Lidstvo poprvé „zaparkovalo“ u trpasličí planety. A hned u té nejtajemnější

  0:11aktualizováno  0:11
Planetka Ceres zaujala astronomy už koncem února, kdy na ní sonda Dawn vyfotografovala dva velmi světlé body, jejichž původ dosud nebyl objasněn. Od pátku sonda krouží na oběžné dráze planety a vědci počítají s tím, že bude posílat další podrobná data o tomto pásu asteroidů.

Sonda DAWN | foto: NASA

Americká sonda Dawn v pátek úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Ceres v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Na twitteru to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Aparát během své cesty překonal zhruba pět miliard kilometrů a před Ceresem více než rok kroužil kolem planetky Vesta.

06.března 2015 v 15:42, příspěvek archivován: 08.března 2015 v 23:59

.@NASA_Dawn is in orbit at #Ceres—1st spacecraft arrival at a dwarf planet http://t.co/6p6tXxBZGs pic.twitter.com/hgOV9j4sVE

Dawn zakotvil na orbitě v brzkém odpoledni SEČ, americký úřad ale úspěšnost manévru potvrdil až po asi dvou hodinách poté, co vyhodnotil letová data odeslaná ze sondy na Zemi.

Dawn se na svou bezprecedentní misi, během které postupně provedl dvě přiblížení k vesmírným tělesům, vydal v roce 2007. Do kosmu sondu v hodnotě 466 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) vynesla raketa Delta 2.

Úkolem aparátu je poskytnout vědcům na Zemi cenné informace o dvou největších objektech hlavního pásu asteroidů naší sluneční soustavy, a tím i o formování celé soustavy. První část programu sonda splnila, když od července 2011 do září 2012 kroužila kolem Vesty. Tu vědci označují jako protoplanetu, případně jako planetární embryo. Má se za to, že během formování naší sluneční soustavy vzniklo několik stovek protoplanet.

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body...

Planetka Ceres na snímku sondy Dawn, která zachytila i dva podivné světlé body na jejím povrchu.

Po více než dvouletém letu od Vesty začíná nyní Dawn druhou fázi projektu. Samotný výzkum na oběžné dráze kolem trpasličí planety Ceresu, který má v průměru 950 kilometrů, by měl přístroj zahájit v dubnu.

Sonda počátkem února pořídila ze vzdálenosti 83 000 kilometrů snímky Ceresu s množstvím kráterů a také s několika zářivě bílými místy, které vědce zaskočily. Prozatím není jasné, co na planetce odráží více slunečního světla.

Dawn se dosavadními úspěchy zapsal do historie vesmírných letů. Jako vůbec první sonda vstoupil na oběžnou dráhu trpasličí planety a rovněž jako první během své cesty zakotvil na oběžných drahách dvou odlišných vesmírných těles, poznamenal space.com.

Dlouholetou misi v kosmu umožnil inovativní iontový pohon, jehož účinnost je podle portálu space.com asi desetkrát vyšší než u tradičních chemických motorů. Jeho nevýhodou je nízké zrychlení. Pro zajímavost, zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině trvá Dawnu čtyři dny.

Dawn nicméně není první meziplanetární sondou, která ke svému letu využívá paprsek iontů. NASA pohon na konci devadesátých let minulého století nasadila u aparátu Deep Space 1, který výhody nové technologie otestoval. Iontový motor použilo také Japonsko u své sondy Hajabusa.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Česká nanodružice byla úspěšně vynesena do vesmíru z kosmodromu Vostočnyj

Příprava ruské nosné rakety typu Sojuz 2.1b na kosmodromu Vostočnyj dne 2....

Česká nanodružice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti aparáty, které 5. července 2019...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz