Astronomové objevili planetu vzdálenou jen šest světelných let

  • 172
Od šedesátých let minulého století trvá pátrání po planetě u jedné z nejbližších hvězd naší sluneční soustavy. Její existence je nyní téměř jistá. Mohla by na ní být voda ve formě ledu.

Vědci popsali objev zmrzlého temného světa, který obíhá kolem Barnardovy hvězdy v souhvězdí Hadonoše. Pokud se tento objev kandidáta na planetu potvrdí, bude to druhá nejbližší planeta z pohledu naší sluneční soustavy, kterou astronomové objevili.

Planeta se jmenuje Gl 699 b nebo také podle zavedeného značení Barnardova hvězda b, kdy malé b a další písmena značí planety u dané hvězdy. Stejné je to u vůbec nejbližší zatím zdokumentované exoplanety, která obíhá u Alfa Centauri. Tou je Proxima b, která obíhá kolem rudého trpaslíka Proxima Centauri. Tato soustava je od naší sluneční soustavy vzdálená zhruba čtyři světelné roky.

Ilustrátorova představa planety Barnardova hvězda b.

Planeta, jejíž velkost je podle odhadů nejméně 3,2× větší v poměru k Zemi, obíhá kolem své hvězdy každých 233 dnů. Měla by to být kamenná planeta, na jejímž povrchu panuje mráz kolem -170 °C. Pokud by měla nějakou atmosféru, pak by mohla být teplota vyšší, ale i tak by byla značně nehostinná.

Samotná Barnardova hvězda je relativně chladná hvězda typu červený trpaslík ve vzdálenosti necelých šest světelných let od naší sluneční soustavy

O planetě se hovoří jako o superzemi, což v astronomickém názvosloví znamená, že je to planeta, která není větší než desetinásobek Země. Jinými slovy to nebude plynný obr, ale terestrická planeta.

Vzdálenosti nejbližších hvězd od Slunce

Pátrání od šedesátých let

Podezření, že by se u Barnardovy hvězdy mohla vyskytovat jedna nebo více planet, se objevilo již v šedesátých letech, kdy na tuto skutečnost upozornil astronom Peter van de Kamp. V té době to značně vzbudilo velký ohlas u astronomické veřejnosti, protože to bylo vůbec poprvé, co se vážně hovořilo o objevu exoplanety.

Pozorování tohoto astronoma však nebylo dlouho potvrzeno dalšími nezávislými pozorováními. V roce 1973 bylo nakonec zjištěno, že signál, který van de Kamp zachytil, je vlastně jen závada na dalekohledu, kterým hvězdu snímal.

Astronomové odhalili planetu Barnardova hvězda b podle kolísání hvězdy, o němž se domnívají, že je způsobuje právě gravitace planety.

Pozorování hvězdy však pokračovalo dál a tento měsíc byl prostřednictvím časopisu Nature nahlášen objev, který je výsledkem asi dvacetiletého bádání při využití sedmi různých přístrojů.

Ani v tomto případě to však není stoprocentní potvrzení existence planety u jedné z nejbližších hvězd.

„Po velmi pečlivé analýze jsme na 99 procent přesvědčeni, že je tam planeta, protože tento model nejlépe vyhovuje našim pozorováním. Musíme však zůstat opatrní a shromažďovat další údaje,“ píše jeden z autorů objevu Dr Ignasi Ribas.