Je třeba posílit americké dělostřelectvo, za ruským příliš zaostává

aktualizováno 
Plukovník Collins a kapitán Morgan z US Army varují, že západní armády se v příštích letech mohou srazit s početnými dělostřeleckými a raketovými jednotkami nepřítele. A jako by to nestačilo, dělostřelectvo států NATO svými schopnostmi příliš zaostává za tím ruským.

Cvičné noční střelby americké artilerie | foto: US Army, Spc. Evan D. Marcy

Plukovník Liam Collins a kapitán Harrison „Brandon“ Morgan ve svém článku King of Battle: Russia Breaks Out the Big Gun upozorňují na sílu ruského dělostřelectva. Američtí autoři varovně ukazují na jeho nasazení na východní Ukrajině v roce 2014.

Konkrétně připomínají událost z 11. července 2014, kdy se ukrajinské prapory z 24. a 72. mechanizované brigády shromáždily u města Zelenopól, které se nachází asi pět kilometrů od ruských hranic. Ukrajinské jednotky se zde shromáždily po útocích na proruské jednotky v Doněcku a Luhansku, aby provedly další útok na separatisty.

Ruskému raketovému přepadu raketomety BM-21 Grad předcházelo nasazení průzkumných dronů, které určily pozice Ukrajinců. To vše za působení ruských prostředků radioelektronického boje (REB) proti ukrajinským velitelským, řídicím a komunikačním systémům.

Následná ohnivá smršť trvala dvě nebo tři minuty a zemřelo při ní nejméně třicet ukrajinských vojáků. Stovky dalších byly zraněny. Bylo zničeno také mnoho vozidel, včetně obrněných. „Útok zanechal ukrajinské síly zdecimované a demoralizované a způsobil největší ztráty ukrajinské ofenzívě,“ píší Collins a Morgan.

Video: Pozice ukrajinských jednotek u města Zelenopól po útoku ruských raketometů

Za posledních 25 až 30 let dělostřelectvo při bojových operacích západních armád nehrálo větší roli, ať už to byla operace Pouštní bouře nebo operace v Afghánistánu a Iráku.

Absence masivního nasazení západního dělostřelectva je dána doktrínou NATO, která spoléhá na mohutné a moderní letectvo. V případném střetu totiž alianční letouny mají vybojovat absolutní vzdušnou nadvládu a pak ve spolupráci s pozemními jednotkami ničit nepřítele ‒ tak to bylo naplánováno během studené války.

Naopak Rusko se spoléhá na kombinaci pokročilé protivzdušné obrany (PVO), zbraně velmi dlouhého dosahu a mohutné dělostřelectvo. V případném střetu (zjednodušeně řečeno) bude ruská PVO krýt dělostřelecké jednotky, které budou „čistit“ cestu ruským motostřeleckým a mechanizovaným jednotkám. Současně pak zbraně dlouhého dosahu zaútočí na vzdálené vojenské, průmyslové a dopravní objekty či uzly.

Jak připomínají oba autoři, početné a kvalitní ruské dělostřelectvo má „taktickou nadřazenost“ nad svými konkurenty z americké armády (nota bene nad konkurenty z evropských armád).

Oba autoři uvádí (jako důkaz vyspělosti ruského dělostřelectva) některé zajímavé ruské dělostřelecké systémy, jako je mobilní houfnice 2S7 Pion ráže 203 mm s maximálním dostřelem 37,5 km. Ruská armáda také opět zavedla do aktivní služby těžký minomet 2S4 Tulpan ráže 240 mm s dostřelem až deset kilometrů (dvacet kilometrů se speciálním střelivem).

Video: 2S4 Tulpan

Autoři uznávají, že jsou to systémy s nízkou rychlostí palby. Jde však také o zbraňové systémy s velkým účinkem v cíli. Při nasazení většího počtu takto výkonných děl a minometů se účinek v cíli podobá efektu leteckého úderu.

Americké dělostřelecké jednotky pracují na úrovni brigády. Ruská armáda však začleňuje dělostřelecké jednotky přímo do praporů. Výsledkem je větší pružnost na moderním dynamickém bojišti a rychlejší reakce při palbě na „pomíjivé“ cíle. Rusové navíc začlenili drony, dělostřelecké návodčí a centra řízení palby přímo do dělostřeleckých a raketových baterií.

