Úterý 18. února 2020, svátek má Gizela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. února 2020 Gizela

Čeští vědci upravili genom slepic Zora, aby odolaly nevyléčitelné nemoci

  10:01aktualizováno  10:01
Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci upravili genom slepic, linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Prima family

Aviární leukóza postihuje slepice a krůty. V Číně a v jihovýchodní Asii v posledních letech napadá drůbež nový typ - takzvaná leukóza J. Příslušný virus ALV-J se podle AV nedaří dostat pod kontrolu i kvůli množství malochovů a prodeji živé drůbeže na tržištích. Právě rozšíření odolných linií drůbeže by podle šéfa týmu z AV Jiřího Hejnara mohlo pomoci virus vymýtit.

Jiří Hejnar (uprostřed)

Jiří Hejnar

Vědci se při studiu příčin nemoci zveřejněné v časopise PNAS zaměřili na bílkovinové molekuly, přes které virus vstupuje do buněk. Srovnáním citlivých a odolných druhů zjistili, že pro průnik viru je zásadní jediná aminokyselina. U perliček, koroptví či bažantů tato aminokyselina chybí buď úplně, nebo ji nahrazuje jiná. V případě slepic však takové varianty nenalezli.

Řešením bylo upravit genetickou informaci slepic. Proces, který je podle AV rutinní například u laboratorních myší či hospodářských zvířat - savců, však v případě ptáků výrazně komplikuje odlišné rozmnožování. Vědci tak z kuřecích embryí vypěstovali pohlavní buňky, geneticky je upravili a vrátili do embrya. Tam dozrály funkční pohlavní buňky a později přišla na svět kuřata odolná vůči viru.

Co je to CRISPR

Metoda genetické modifikace CRISPR/Cas9 díky své přesnosti a jednoduchosti představuje zásadní pokrok. V podstatě jde o postup odkoukaný od obranného mechanismu celé řady bakterií. Ty si v DNA uchovávají drobné úseky z DNA svých „nepřátel“ (především tzv. bakteriofágů, tedy virů, které napadají bakterie), které se označují jako CRISPR. Vyskytují se na více místech dědičné informace bakterie a mohou obsahovat až stovku „nasekaných“ porcí fágu.

Pokud do bakterie pronikne virus, jehož dědičná informace obsahuje úseky shodné s „porcemi“ přemoženého viru uloženými v „archivu“ CRISPR, pak začne bakterie podle archivovaných úseků vyrábět dlouhou molekulu ribonukleové kyseliny (RNA). Buňka vzápětí rozdělí dlouhou RNA na spoustu krátkých molekul tvořených zhruba 60 písmeny genetického kódu. Tyto krátké RNA se spojí s enzymem Cas, který funguje jako molekulární nůžky na DNA a je určen právě pro tyto účely.

Krátká molekula RNA funguje jako vynikají „vyhledávač“, který dovede „nůžky“ proteinu Cas na přesně vybrané místo v dědičné informaci viru. Nůžky pak střihem vytvoří v dědičné informaci viru díru a zasadí mu tak smrtelný úder. O významu „imunitního systému“ CRISPR svědčí skutečnost, že byl odhalen v arzenálu významné části mikrobiálního světa.

„Naše pohnutky byly vědecké - dokázat, že zásah do receptoru vytvoří protivirovou rezistenci. Bylo by na místě udělat i „polní experiment“, jsme si však celkem jisti, že to bude fungovat i v chovu. Kuřata jsme totiž infikovali mnohem větší dávkou, než je v chovech běžná,“ řekl ČTK Hejnar. Linie podle něj čítá desítky kusů zvířat, včetně několika produkčních párů.

Pokud by chovatelé měli o odolné slepice zájem, bylo by podle jeho slov třeba změnit plemena užívaná drůbežáři. „Zora je totiž na genetickém pozadí, které je hospodářsky nezajímavé,“ řekl vědec (jinak řečeno, nejde o hospodářsky zajímavé plemeno). Ačkoliv je současný výzkum u konce, výzkumníci pracují dál. „Měli bychom zkoumat, zda virus může rezistenci nějak obejít. Evoluce u nich totiž probíhá velmi rychle,“ upozornil Hejnar.

Je stále otázkou, jak se k podobným tvorům postaví veřejnost a legislativa (což jsou do značné míry samozřejmě spojené nádoby). Biologicky je prakticky nemožné odlišit takové tvory od zvířat, u kterých kvůli náhodné mutaci došlo ke stejném změně, tedy například poškození nějakého genu. Úřady to ovšem mohou vidět jinak.

V USA se CRISPR nepovažuje za metodu „genetické modifikace“ (tedy GMO), v EU je to naopak. Využití slepic odolných vůči leukóze by pro evropské zemědělce znamenalo velikou administrativní i provozní zátěž. Vlastně jde o bezprecedentní situaci, protože nároky na využití GMO (zatím tedy spíše pěstování než chov) jsou značné. Například jen v tom, že pozůstatky těl takových zvířat se musí považovat za nebezpečný odpad a musí být pečlivě evidovány a likvidovány. I proto nelze očekávat, že by se podobná zvířata v našich chovech objevila v příštích několika letech.

