Geofyzik v Rozstřelu naznačil, že je na stopě objevu hrobky krále

  • 14
Koncem června jste mohli být při tom, když odborníci ze společnosti Jiřího Šindeláře pronikli speciální kamerou do dosud neznámé hrobky významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka. Ve středu 25. 7. byl Jiří Šindelář hostem pořadu Rozstřel.

Geofyzik Jiří Šindelář je jednatelem společnosti Geo-cz specializující se mimo jiné na zcela neinvazivní 3D modelaci, dokumentaci uměleckých i historických děl a archeologických výzkumů. Právě on a jeho spolupracovníci pomohli znovuobjevit původní hrobku českých králů v katedrále svatého Víta. V Rozstřelu nám přiblížil poznatky, které vyplývají z nedávného průzkumu hrobky našeho významného šlechtice ze 17. století.

Objev rakve Jana ze Švamberka změní pohled na historii

V Rozstřelu geofyzik Jiří Šindelář přiblížil, že z průzkumu hrobky mají obrovské množství dat, které je třeba ještě zpracovat, ale již nyní se ví o velikém objevu.

Průzkum trval zhruba jeden rok, než se mohlo přistoupit k průniku do hrobky. Následně bylo třeba oznámit úřadům, že se připravuje nedestruktivní průzkum, který jste mohli sledovat v našem vysílání.

Objev, s nímž Jiří Šindelář seznámí veřejnost příští týden na hradu Zvíkov, může podle jeho slov změnit pohled na naše dějiny. Podrobnosti zatím neprozradil, ale řekl, že se to týká nejniternějších detailů přímo z rakve a napojení na Petra Voka.

Samotná rakev je srovnatelná z uměleckého pohledu s cínovým sarkofágem Rudolfa II. nebo s rakví Petra Voka.

Ani dovnitř ani ven

Při průzkumu je třeba dát pozor, aby se dovnitř nedostal vzduch. Proto se vytvoří zhruba centimetrový otvor. „Při průniku do pozemního objektu vše uzavřeme a do otvoru je vsunuta sonda, aby se dovnitř nedostal vzduch a ven spóry plísní, které by mohly ohrozit průzkumníka,“ říká Šindelář.

Rozšířená realita a digitální modely

Nejen bádání je důležité, ale také je třeba výsledky zajímavě interpretovat. Geofyzik tak ukázal, že jak využívají schopností rozšířené reality (AR) i 3D modelů různých objektů.

Šindelář také spolupracuje s brazilským specialitou na tvorbu digitálních rekonstrukcí obličejů Cicero Morálesem. Nyní s ním připravují rekonstrukci obličeje královny Judity, ženy Václava II, po níž byl v Praze pojmenován most.

Na závěr Jiří Šindelář naznačil, že je spolu se svým týmem na stopě velmi významného objevu. Mahla by to být doposud neobjevená hrobka blíže nespecifikovaného krále.

Tajemství Petra Voka

Jiří Šindelář odhalil také tajemství hrobky Petra Voka. V předvečer výročí 400 let od úmrtí tohoto posledního z Rožmberků nahlédla do hrobky slavného rodu ve Vyšším Brodě na Krumlovsku jejich speciální sonda s minikamerou. Na vzácné cínové posmrtné schránce šlechtice se tehdy našel zlatý zdobený prsten.

Stejné zařízení s kamerou pak letos v přímém přenosu, který jste mohli exkluzivně sledovat na Technet.cz, proniklo i do podzemí kostela Nanebevzetí Panny Marie na náměstí v Poběžovicích. Právě zde je totiž pod podlahou krypta s pohřební komorou ukrývající několik rakví včetně jedné bohatě zdobené s lebkami a kresbou z měděného plechu, o níž odborník hovořil v Rozstřelu.

Potvrzení prakticky neporušené krypty a samotného kovového sarkofágu Jana Jiřího ze Švamberka se stalo domácí archeologickou senzací letošního roku. Uvedený šlechtic totiž u nás patřil k nejbohatším a nejvlivnějším lidem počátku 17. století. Bitva na Bílé hoře a následující události jej však uvrhly do zapomnění. Bohatě zdobená rakev, která snese přímé srovnání s královskou rakví Rudolfa II., je zjevným důkazem toho, o jak mocného muže šlo. Další podrobnosti naleznete v podrobné on-line reportáži přímo z místa objevu.

25. července 2018