Evropská vesmírná "Šípková Růženka" se probudila po 957 dnech. Sonda Rosetta, která je na ojedinělé misi ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, přešla ze svého úsporného režimu do plného provozu.
Sonda byla vypuštěna už v roce 2004, o sedm let později byla uvedena do režimu hibernace. Solární panely by kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz (sonda byla od Slunce až 800 mil. kilometrů, nyní se přiblížila na 673 mil. km). V provozu zůstaly jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které brání zamrznutí Rosetty.
Tento týden už se sonda přiblížila ke svému cíli, kometě Čurjumov-Gerasimenko a přišel čas pokusit se o probuzení. Systémy sondy se automaticky aktivovaly v pondělí v 11:00 našeho času.
Sonda letí na rande s kometouSonda Rosetta letí vstříc kometě Čurjumov a Gerasimenková již od roku 2004. Setká se s ní už za dva roky. Více čtěte v tomto článku. |
Aktivace celého systému měla trvat zhruba sedm hodin, posledním krokem pak mělo být spojení sondy se zhruba 673 milionů kilometrů vzdálenou Zemí. K tomu mělo dojít někdy kolem půl sedmé našeho času. Ve chvíli, kdy hodiny ukazovaly 19:00 a sonda se stála neozvala, atmosféra v řídícím středisku se prý dala krájet, řekl časopisu NewScientist jeden z vědců pracujících na misi Mark McCaughrean.
O pár minut se ovšem týmu v německém Darmstadtu ulevilo. Signál potvrzující úspěšné uvedení sondy do provozu dorazil v 19:07. "Bylo naprosto nutné, aby probuzení fungovalo," prohlásil s úlevou vedoucí mise Rosetta Fred Jansen. "Po dnu vyčerpávajícího čekání jsme nadšení, že se naše sonda probudila a že znovu komunikuje," dodal podle agentury AFP. Kdyby signál nepřišel do úterý, pokusili by se experti sondu restartovat "manuálně" ze Země, ale to by představovalo pro misi další riziko možné chyby či selhání.
V tuto chvíli se sonda ke kometě přibližuje o zhruba 800 metrů za sekundu, ale stále je od ní zhruba devět milionů kilometrů. První snímky komety by měla sonda poslat v květnu, ze vzdálenosti cca dvou milionů kilometrů od svého cíle. Následně z ní vysadit přistávací modul Philae, který by měl na kometě přistát 11. listopadu (jeho probuzení je plánováno na 28. března). Bude to vůbec první přistání automatické sondy na některé z komet sluneční soustavy.
Po přiblížení ke kometě bude Rosetta studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení. Modul Philae má později odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem. Kometa by měla umožnit pohled na období vzniku naší sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.