Jako všechny živé organismy na Zemi, také člověk prochází evolucí. S jistotou nemůžeme říci, kudy se bude v následujících tisících až milionech let ubírat. Pro představu člověka za milion let se musíme vrátit o milion let zpět do minulosti.
Homo heidelbergensis, podle rekonstrukce pozůstatků nalezených v řecké Soluni.
V dobách před Homo sapiens žilo několik lidských druhů. Mezi nimi Homo heidelbergensis, který sdílel podobnosti s Homo erectus a moderním člověkem, měl však primitivnější anatomii než neandrtálci.
Homo heidelbergensis společně s Homo antecessor může podle morfologie pocházet z afrického druhu Homo ergaster. Homo heidelbergensis měl ovšem větší mozkovnu, vyšší čelo a silnější kosti (avšak tenčí než Homo erectus).
Naši předkové měli kvůli drsnějším podmínkám masivnější kostry, byli menší, zavalitější a houževnatější. Kvůli nemocem (pro nás samozřejmá medicína tehdy nebyla) a snazším zraněním při lovu zvěře, potyčkám či manuální práci se však dožívali nižšího věku.
Lidský druh postupně vyvíjel dovednosti ve výrobě a užívání předmětů. Vzniklo zemědělství, domestikace zvířata, zrodila se velká města obehnaná hradbami a obchodní trasy na souši i moři.
Rozvoj zemědělství a obchodu vedl k bohatému výběru potravin, což vyústilo v cukrovku. Vědecký pokrok v medicíně však odpověděl inzulínem.
Homo sapiens se neustále vyvíjel, vyvíjí a vyvíjet bude. Náš vzhled se určitě změní.
Člověk úsporný
V některých regionech jsou lidé vyšší, kvůli nedostatku pohybu a nezdravému stravování obéznější.
Obezitou spojenou s nejméně 30 nemocemi trpí na celém světě více než 2 miliardy lidí. Nadváhu či obezitu má každý druhý dospělý a každé páté dítě. Vyhlídky do budoucna? Každý druhý obézní Evropan do roku 2030.
„Veškerá migrace do měst pochází z venkovských oblastí, takže ve městech bude nárůst genetické rozmanitosti a ve venkovských oblastech její pokles,“ uvádí další možný vliv na evoluci doktor Jason A. Hodgson, lektor biologické antropologie na Univerzitě v Cambridgi. „To, co můžeme vidět, je diferenciace podle linií, kde lidé žijí.“
Tato rozmanitost bude po celém světě odlišná. Populace v Africe roste rychleji než populace bílé pleti, proto se rychleji šíří i její geny. Tmavší pleť tedy možná časem budeme mít všichni.
Počet obyvatel Země postupně vzrostl na zhruba 7 miliard. Předpokládá se, že toto číslo se do roku 2050 vyšplhá k 10,5 miliardám.
Podle Thomase Mailunda, docenta bioinformatiky na Aarhuské universitě v Dánsku, bude lidská evoluce odrážet trend přelidnění a ubývajících zdrojů, což může vést k menším tělům pro úsporu energie.
V dobách lovců a sběračů byla lidská populace řidší a mezi lidmi nedocházelo k tak časté interakci jako dnes. Žít po boku lidí je podle Mailunda nová norma. Musíme se jí přizpůsobit.
Podle vědců má ovšem lidská populace po roce 2050 naopak řídnout.
Evoluci budeme řídit my
K tomuto přizpůsobení nám každopádně mohou pomoci implantáty. „Implantát v mozku nám může umožnit zapamatovat si jména lidí. Víme, jaké geny se podílejí na budování části mozku, díky níž si pamatujeme jména,“ tvrdí Mailund.
Čipy vědci do mozku opravdu implantovat mohou. Zatím je to však experimentální technologie a nevíme, jak ji užitečně využít. Možná, že nám jednou propůjčí nadlidskou sílu a reflexy jako hlavnímu hrdinovi ve filmu Upgrade.
V chirurgii se dnes implantáty používají běžně. Protetické kyčelní implantáty nahrazují kyčelní klouby pacientů.
K léčbě poruch srdečního rytmu se aplikuje kardiostimulátor. Ten je při zákroku společně se dvěma, někdy třemi elektrodami voperován do podklíčkové oblasti v pacientově těle. Kardiostimulátor přes elektrodu do srdce vysílá pravidelné elektrické impulsy, díky čemuž se orgán stahuje.
Lidé v budoucnosti budou mít možnost nosit viditelné tělesné modifikace nahrazující části těl, například umělé oko s kamerou umožňující čtení v různých frekvencích barev a okolí. Z Homo sapiens se stanou kyborgové.