Další klíčovou technologií na východní Ukrajině se staly ruské dělostřelecké radiolokátory, které pomáhaly odhalovat (s pomocí dronů) pozice ukrajinských děl. „Tato jedinečná schopnost umožňuje ruským silám rychle zacílit a zničit nepřátelskou sílu s minimální potřebou zdlouhavého rozhodovacího procesu nebo složitých manévrovacích plánů,“ píšou ve svém článku Collins a Morgan.

Podle obou autorů musí být americká armáda připravena na návrat „Královny bojiště“ a upravit taktiky, výcvik, doktríny i celkovou kulturu boje. Obnoveno musí být například umění kamufláže a klamání. Americké jednotky se musí maskovat před ruskými průzkumnými drony a před prostředky REB a kybernetického boje. To znamená zavést moderní fyzické maskovací prostředky a maximálně potlačit elektromagnetické vyzařování.

Výcvik amerických jednotek musí počítat s masovým nasazením dělostřelectva nepřítele. Například po odhalení svého stanoviště se musí velitelé a štáb naučit okamžitě opustit své pozice. Nelze čekat na přesun celého velitelství, ale vzít jen to nejpodstatnější.

Fotogalerie

Americké dělostřelecké jednotky se musí také naučit pracovat v prostředí s masivním působení prostředků REB. Dále je nutné v americké armádě obnovit komplexní výcvik za použití dělostřeleckých radiolokátorů, protože takový výcvik měl za posledních 20 let boje proti terorismu nízkou prioritu.

Oba autoři také doporučují přesunout dělostřelecké jednotky z brigád na úroveň praporů. Takový krok si vyžádá detailnější plánování „geometrie bojiště“ (omezení ve vzdušném prostoru a v operačních zónách). Dělostřelecké jednotky na úrovni praporů však mohou rychleji reagovat na měnící se situaci na bojišti.

Na závěr zdůrazňují, že americká armáda musí vytvářet nové dělostřelecké a raketové jednotky, zejména na úrovni praporů, které pak budou působit samostatně nebo na úrovni brigád a divizí. V boji s rovnocenným protivníkem se jednoduše americká armáda nemůže spoléhat na letectvo, které bude vytíženo především bojem proti strategickým cílům v hloubce nepřátelského území.

Zdroj: AUSA

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Autor:

Nejčtenější

Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie

Na Měsíci je nyní tisíce želvušek (Milnesium tardigradum), které přežijí...

Člověk na Měsíc nevkročil od roku 1972. Přesto lze říci, že na něm je pozemský život. Izraelská sonda Berešit totiž na...

Na sovětských špionážních družicích nám nad hlavou krouží jaderné reaktory

Ilustrace, která zachycuje představy amerických špionážních agentur o podobě...

Více než třicet jaderných reaktorů krouží na oběžné dráze Země. Vděčíme za to především Kremlu. Naprostá většina...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Byl mocný a vlivný. Poprvé můžete vidět, jak se v Evropě zatýká diktátor

Zadržení Slobodana Miloševiče

Když přistáli v Bosně, Milošević si demonstrativně utřel kapesníkem boty, jakoby mu je tento stát zamazal něčím...

První test v ČR: Sennheiser Ambeo je soundbar z kategorie zázraků

Sennheiser Ambeo

Třináct reproduktorů, třináct zesilovačů, roky vývoje algoritmů a obvodů pro zpracování prostorového zvuku, reprodukce...

Další z rubriky

Je třeba posílit americké dělostřelectvo, za ruským příliš zaostává

Cvičné noční střelby americké artilerie

Plukovník Collins a kapitán Morgan z US Army varují, že západní armády se v příštích letech mohou srazit s početnými...

Rusové se ptají, kdo bude vyrábět tanky. Stát žaluje výrobce T-14 Armata

Tank T-14 Armata na přehlídce v Moskvě. (9. května 2015)

Ruské ministerstvo obrany požaduje u moskevského soudu po firmě Uralvagonzavod (UVZ) navrácení v přepočtu 88 milionů...

Obrněnec Bumerang je symbolem finanční krize ruského vojenského průmyslu

Ruský obrněný transportér Bumerang

Ruské zbrojovky jsou nezdravě zadlužené. Kardinální problém se v celé své nahotě ukazuje i prostřednictvím příběhu...

MetLife Europe Limited, pobočka pro Českou republiku
Manažer/ka pro skupinu obchodních poradců, Brno

MetLife Europe Limited, pobočka pro Českou republiku
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 40 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz