"Naši představivost zaujme jen to veliké, ale milovník přírodní filozofie (tj. vědy v dnešním smyslu slova, pozn. red.) by se měl stejně tak věnovat věcem malým," napsal Alexander von Humboldt, člověk, který na přelomu 18. a 19. století objevil pro moderní Evropu biologické bohatství Jižní Ameriky.
I německý vědecký velikán by si zřejmě našel čas, aby věnoval chvíli malé záhadě, kterou internetu minulý týden představil americký doktorand Troy Alexander z polytechnické univerzity v americkém státě Georgia (známá jako Georgia Tech). Alexander strávil většinu letošního léta ve výzkumném středisku Tambopata v peruánském deštném pralese, kde si na začátku června poprvé všiml podivné malé "ohrádky" s vyčnívající stopkou.
Šlo o velmi malý objekt s průměrem kolem dvou centimetrů, který Alexander považoval nejprve za nedokončený kokon housenky. Ovšem během svého pobytu objevil další tři podobné výtvory, čímž tato hypotéza padla.
Zeptal se tedy ze zvědavosti kolegů ve výzkumném centru (nebyl tam ovšem žádný zkušený entomolog), ale ti podobný útvar viděli poprvé. Alexander se zeptal svého odborného vedoucího, ten svých kolegů, ale objekt zůstal stále neidentifikovaný.
Protože objevitel "ohrádky" pouze vyfotografoval, nic jiného než snímky v ruce nemá. Na konci srpna dal snímek na facebookové stránky výzkumného týmu i s otázkou, zda někdo neví, co na nich je. Zeptal se také na stránkách služby Reddit.
Výsledek se brzy dostavil. Obrázku si všimly specializované entomologické blogy (např. BugTracks nebo WhyEvolutionIsTrue) a po nich i větší média (National Geographic, Wired, u nás jako první procproto.cz, pokud můžeme dohledat).
Přesto se Troy Alexander (a teď už nejen on) jasné odpovědi zatím nedočkal. Objekt zůstává neidentifikovaný a dokonce ani není jasné, do čí kompetence patří. Podle některých odhadů se v základně stopky skrývá vajíčko motýla či můry, nebo dokonce mouchy (jeden inspirativní příklad). Ohrádka (patrně s pomocí nějakých chemikálií) by měla vajíčko chránit před mravenci a dalšími dravci.
Možná ho také vytvořil jako své hnízdo nějaký druh pavouka, což je zatím oblíbená hypotéza samotného Troye Alexandera. Malí pavouci by se podle ní mohli z ohrádky dostat z vrcholu unášeni větrem. Tedy stejně, jak my to známe z období babího léta, kdy se (už po odletu většiny stěhovavých hmyzožravých ptáků) vydávají na cestu drobné druhy evropských pavouků.
Jeden z diskutujících na Redditu poznamenal, že nemusí jít vůbec o dílo živočicha, ale plodnici neznámé houby, a Alexander by se tedy neměl ptát entomologů, ale mykologů. Zní to asi neuvěřitelně, ale v tuto chvíli je každá rada drahá.
