupiny armád KLDR (generál Khan Gen) s vyloděními ve východní části fronty u Kangnungu a u Samčchoku.Zde se vyloďující jednotky musely být na čluny naloděny už během předchozích dní! A navíc, operace takového charakteru je zapotřebí bez výjimky detailně připravit a naplánovat.(WV II - operace Torch, Overlord, či sovětské vylodění na Kurilách). Korejskou válku začala KLDR, ať byly předchozí vztahy obou korejských států jakékoli.

Mluvím o období zhruba od počátku vyhlášení ústav obou Korejí, tedy tuším zpaměti někdy od r. 1948 do 24. 6. 1950.

Říkám jasně po přijetí ústav.

A pokud literatura mluví o přeshraničních přestřelkách do 24.6. 1950, tak není možné, aby tam nikdo nepadl.

A pokud tedy bylo možné v důsledku přijetí těch ústav tam neměli Jihokorejci postaven velký obranný val, nějakou Maningtonovu linii, tak je jasné, že chystali útok sami. To, že se jim stalo totéž Sovětům po 22. 6. 1941, tak to bylo další věcí.

A neustále platí, pokud nechtěli silou získat území KLDR, tak by nikdy nepřijali ústavu Jižní Koreje, jakou přijali.

Zdravím Vás pane Řezníku.

a) Obsahem svého příspěvku výše chcete snad říci, že se SSSR v létě 1941 chystal vojensky napadnout Velkoněmeckou říši ? Rozumím Vám správně ?

b) Jestli Jižní Korea činila na své pozemní hranici nějaká fortifikační opatření, nebo nečinila, není přece žádným důkazem, že někoho chtěla napadnout. (Á propos úplně bez jediného tanku /KLDR až 258 T-34+SU-76/, s celkem 16-ti (!) cvičnými letadly /KLDR až 179 bojových pístových strojů/ a polovičním počtem vojáků oproti armádě KLDR? - to by bylo prostě nemožné !). Fortifikace, nebo naopak její absence, o ničem sama o sobě nesvědčí. Francouzi měli Maginotovu linii a přesto Německu v roce 1939 vyhlásili válku oni. Němci měli Siegfriedovu linii a přesto 10.5.1940 zaútočili na západ Evropy oni. V Italy vybudovaném opevněních Tobrúku bojovali v roce 1941 i naši vojáci a přesto přes egyptskou hranici zaútočili první Italové. Opevnění není žádným důkazem obranných úmyslů samo o sobě. A do Jižní Koreje vpadla 25.6.1950 po celé délce hranice armáda KLDR v pokusu tento stát zlikvidovat. Ne naopak!

Hraničíte se státem, který si 1) vyhlašuje platnost své jurisdikce na Vašem území, 2) kamarádí se státem, jéhož šéf vyhlašuje, že jeho cílem je zatlačit vaše zřízení do pekel, 3) přes hranice se střílí.

Kdo rozsoudí, co je v tom případě pouhá obrana a co nejpřípustný útok.? Zatlačení protivníka do hloubky 10 km od hranic?

Jenom pozn. Početní stav i vojenské vybavení hranice překračující německé armády v r. 1941 byly o poznání horší než armády sovětské. Lze však na základě těchto dvou údajů soudit na cokoliv?

Dobrý den pane Řezníku.

Vámi v posledním příspěvku uvedené body 1,2,3) lze naprosto 1:1 vztáhnout i na Jižní Koreu /např. v ústavě KLDR je uvedeno, jako jejich hlavní město, Soul (!)/. Nic tedy nedokazují, kromě vzájemné animozity obou korejských států.

Wehrmacht rozhodně v létě 1941 nevedl svůj Blitzkrieg na východě bez tanků a s pár cvičnými letadly. Nicméně také provedl překvapivé a zpočátku maximálně úspěšné napadení protivníka bez vyhlášení války. Stejně jako KLDR 25.6.1950

Takže ještě jednou, která ústava s tím vysloveně imperiální tézí A byla přijata jako první?

A kdo a kde padl v nějaké vzájemné přestřelce na hranicích od přijetí těch ústav do května 1950.

Jak tedy v té době eskalovalo vzájemné nepřátelství. Ono to není nikdy tak, že vinu nese jedna strana.

Dobrý den pane Řezníku.

Už se motáme v kruhu.

