Mohendžodaro

bylo asi první město na světě s kanalizací.  Zdá se, že to od té doby trochu pozapomněli. Sic transit gloria mundi...

Jak je vidět, s Indy je to srejné...

tam i tady...

Do Indie nikdy

Jet v autobuse s lidma kteří mají permanentní bakteriální průjem a místo toaleťáku používají své ruce, to fakt ne.

Re: Do Indie nikdy

taky mi stačí vidět jen ve filmu

.

http://www.chinasmack.com/2010/pictures/filthy-india-photos-chinese-netizen-reactions.html

Re: .

Varování - na tohle se nedívat pokud zrovna jíte ...

Nejsou v tom sami

Viz EU .

Problém tam řeší horko

když cestujete autobusem, vidíte u příkopu stále lidi sedící na bobku a vyrábějící hnojivo. To vítr vysuší a rozptýlí po krajině, proto tam roste tak dobrá rýže. V městském bytě měli turecko- islámský systém- díru v betonové podlaze a spláchlo se hadičkou, ovládanou kohoutkem, pokud ovšem zrovna tekla voda.

Nejhůř se ale cestuje v letadle, kde cestuje mnoho Indů, třeba Bombay- Santa Cruz do Abu Dhabi, kde zaměstnávají snad milióny Indů na stavbách. 20 minut po startu musí být toalety uzavřeny- jsou plné. Indové trpí permanentním průjmem.

Re: Problém tam řeší horko

a po těch dvaceti minutách to už sází do uličky?

Splachovací záchod je přežitek.

Podle posledních výzkumů dojde postupně k zániku splachovacích záchodů. Mají totiž jednu obrovskou nevýhodu, spotřebovávají obrovské množství vody a odpad z něj se musí složitě zpracovávat. Dnes přicházejí do módy záchody separační, kompostovací, vysoušecí apod. Jejich pořízení je levnější jak splachovací záchod s žumpou nebo ČOV. A provozní náklady jsou oproti vyvážení žumpy minimální.

Re: Splachovací záchod je přežitek.

A pokud jde o kadibudky, tak vůbec nemusí smrdět. S Norsku jsme narazili na kadibudky, které mají takovou konstrukci, že je to klasický záchod s prkýnkem a otvorem vedoucím někam do hloubky. Celý systém je odvětrán, takže je všechen smrad odsáván mimo záchod. Naopak v USA jsme narazili na plně automatizované WC v horách cca 3800m/n/m se solárními panely a ČOV, ale ten teda smrděl šíleně.

hnědý ke hnědému

Nevím v čem se topí, ale výběr mís mají lepší

než u nás...

Problém je

že města rostou rychleji, než infrastrukura, přesně tohle je způsob indického uvažování, kvůli kterému hned tak  technologická a brainpower mocnost nebudou. Eurosystém nefunguje, tak mohou houle dopravovat tlakovým potrubím do bioplynky za město a ještě z toho mít elektriku. Pochybuju ale, že by něco takového šlo v tom příšerném indickém brajglu, jaký tam vládne, vybudovat. Jakkoliv to má určité kouzlo, když víte, že se vrátíte tam, kde lidé mohou používat i levou ruku...