Dlouhé čekání ještě není u konce. Společnost SpaceX chtěla svým středečním letem zabít hned dvě mouchy jednou ranou. Jednak vrátit dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici na území Spojených států a zároveň otevřít dveře k cestování lidí do vesmíru soukromými raketami.
Příprava Crew Dragon a rakety Falcon 9 |
Ta druhá událost je mnohem zásadnější.
Důležitost celé akce dokládá i to, že se startu, který byl plánován na 16:33 místního času (22:33 SELČ), zúčastnil prezident USA Donald Trump (start sledoval z vládního letadla) a viceprezident Mike Pence.
Nakonec vše zkazilo počasí, které donutilo misi přerušit zhruba čtvrt hodiny před samotným startem. V takové situaci počítá manuál s výstupem astronautů z lodi, z níž musí být nejdříve odčerpáno palivo.
Počasí sice celý den nebylo ideální, ale pravděpodobnost startu byla odhadována tak na 50 procent. A protože byl start na poslední chvíli zrušen, bude využita náhradní příležitost k vypuštění v sobotu ve 21:22 SELČ. Pokud se to nepodaří ani v této době, pak je k dispozici ještě neděle 21:00 SELČ.
Tyto časy jsou dány tím, že v rámci této mise musí být loď vypuštěna v čase, když se kosmická stanice nachází na určitém místě v orbitální dráze. Proto nebylo možné ani čekat, až se počasí umoudří.
Stav počasí se hlídá na tisíce kilometrů severovýchodně od Kennedyho vesmírného střediska a pro start musí být splněno asi 20 podmínek, jako je rychlost větru, množství srážek, přítomnost blesků a další veličiny, do kterých je třeba „se vejít“, aby bylo možné odletět.
Vše se musí v rámci testovacího letu povést, aby bylo možné říci, že je let do vesmíru se soukromými dopravci v rámci možností bezpečný.
Za třináct minut na orbitě
Zahájení letu bylo naplánováno na 22:33, ale již před tím probíhala řada předstartovních příprav. Ty hlavní začaly tři čtvrtě hodiny před očekávaným startem, kdy dal velitel letu po zvážení všech okolností pokyn k plnění nádrží palivem.
Robert Behnken z posádky prvního pilotovaného letu lodí společnosti SpaceX před vstupem do lodi Crew Dragon
To již byli na palubě hodinu a tři čtvrtě astronauté americké vesmírné agentury NASA Robert Behnken a Douglas Hurleya, a tak se mohl o další tři minuty později odpoutat nástupní můstek. V záloze byla posádka složená z astronautů Mika Hopkinse a Victora Glovera.
Vraťme se však na chvíli v čase o něco zpět. Pět hodin před startem astronauty čekala snídaně a poté se převlékli do stylových skafandrů a elektromobilem automobilky Tesla, kterou Musk rovněž založil, se vydali ke startovací rampě. Očekáváni zde byli tři hodiny před odletem.
Posádka testovacího letu DM-2 lodi Crew Dragon |
O něco dříve než v plánovaném čase dvě hodiny a patnáct minut před startem prošli nástupním můstkem do lodi, jejíž poklop se měl uzavřít jednu hodinu a 50 minut před zážehem motorů. Oproti tomuto plánu to stihli o něco rychleji.
Zpět k předstartovním přípravám lodi. Po odpojení můstku následovalo 37 minut před plánovaným startem zapojení bezpečnostního únikového systému lodi Crew Dragon, který má v nouzové situaci během letu (například při selhání rakety) odnést loď i s posádkou do bezpečí.
Falcon 9 při přípravách před startem |
Dvě minuty poté se začaly nádrže plnit raketovým kerosinem (RP-1) a zároveň se do prvního stupně rakety pumpoval tekutý kyslík. Následně se tekutý kyslík začal doplňovat i do druhého stupně. To již zbývalo do startu jen 16 minut, když přišel pokyn k jeho přerušení.
Pokud by se pokračovalo, pak by v čase T-7 (označuje kolik minut zbývá do startu) začalo ochlazování motorů. O dvě minuty později by celý stroj byl odpojen od vnějšího přívodu energie a převeden na vnitřní.
Pak by již šlo vše ráz na ráz. Minutu před samotným startem by provedl velitel letu poslední předletovou kontrolu a začalo natlakování nádrže na letový tlak. Finální povolení ke startu by přišlo 45 sekund před samotným zážehem, aby se tři sekundy před startem spustila sekvence vedoucí k zážehu.
Pokud by vše šlo podle plánu, vydala by se raketa Falcon 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon na svou cestu přibližně severovýchodním směrem od Mysu Canaveral. Raketa odlétá z historického startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, odkud startoval poslední raketoplán nebo třeba slavná mise Apollo 11.
Přesně 58 sekund po startu se raketa dostává do momentu, kdy musí odolávat největšímu mechanickému zatížení, což se označuje jako MaxQ.