Jak to bylo a co dělá zbytek světa

Provádění malých genetických úprav (dnes zatím v podstatě výhradně „vystřižením“ části genu) u hospodářských zvířat ke zvýšení jejich odolnosti proti rozšířením nemocem je postup, který zkoumá celá řada týmů. Za jeden jmenujme jeden příklad z roku 2018, o kterém jsme psali zde.

Tým ze skotského ústavu v Roslinu při univerzitě v Edinburghu zveřejnil výsledky svého projektu na vytvoření prasat odolných proti nemoci, o které jste nikdy neslyšeli, tzv. reprodukčním a respiračním syndromu prasat PRRS. Upravená selata byla proti jinak velmi nakažlivému viru imunní, uvádějí autoři v kratičkém online článku v časopise Journal of Virology (stejně jako v případě upravených slepic není jasné, jestli virus obranu nemůže překonat). Autoři z DNA zvířat také „vystřihli“ malý kousek na jednom genu (gen CD163).

Právě střihání částí DNA pomocí metody CRISPR je velmi jednoduché a vědci z celé řady pracovišť ho nepochybně budou zkoušet u řady hospodářsky významných rostlin či zvířat. V takových případech se na bezpečnost kladou nižší nároky než u lidí, a tak jde o logický první krok při hledání hranic jejích možností. I v případě lidské medicíny už probíhají první klinické zkoušky. A jak patrně víte, minimálně v jednom případě byl CRISPR použit k vytvoření dědičné úpravy lidské DNA

To je zatím podle většiny vědců nezodpovědný pokus (řekl to v rozhovoru pro Technet i genetik Samuel Sternberg, který byl u objevu CRISPRu), ale obecně se očekává, že nakonec cílené úpravy DNA budou u lidí povoleny a možná i relativně běžné, byť asi ne v dohledné době. Ostatně pokrok v této oblasti je poměrně rychlý a příslušné nástroje se neustále vylepšují. 

Jedním takovým příkladem je nástroj zvaný „prime-editing“, který by měl umožnit z DNA nejen „vystřihovat“, ale také ji poměrně čistě a přesně „přepisovat“, samozřejmě s určitými omezeními (daná sekvence musí být například poměrně krátká).

Aktualizace: Do článku jsme doplnili další informace o metodě CRISPR a vývoji v oboru v posledních letech a měsících.

Autoři: ,

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější
Premium

Říkali mu Bílá smrt. Nejúspěšnějšího odstřelovače historie Sověti nedostali

Nejúspěšnějším odstřelovačem v historii válčení byl Simo Häyhä z Finska. Proslavil se během zimní války, kdy na jeho...

Balí mě? Vědci ukázali, že především muži mají problém poznat flirt

Když flirtujeme, dáváme najevo zájem o intimní kontakt. Máme pocit, že jasněji už to dát najevo nemůžeme. Ostatní však...

Ano, nebo ne? Vyzkoušeli jsme, zda je televizor s Android TV 9 dobrý nápad

Při výběru televizoru hraje stále častěji důležitou roli, jaký operační systém v ní běží. Od něj se totiž odvíjí způsob...

Nový americký neviditelný bombardér B-21 Raider vzlétne v roce 2021

Společnost Northrop Grumman zveřejnila nové vizualizace vyvíjeného stealth bombardéru B-21 Raider. Dle zveřejněných...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Může být u černé díry obyvatelná planeta? Podle českých fyziků ano

V okolí černých děr se teoreticky mohou vyskytovat planety, na kterých panují teploty podobné jako na Zemi. Vyplývá to...

Premium

Karlův most je jen most, stěžují si turisté. Kritika nešetří ani další památky

Do Česka loni přijel rekordní počet turistů. Památky si u nich leckdy vysloužily i bizarní recenze na internetu,...

Premium

Podivné zrcadlo z Turnova letí ke Slunci. Česká laboratoř se musela ukázat

Ke Slunci odstartovala sonda se speciálním zrcadlem pro sledování korony. Vyvinuli jej čeští výzkumníci v Turnově....

Premium

Češi bydlí stále častěji ve sklepech. K extrémním řešením je nutí drahé nájmy

Nedostupné bydlení nutí Čechy ke stále extrémnějším řešením bytové situace. Zejména v největších městech už lidé míří i...

  • Další z rubriky

Kosti nejvyššího živočicha všech dob byly považovány za kmeny stromů

Moderní zobrazovací a měřicí metody umožnily získat přesnější pohled na jednoho z největších tvorů, který kdy na naší...

Může být u černé díry obyvatelná planeta? Podle českých fyziků ano

V okolí černých děr se teoreticky mohou vyskytovat planety, na kterých panují teploty podobné jako na Zemi. Vyplývá to...

Premium

Léčil jsem lidi homeopatií. Pak jsem zjistil, že funguje jinak, než mi říkali

Homeopatie je přes dvě stě let stará medicína. Znamená to, že patří do starého železa, nebo má stále co nabídnout?...

Hmotnost největších dinosaurů mohla kolísat o stovky kilogramů v řádu dní

Hmotnost největších dinosaurů se v moderní době určuje podle počítačových modelů. Je to sice přesnější metoda než v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz