O evoluci tyranosaurů v posledních několika milionech let druhohor toho moc nevíme, zejména proto, že mimo zmíněné oblasti jejich zkamenělé pozůstatky dosud nebyly objeveny, nebo to přinejmenším byly objevy fragmentární a nepříliš informačně hodnotné. Tuto nepříznivou skutečnost by však mohl změnit nový objev z ruského Dálného východu, který potvrzuje přítomnost obřích tyranosauridů i v této severovýchodní části eurasijského kontinentu v období nejpozdnější křídy.
I když se zatím nalezly především fosilní zuby, také tyto zkameněliny dokládají, že tyranosauridi blízce příbuzní tarbosaurům, čučchengtyranům i samotnému druhu Tyrannosaurus rex byli v této době rozšíření prakticky po celém území východní Asie i západu Severní Ameriky. Stále přitom není jasné, zda se nejslavnější z této dynastie velkých teropodů vyvinul přímo v Laramidii (subkontinent na území současného západu Severní Ameriky), nebo již ve východní Asii a migroval následně do Laramidie přes jakýsi dočasně vytvořený pevninský most.
K takovému geografickému přesunu by přitom muselo dojít zhruba v době před 70 až 68 miliony let. Zatím nedokážeme říci s jistotou, zda je T. rex potomkem menších severoamerických tyranosaurinů, jako byl druh Daspletosaurus torosus, nebo spíše potomkem podobně velkých asijských tyranosaurinů, jako jsou zmíněné blízce příbuzné druhy Zhuchengtyrannus magnus (stáří asi 73,5 milionu let) a Tarbosaurus bataar (stáří asi 72 až 69 milionů let).
Kosterní exemplář druhu Daspletosaurus torosus v expozici instituce Field Museum of Natural History v Chicagu. Je možné, že populární Tyrannosaurus rex se vyvinul právě z daspletosaura nebo některého blízce příbuzného (a nám dosud neznámého) rodu tyranosaurina přímo na území Laramidie. Nejbližší vývojové příbuzné druhu T. rex však dnes známe z východní Asie.
Víme sice dobře, že tyranosaurů bylo relativně velmi mnoho, a představovali dokonce jakýsi invazivní druh obřího teropoda, to nám však nejistotu ohledně jeho vývojového původu nevyřeší. Nové objevy z dálněvýchodní Amurské oblasti nedaleko čínských hranic by však přece jenom mohly tuto záhadu pomoci objasnit.
Nálezy dinosauřích fosilií z lokalit Kundur, Blagověščensk a dalších jsou v odborné literatuře popisovány od 80. let minulého století, od počátku tohoto století již pak probíhá souvislejší výzkum. Ti i přesto, že je to značně odlehlá a hůře dostupná oblast, což značně limituje možnosti komplexního výzkumu. Fosílie jsou nalézány především v sedimentech geologického souvrství Udurčukan, jehož vrstvy slepenců, jílovců a vápenců mají na typové lokalitě mocnost kolem 11 metrů.
Již dříve byly odtud popsány fosilní pozůstatky velkých teropodů, patrně právě tyranosauridů, kromě nich pak také hadrosauridů, dromeosauridů, vzácně nodosauridů a titanosaurních sauropodů a dále krokodýlovitých plazů, želv a savců. Nově pak byly identifikovány izolované zubní korunky, články prstů nohy a ocasní obratle neznámých velkých tyranosauridů, a to v pěti různých rozeznaných věkových stadiích.
Objevy fosilních zubů a kostí velkých tyranosauridů z oblasti ruského Dálného východu dokládají, že tato skupina obřích pozdně křídových teropodů byla rozšířena více, než se dosud předpokládalo. Zatím ale nevíme s jistotou, zda se již zde objevil nejslavnější z dravých dinosaurů a až následně migroval ze severovýchodní Asie do Severní Ameriky. Tyrannosaurus rex totiž mohl vzniknout přímo na pevnině Laramidie z tamních tyranosauridů.
Nedávno publikovaná práce (PDF) trojice ruských badatelů z Dálněvýchodního oddělení Ruské akademie věd (IGNM FEB RAS) popisuje fosilní materiál, získaný již dříve ze zmíněných lokalit Kundur a Blagověščensk. Zmíněné fosilie byly porovnávány s podobnými zkamenělinami z nedalekých čínských lokalit v oblasti Lung-ku-šan v okrese Ťia-jin na území blízké provincie Chej-lung-ťiang, přičemž jednotlivé kosterní elementy jsou si napříč zde objevenými taxony značně podobné co do velikosti i morfologie. Je tak docela dobře možné, že se jednalo o zástupce stejných druhů tyranosauridních teropodů.
V obou případech máme co do činění s fosilními pozůstatky velkých tyranosauridních teropodů, patrně blízce vývojově příbuzných s populárními rody Tyrannosaurus a Tarbosaurus. Nejdelší objevené korunky fosilních zubů mají délku kolem 10 centimetrů, jiné jsou však i výrazně menší. Nepochybně se tedy jedná o fosilie mnoha exemplářů různé velikosti a věku (rozdílných ontogenetickéch stadií).
Máme tedy před sebou skromné a zatím nepříliš početné pozůstatky celých populací velkých tyranosauridů, obývajících ruský Dálný východ na samém konci křídy. Bohužel však nebyly dosud objeveny kvalitně dochované diagnostické části koster těchto teropodů, které by umožnily stanovit, zda se nejedná například jen o jiný druh již známých rodů nebo spíše o zcela nový, zatím neznámý druh tyranosaurida ze severovýchodní Asie.
Jisté je, že tito velcí teropodi z oblasti Zejsko-burejské nížiny zde žili v období nejpozdnější křídy (věk pozdní maastricht, asi před 70 až 66 miliony let), a patří tak k zástupcům vůbec poslední dinosauří megafauny v této části světa. Byli nejspíš značně početní a představovali nepochybně dominantní predátory svých ekosystémů, podobně jako jejich severoamerický současník druhu Tyrannosaurus rex.
Některá novější datování nicméně ukazují, že sedimenty tohoto souvrství jsou patrně o trochu starší než v případě severoamerických souvrství Lance a Hell Creek, což ještě více nasvědčuje možnosti, že tyranosaurus měl východoasijské kořeny. Hlavní potravou amurských tyranosauridů byli každopádně rozmanití hadrosauridní dinosauři, jako byl Amurosaurus riabinini, Kerberosaurus manakini, Kundurosaurus nagornyi nebo Olorotitan arharensis. Více nám o těchto asijských vývojových bratráncích proslulého tyranosaura prozradí snad až další objevy na ruském Dálném východě.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.