Pokud vzniknou pohraniční konflikty, mají se řešit jednáním, nikoli násilnou likvidací daného státu. I SSSR a ČLR se nakonec dohodly na předání ostrova Damanskij Číně, ČSR a Polsko v oblasti Těšínska právě tak. Takto bychom mohli pokračovat hodně dlouho. Ani jeden tento stát kvůli tomu nelikvidoval oponenta, byť dodnes mají na jeho vznik konfliktu odlišné názory a východiska. V článku není řeči o tom, kdo jaké aklamace učinil, kdo byl větším, či menším iniciátorem pohraničních konfliktů na 38-mé rovnoběžce, či kdo a jak zapříčinil vnitropolitický neklid v R.O.K., či KLDR. Autor článku pan Radek Panchartek jasně píše "Severokorejský komunistický režim......v neděli 25. června 1950 ráno nečekaně přepadl své jižní sousedy". To je meritum věci a viník je jasný. Nějaké datum vyhlášení ústavy (v obou státech) či vznik pohraničních konfliktů (Vy snad exaktně víte, kým, kdy a jak? - ani aktéři se na tom neshodnou) není omluvou pro tuto agresi. A dnes, po více jak 70-ti letech, naprosto odlišný společenský, kulturní a ekonomický vývoj a diametrálně odlišná kvalita života občanů v obou státech, jasně ukazuje, jak zásadní bylo, že se tehdy OSN silou za R.O.K. postavilo.

Řekl bych, že v Korejské válce se bojovalo stejným stylem jako za 2. světové války. A stále rozhodovala mnohem více kvalita pilota, než kvalita stroje, jak je psáno v článku. Mám knihu o Kramarenkovi (první proudové stíhací eso v historii, právě z korejské války - 13 sestřelů + 1 z 2. světové války). Ten to popsal asi takhle: Ve 2. světové válce sovětští piloti, kteří získali zkušenosti před ní, měli velice slušnou šanci válku přežít. On patřil mezi piloty, kteří absolvovali výcvik až za války a u takových dle něho přežil 1 z 10. První garnituru sovětských letců tvořili veteráni z 2. světové války a každý z nich měl minimálně jeden sestřel. Dávali vojskům OSN dost na frak. Naproti tomu Kožedub, který měl na starosti i výcvik Korejců, se vyjádřil, že větší dřeva, než korejští lidoví dobrovolníci, nezažil. Na nich si mohli spojenci zpravit chuť. Dle Kramarenka byla sovětská účast natolik utajována, že ani střídající se piloti neměli možnost předat si navzájem zkušenosti a ztráty jim začali narůstat...

Na MIG 15 UTI, dvojmiestná sparka som sa ako dieťa hrával. Mali sme ho odstavený na detskom ihrisku v škôlke. Teraz sa premiestnilo o 200 metrov ďalej. V Česko Slovensku ich veľa nenájdete.

http://www.kosorin.sk/lietadlo.phtml?id3=123045

Článok je to výborný!

když jsem byl malej, tak si pamatuju, že na jednom hřišti ho měli totálně vylágrovanej a sloužil jako regulerní prolejzačka, že se dalo prolízt skrz i do kabiny

Dneska by to nebylo možné ani náhodou. Kdyby si některé dítě náhodou přimáčklo prstíky, byl by malér a dlouhý článek v idnes.

Máte v historické předsudky a omyly: A úplně zbytečně.

"Severokorejský komunistický režim, vydatně podporovaný Sovětským svazem a Čínou, v neděli 25. června 1950 ráno nečekaně přepadl své jižní sousedy.

Na vzniklou situaci byla nucena reagovat Organizace spojených národů, která do oblasti vyslala kontingent spojeneckých jednotek."

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/mig-15-vs-f-86-) letecka-valka-v-koreji.A201120_090943_vojenstvi_mla?zdroj=top

1) Severokorejský režim jenom odpověděl na existenci déletrvajících hraničních potyček a na vyhlášení jihokorejské ústavy, která si dělala nároky na celé území Koreje. Šlo o obdobnou situaci preemtivní války jakou známe z Blízkého východu. A nebo také z útoku na SSSR Německem 22. června 1941. Nešlo tedy o neočekáváné přepadení. Dusno kolem Koreji dle soudobých novin se hromadilo asi tak od r. 1948 podle soudobých zmínek v Times.

2) Žádná OSN nereagovala, protože vyslání tzv. spojeneckých vojsk nebylo schváleno řádně RB OSN, protože to by si vyžadovalo podle Charty výslovný souhlas všech jejich stálých členů, kdy minimálně dva hlasy chyběly. Tím druhým byl souhlas Mao Ce Tunga, protože jak vyplynulo z pozdější historie, Čankajšek zastupoval celou Čínu neoprávněně. RB OSN nebyla jednoduše usnášenischopná podobně jako není usnášenischopná valná hromada akciové společnosti, když se nesejde dostatečný počet hlasů.

protože jak vyplynulo z pozdější historie, Čankajšek zastupoval celou Čínu neoprávněně.