KyborgKyborg je slovo odvozené od cybernetic organism (kybernetický organismus). Koncept kyborga vymysleli vědci Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline v 60. letech. Existují dva typy kyborgů:
Prvním skutečným kyborgem na světě se stal Angličan Neil Harbisson.  Neil Harbisson Narodil se barvoslepý, a tak si do hlavy nechal zabudovat anténu převádějící barvy a vibrace. Barvy podle svých slov dokonce i cítí. Anténu považuje za součást svého těla. |
Kyborgové budou mít využití i v armádě. Americká armáda předpokládá, že v několika příštích desetiletích své vojáky „vytuní“ očními, sluchovými, svalovými a nervovými vylepšeními, jako jsou sítnicové a nervové implantáty.
Předělání lidské bytosti na stroj však vyvolává etické i právní otázky, což platí také o manipulaci s geny.
Vědci mají technologii pro změnu genů embrya. Metoda může sloužit k odstranění dědičných chorob skrytých v genech. Mailund se domnívá, že přijde doba umělé evoluce. Rodiče budou vybírat vlastnosti a vzhled svých dětí.
Upozorňuje, že evoluce nebude biologickou otázkou, ale umělou záležitostí. „Stále to bude výběr, ale umělý,“ tvrdí expert. „To, co děláme s plemeny psů, také uděláme s lidmi.“
Marťan, nový druh člověka
Podobu člověka změní i kolonizace Marsu. V roce 2019 Scott Solomon, evoluční biolog a profesor na Rice University, v rozhovoru pro Inverse uvedl, že marťané ze Země se kvůli odlišným, nepříznivým podmínkám na rudé planetě stanou novým druhem člověka.
Mars je pro potenciální obyvatele brutální planeta, a to kvůli tenké atmosféře zamořené oxidem uhličitým, nedostatku kyslíku a silnému záření, radiaci a chladnému klimatu. Marťané budou rovněž vystaveni nízké gravitaci.
Radiace způsobí příliv rakoviny. Nebezpečná budou i těhotenství a porody. Lidé se budou rodit krátkozrací.
Na Marsu neexistují mikroorganismy způsobující nemoci. Marťané budou mít nulový imunitní systém. Lidé ze Země a Marsu se kvůli riziku epidemie nebudou moci stýkat. Vzniknou tak dvě oddělené skupiny.
Podle vědce získají lidé na Marsu mutace ve prospěch přežití asi za dvě generace. Odlišný (pravděpodobně tmavý) odstín pokožky je ochrání před zářením, menší závislost na kyslíku umožní žít pod tenkou atmosférou, hustší kosti nebudou ztrácet tolik vápníku při těhotenství. Nižší gravitace změní strukturu svalstva a chladnější klima zvýší tělesnou hmotnost.
„Evoluce je rychlejší, nebo pomalejší v závislosti na výhodnosti určité mutace,“ řekl Solomon. K přenosu těchto genů podle něj bude ve srovnání se Zemí docházet mnohem rychleji. Na Zemi se každé dítě narodí se zhruba 60 novými genetickými mutacemi, na Marsu může číslo vyskočit na tisíce.
Vize o (ne)člověku
Nejbizarnější představu o podobě člověka má skotský antropolog Dougal Dixon, který se proslavil knihou After Man (Až tu lidé nebudou). V knize vykreslil svět po vymření lidského druhu, ale také s pomocí výtvarníka Dize Wallise představil svou představu o podobě člověka za 50 milionů let, pokud by nevymřel.
Dixon se domnívá, že nás zahubí medicína. Lidská těla podle něj mají čím dál více v přírodním výběru se nevyskytujících vad, což postupně povede k tělesné degeneraci.
Z lidského těla nakonec zůstane jen obrovský mozek s geneticky upravenými super-smysly v bio-brnění. Tyto obleky mají na zádech mít „solární panely“ připomínající listy. Budeme se totiž živit sluneční energií. Dlouhý chobot v zadní části masitého „skafandru“ umožní stravování energií a živinami ze stromů (po nich polezeme s pomocí drápů) a geneticky upravenými řasami pěstovanými v jezírkách.
Podle některých vědců je však Dixonova vize příliš skeptická vůči pokrokovým vědeckým možnostem. Díky genové terapii totiž mohou být naše orgány naopak větší, silnější a spotřebou energie úspornější.
Nemáme možnost předpovědět evoluci člověka za milion let, jsou to tedy jen hypotézy. Díky bioinformatice a demografickým trendům si však můžeme alespoň představit bezprostřední budoucnost.