Schéma prvního pilotovaného letu lodí společnosti SpaceX k ISS
Raketa poté vystoupá až do bodu, kdy se vypne její první stupeň (MECO), což se stane 2 minuty a 33 sekund po startu. Během dalších tři sekund je první stupeň Falconu 9 oddělen a putuje k přistání na mořské plošině OCISLY.
Asi osm sekund letí stroj setrvačností, než se spustí motory druhého stupně. Ty mají zbytek rakety pohánět několik minut, aby se v T+8:47 po startu vypnuly (SECO) a dvanáct minut po startu spolu s druhým stupněm oddělily od samotné lodi. Ta se tak od té doby spoléhá už jen na své motory. V té době už měla být loď Crew Dragon i s posádkou ve vesmíru.
Vizualizace oddělení druhého stupně rakety Falcon 9 od lodi Crew Dragon
Celou startovací fázi pak měl zakončit ve 12 minut a 46 sekund po startu proces, který má odklopit nos lodi.
Následující let k samotné Mezinárodní vesmírné stanici si tedy budou muset astronauté a loď užít později. Původně měl být let zakončen ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny otevřením průlezu do ISS s tím, že připojení k Mezinárodní vesmírné stanici bylo naplánováno na 17:29.
Pokud by byl start úspěšný a loď s posádkou se dostala na orbitu, museli by astronauté provést všechny potřebné úkony, které je k ISS dovedou. Doug Hurley měl za úkol provést testy, které ukážou, zda Crew Dragon dokáže automaticky řídit loď a že se nic nepokazilo. Termín dokování u ISS se přitom mohl ještě měnit a trvat až dva dny v závislosti na množství testů, které by NASA a SpaceX prováděly.
Přiblížení k ISS
Celý let na orbitě lze rozdělit na několika částí. Začne přiblížením za pomoci zážehů motorů lodi k místu, kde je ISS, aby se následně srovnala rychlost lodi s rychlostí stanice. Pak přijde čas na přibližovací část následovanou dokováním a natlakováním přechodové části. Po dokončení těchto akcí bude posádka moci otevřít poklop a posléze vstoupit na palubu ISS.
Podrobně jsme systém dokování popsali u předchozí mise DM-1.
Na orbitálním komplexu ISS je zatím tříčlenné osazenstvo, které tvoří velitel astronaut NASA Christopher Cassidy a ruští kosmonauti Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner.
Na ISS dvojici astronautů čeká vzkaz v podobně malé americké vlajky, která letěla do vesmíru při prvním letu amerického raketoplánu v roce 1981 a poté byla i na palubě raketoplánu Atlantis, který v roce 2011 tento program ukončil. Vlajku v přechodové komoře na ISS zanechala posádka Atlantisu se vzkazem, že si ji může převzít výhradně posádka, která odstartuje z amerického Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral.
Přesné trvání pobytu na ISS je posádce Crew Dragon ještě třeba určit, nicméně, jak bylo podle serveru SpaceFlightInsider řečeno na tiskové konferenci 1. května zástupcem manažera komerční posádky NASA Stevem Stitchem, očekává se, že Crew Dragon zůstane v doku ISS v rozmezí 30–119 dní. Záviset to bude na stavu solárních panelů.
Jak to celé bude probíhat se můžete podívat v následující animaci:
Přistání v moři
Celá mise skončí v Atlantském oceánu, na jehož hladinu Crew Dragon dosedne na padácích. Loď byla sice původně navržena k přistání na pevnině s pomocí vlastních motorů, NASA si ale jako bezpečnostní požadavek vyžádal padákové přistání. Motory Crew Dragon využije v případě nehody při startu, kdy by bylo nutné kvůli záchraně posádky loď od rakety nouzově odpoutat.
Úspěšný testovací let označovaný jako DM-2 bude znamenat milník ve využívání opakovaně použitelných kosmických lodí, které dokážou učinit cestování vesmírem dostupnější. SpaceX už má za sebou jeden testovací let. Ten byl označen DM-1 a proběhl úspěšně loni, ale bez posádky.
Navíc Elon Musk musí myslet i na konkurenci, která sice zatím mírně zaostává, ale to se může změnit. Crew Dragon totiž není jediná loď, díky které se Američané v programu pilotovaných letů zbaví závislosti na Rusku.
Společnost Boeing v letošním roce připravuje první testovací let své lodi CTS-100 Starliner s posádkou. Vedle toho americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus vyvíjejí pro NASA další kosmickou loď Orion, ta však bude sloužit k jiným účelům než dopravě astronautů na ISS. Počítá se s ní pro lety k Měsíci a později Marsu.
I zde je ovšem SpaceX aktivní a již nyní připravuje novou loď nazvanou Starship, se kterou chce kolonizovat Mars. Kosmické plavidlo by mělo být schopné přepravit až stovku cestujících.
Aktualizováno: Doplnili jsme informace o přerušení startu a převedli text do minulého času.