To jste mě rozesmál. Třeba za 20 let Trump přesvědčí svět, že Biden vyhrál volby neoprávněně. A to se jako čas vrátí zpátky a začne se žít znovu?

Čankajšek byl oficiálně uznávaným zástupcem Číny v OSN tuším do roku 1973. A kromě komunistického bloku to nikdo nikdy nezpochybnil. Prostě toho roku svět uznal fakt, že komunisti natrvalo ovládli čínské území. Protože Velký Mao za ty léta svojí vlády dělal takové nesmyslné experimenty, které zahubily miliony lidí, že prostě nedokázal přesvědčit svět, že je schopen udržet moc. Však taky rozmach Číny přišel až po jeho smrti.

Pan Řezník má schopnost lidi rozesmávat

Uznávám, že tento argument je něco, co je ex post. Je to něco jako argument, že třeba ženy je uznávat za rovnoprávné bytosti, i když ještě třeba neměly volební právo. To si musíte srovnávat sám, to jaké míry je to stejné situace.

A nebo soud uzná, že majitelem zahrady, kterou si předtím někdo byl zapsal v katastru nemovitostí, jste byl vy, ale tím snad padají k ledu všechny závazky, které ten dotyčný byl učinil.

Když od někoho koupíte kradené zboží, tak máte problém, i když o tom nevíte, a musíte vše vrátit původnímu majiteli.

A proto je nutné uznat, že Čankajšek zastupoval celou Čínu neoprávněně. A tedy jeho hlas ve prospěch útoku na Činu je možné ex post považovat za něco zcela nicotného.

Vzhledem k tomu, že Maocetung uchopil moc násilím, je logické, že jeho vládu zbytek světa neuznával. Posléze názor vlivem reálpolitiky změnil. Nicméně do roku 1971 platilo, že v OSN Čínu reprezentovala právoplatně Čínská republika (Taiwan).

Navíc jsou stále země které Čínskou republiku (Taiwan) uznávají a mají s ním diplomatické styky.

Takže Vaše vývody jsou mylné.

Příliš to zjednodušujete. Přes rokem 1971 se konalo několik hlasování v OSN o přijetí ČLR a stále více států se přiklánělo ke kladnému přijetí tohoto návrhu:

Zřejmě největším dílem se na změně vztahů mezinárodního společenství vůči ČLR podílel čínský ministerský předseda a diplomat Zhou Enlai, který v rámci velmi úspěšného turné v polovině šedesátých let získal na stranu ČLR řadu států, zejména z Asie a Afriky. V roce 1964 se stala ČLR jadernou mocností a jak se na přelomu dekády ukázalo, svět již nemohl nadále ignorovat sílící ČLR, která reprezentovala čtvrtinu světové populace a díky své angažovanosti na mezinárodním poli získala pověst obhájce práv rozvíjejících se zemí. V roce 1969 vykrystalizoval spor mezi SSSR a ČLR pohraniční potyčkou na řekách Amur a Ussuri. Zhou Enlai jedná s Henry Kissingerem a ve smyslu strategických partnerství se ČLR přiklání k USA. Roku 25. října 1971 předkládá Albánie v OSN návrh na hlasování o přijetí ČLR do OSN rezolucí Valného shromáždění č. 2758 s názvem „Obnovení zákonných práv ČLR v OSN“. Přestože byl tento návrh podáván poněkolikáté, stal se rok 1971 významným mezníkem ve sbližování světového společenství s ČLR, protože byl s přispěním dekolonizovaných afrických států a zlepšujících se diplomatických vztahů s USA přijat.

Neznam historicke prameny, ale kdyz pouziji selsky rozum, tak Severni Korea silne zbrojila. Jizni Korea do armady moc neinvestovala. Proto se taky pro jizany vyvijel konflikt na zacatku tak spatne.

Takze mi selsky rozum jasne rika, ze motiv meli hlavne severani. Bylo by nelogicke, ze by se jizani na valku nijak nepripravili a pak ji zacali.

A to se tedy snazim na dejiny nedivat nejak ideologicky a cerno-bile...

Pokud se na válku nepřipravuji, tak nepřijímám ústavu, legitimizující předem přivlastňování území jiného státu. Pokud válku nepřipravuji, tak je to velmi hloupé a naivní. Zvláště v rámci tehdy panující Trumanovy doktríny zatlačování komunismu.

No ty kráso, proč jsem na ten článek nekápnul až zítra... to čekání :-) Opět výborný článek

Proč? Proč v nejlepším přestat?

Protože vám to nejlepší vydrží dýl