Jedenáctého května 2011 vzlétl na svou poslední cestu raketoplán Endeavour. Sedmým členem posádky mise STS 134 byl tehdy krteček, plyšová postavička z populárního kresleného seriálu od Zdeňka Milera. V květnu 2009 se na oběžnou dráhu kolem Země zase vydaly Nerudovy Písně kosmické a česká vlajka. Krtečka i knihu vzal s sebou na palubu Andrew Feustel.
Poděkovat však můžeme zejména jeho ženě Indiře, jejíž maminka je původem ze Znojma (tatínek je Ind). Ona Andrewa přemluvila, aby si artefakty přibalil s sebou na cestu. A právě Indira Devi Bhatnagarová je v současnosti na soukromé návštěvě České republiky. Když totiž před pěti lety v rozhovoru pro Technet.cz tvrdila, že se chce naučit česky, myslela to vážně. Na dnešní neformální tiskové snídani na dotazy novinářů už odpovídala skvělou češtinou. Vzpomínalo se nejen na výpravu s krtkem, ale i následné veleúspěšné přednáškové turné, které ke kosmonautice přitáhlo tisíce nadšených dětí.
Debata na půdě Akademie věd se pochopitelně stočila i na příští Feustelův let, na který se podle Indiry opět plánuje zpestření pro tuzemské fanoušky kosmonautiky a zejména děti. Jak bude spolupráce vypadat, zatím není rozhodnuto. Koneckonců ani složení výpravy, jejíž má být Andrew součástí, zatím nebylo oficiálně NASA potvrzeno.
3. srpna 2011 |
Znovu do vesmíru
Indira ani její muž pochopitelně nemohli před pěti lety tušit, že Andrew poletí do vesmíru ještě jednou a to na poměrně dlouhou dobu. Když se čtenáři Technetu v on-line rozhovoru Indiry ptali, zda by manžela pustila na Mars, Andrew k tomu prorocky dodal: „Dokud tato otázka nebude na stole, nechci o ní vůbec uvažovat. Už tak se trápím nad otázkou, jaké by to bylo, kdyby letěl pryč třeba na půl roku.“ A shodou okolností, přesně na půl roku je jeho další mise na ISS plánovaná.
Andrew Feustel je totiž nadále aktivně činný ve své kosmické profesi. Společně s ruskými kolegy Prokopjevem a Artěmjevem se stal členem záložní posádky pro let ISS 52S stálé posádky 53/54 Mezinárodní kosmické stanice ISS (Rusové Skvorcov, Vagner a Američan Tingle). To znamená, že v přípravě pomáhají ke zdaru hlavní posádky, která má odstartovat 30. září 2017.
Jmenování do záložní posádky bylo však také především jasným příslibem již třetí chystané cesty Drew Feustela přes práh kosmu. V září loňského roku se objevily zprávy, že ruskou část posádky lodi Sojuz MS-08 (Expedice ISS 54/S, MKS-54/55) by měli tvořit Sergej Prokopjev a Oleg Artěmjev, a letos 3. března na zpravidla dobře informovaných polských internetových stránkách Loty kosmiczne a v přibližně stejné době i na několika dalších neoficiálních stránkách bylo uvedeno, že třetím členem neboli „palubním inženýrem 2“ bude právě Andrew Feustel.
Fotogalerie |
Oficiální potvrzení z centrály NASA je otázkou několika týdnů. Stejně tak zveřejnění na oficiálních stránkách ruského Střediska pro přípravu kosmonautů J. A. Gagarina. Start lodi Sojuz MS-08 by se měl uskutečnit 30. března 2018, po šesti hodinách by se měla posádka připojit ke stanici ISS a vstoupit na její palubu.
Zde by měla prožít standardní šestiměsíční pracovní pobyt jako Expedice 55. Protože v září 2018 (podle informace z webu dobře informovaného Anatoly Zaka) má ke stanici ISS vzlétnout další transportní loď Sojuz MS-09, program obou těchto letů a jejich přesná náplň se v současné době ještě upřesňuje včetně přesné délky předpokládaných pobytů na palubě ISS a návratu zpátky na Zemi.
V každém případě na Feustela tentokrát čeká skutečně dlouhodobá kosmická výprava. Třebaže má za sebou obdivuhodné výkony, kdy uskutečnil šest výstupů do volného kosmu v celkové délce 42 hodin a 18 minut, má ve svém kosmickém deníku zapsáno za oba své dosavadní kosmické lety celkově „pouze“ 28 dnů, 15 hodin, 15 minut a 31 sekund. Pokud odstartuje, bude mít obrovskou šanci připsat dalších 180 dnů.
Poslední, kdo se dotkl Hubbleova teleskopu
Pětačtyřicetiletý geofyzik a geolog dr. Andrew Jay „Drew“ Feustel je dnes jedním z nejzkušenějších v americkém hvězdném týmu NASA. Na oběžnou dráhu kolem Země se podíval již dvakrát. Nejprve v roce 2009 v raketoplánu Atlantis při misi STS-125, kdy se osobně podílel během tří výstupů do volného kosmu na údržbě a opravě známého Hubbleova kosmického dalekohledu. A právě tehdy zazněly Písně kosmické přímo na oběžné dráze. Drew Feustel vzpomíná: „Po tři dny, kdy jsme čekali ve vesmíru, až nám počasí umožní vrátit se na Zemi, jsme relaxovali. A před jednou siestou jsem přečetl kolegům anglický překlad (úryvku ze sbírky) ‚jsou-li tam žáby taky‘, což je uspalo.“
Pouhé dva měsíce po návratu z kosmu při návštěvě České republiky již s úsměvem vyprávěl o svízelích velmi náročných prací. Při demontáži původní kamery WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) a její náhradě modernější verzí WFC-3 (Wide Field Camera 3) se totiž objevily problémy s jedním zaseknutým šroubem. Sympaťák Drew s širokým úsměvem prohlásil, že tehdy se mu v kosmu náramně hodily zkušenosti z doby, kdy si během studií přivydělával jako automechanik. Feustel se stal posledním člověkem, který se Hubbleova teleskopu dotkl. Další opravy tento dalekohled už totiž nečekají.
