Není přes něj vidět vždy a všude, ale plexisklo lidem slouží už 120 let | foto: Michal Šula, MAFRA

Od lžiček a bombardérů ke zbrani proti koronaviru. Plexisklo slaví 120 let

  • 19
Letos slaví 120 let patent na důležitý moderní materiál, který můžete velmi snadno přehlédnout. Plexisklo se stalo ve své době módou, dnes je spíše nezbytností v celé řadě oborů.

Rok 1901 byl ve světě vědy a techniky nabitý objevy a patenty, které využíváme dodnes. Jen namátkou – Američan King Gillette si nechal patentovat tenké ostří zasazené do držátka, později známé coby žiletka, v Sasku začal jezdit první trolejbus a v Annalen der Physik publikoval Albert Einstein svou první vědeckou práci (byla o kapilaritě a Einsteinova hypotéze byla mylná, tady najdete původní článek v němčině v PDF).

Ve stejném roce na univerzitě v Tübingenu úspěšně promoval chemik Otto Röhm s prací „O produktech polymerizace kyseliny akrylátové“. Jeho dizertace, od které brzy uplyne 120 let, položila základy průmyslové výroby akrylátu, jednoho z nejvšestrannějších plastů, bez něhož bychom se jen těžko obešli.

Polymethylmethakrylát (PMMA) je dnes běžně známý jako plexisklo. Komerční označení „Plexiglas“ si totiž roku 1933 nechal patentovat právě Otto Röhm, který spojil své síly s obchodníkem Otto Haasem, s nímž založil společný podnik, firmu Röhm & Haas.

Chemička funguje dodnes, byť se cesty obou podnikavců rozdělili. Z Haasova podílu se stala americká firma Rohm and Haas, součást koncernu Dow Chemical. „Röhmovská“ odnož, která si udržela patent na plexisklo, stále funguje pod názvem Röhm a jejím vlastníkem je americký investiční fond Advent International.

Okouzlení

Plexisklo si velmi rychle získalo oblibu díky svým vlastnostem. Je čiré, průhledné, tepelně dobře tvarovatelné a na rozdíl od skla se dá i lehce řezat, brousit nebo vrtat. Nutno říct, že Otto Röhm dokázal držet prst na tepu doby. Podobně jako fenolová pryskyřice bakelit, která ovšem barvou i vzhledem nemohla „umělému sklu“ v podobě akrylátu konkurovat, se plexisklo stalo módním materiálem. Namísto tradičního dřeva a kovu se používalo pro předměty denní potřeby.

Příbory ze 30. lete 20. století, kdy plexisklo bylo vysoce módní.

Ne, že by plastové příbory nebo třeba brýle s akrylátovou obroučkou byly o tolik lepší. Byla v nich však skryta fascinace z toho, co člověk dokáže uměle vytvořit, aniž by využil přírodní zdroje. A také okouzlení z téměř nekonečných designérských možností. I to bylo důvodem, proč si Otto Röhm ze Světové výstavy v Paříži v roce 1937 odvezl zlatou medaili.

Přestože se sám vynálezce snažil, aby plexisklo zlidovělo a proniklo do každé domácnosti, za nejmasovějším rozšířením výroby nakonec stál vysoce specializovaný zákazník – armáda. Díky lehkosti, pevnosti a dobré tvarovatelnosti se průhledný akrylát začal používat v bombardérech, stíhačkách, ale i civilních letounech jako náhrada skla. Dokonce i vzducholoď Hindenburg měla okna a část gondoly vyvedenou z módního plexiskla.

Sám Otto Röhm raketový vzestup své firmy ještě stačil zažít – zemřel v roce 1939. O rok později dosáhla společnost Röhm & Haas obratu 23 milionů říšských marek. Za šest let vyrostla na padesátinásobek.

Bombardér B-17G s přídí z plexiskla

Éra plexiskla s válkou pochopitelně neskončila. Na trhu se navíc objevila celá řada materiálů vyrobených na bázi polymerizace, procesu, který Otto Röhm před 120 popsal ve své dizertaci. Od dentakrylu, který se užívá v zubní protetice, přes polykarbonát využívaný při výrobě CD a DVD až po DecoTurf, umělý povrch, na němž se hraje US Open.

Kde krize není

A jak jsou na tom akryláty dnes? V době koronavirové pandemie zažívají opětovný boom. Díky vysoké poptávce po ochranných štítech a dělicích přepážkách jde celé průmyslové odvětví nahoru. Výrobci akrylátu byli v USA s nástupem pandemie navíc zařazeni mezi strategický průmysl s nařízenou produkcí ve prospěch státu.

Agentura Market Watch upravila odhad obratu celého trhu s PMMA za rok 2020 z původních 4,9 miliard dolarů a na 6 mld. USD. Podle jejích prognóz stoupne do pěti let celosvětový objem byznysu navázaného na produkty kyseliny akrylové, z níž se akryly získávají, na 15 miliard amerických dolarů.

Stojí za tím nejen zvýšená poptávka po ochranných pomůckách, ale i čím dá větší zájem o specializované výrobky, které se bez akrylátů neobejdou. Poptávka po akrylátu stále stoupá a dodavatelé měli co dodat, aby stíhali dodávky. I proto, že akrylát je jako vstupní surovina těžko nahraditelný. 

Zvýšenou poptávku zaznamenali mnozí odběratelé. Například česká rodinná firma USSPA z Orlickoústecka, která odebírá akrylátové desky od amerického výrobce. Pohybuje se v sektoru, který během koronavirové krize rostli: vyrábí například vířivky a domácí bazény s protiproudem, které mohou sloužit jako náhrada za zavřená wellness centra.

Výrobcům se loni zvedly tržby řádově o desítky procent, celý segment vzrostl meziročně téměř o třetinu. Samozřejmě těm, kterým se pořídilo zajistit si dodávky,

Vířivky patří mezi produkty, kterým koronavirová krize tržně pomohla.

„Plexi“, které konkrétně USSPA odebírá v deskách od amerického výrobce, je klíčovou surovinou, bez které se i výrobci vířivek při nejlepší vůli dnes neobejdou. „Akrylát je hygienický, má velkou barevnou škálu, dobře se tepelně tvaruje. Když chcete v našem oboru spojit funkci s vlastním designem, nenajdete lepší materiál,“ říká Jan Kadlec, výkonný ředitel USSPA.

Akrylát letos sice slaví již 120 let, fyzikální i estetické vlastnosti, kterými kdysi okouzlil naše předky, ale přetrvávají. Na „staříka mezi plasty“, kterému zpočátku i jeho vynálezce nedával velkou naději na úspěch, je to slušný výkon.