Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Geneticky upravené plodiny jsou kvalitnější než biopotraviny, říká expert

  5:30
Organické zemědělství je podle olomouckého experta Jaroslava Doležela jen krásný sen a bez geneticky upravených rostlin se těžko obejdeme. Nyní se věnuje programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. „Zajistit dostatek kvalitních potravin je pro lidstvo velká výzva,“ říká.

Vědec Jaroslav Doležel zabývající se genetikou rostlin, vedoucí olomouckého pracovitě Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky a profesor přednášející na Univerzitě Palackého, který založil vědní obor chromozomová genomika | foto: Teichmann LiborMF DNES

V oblasti zajištění dostatku potravin má celosvětově uznávaný odborník Jaroslav Doležel jasno. „Je na tom potřeba pracovat už teď, protože za pár desítek let bude pozdě,“ říká.

Proč je důležité zajímat se o budoucnost potravin?
Tradičním důvodem je růst světové populace. Už je nás sedm a půl miliardy, v roce 2050 zamíříme k deseti miliardám. Bude tak stále více hladových krků. Druhým důvodem je klimatická změna. Ta nám při zoufalé snaze vyprodukovat dost potravin pro další miliardy lidí podráží nohy. Snižuje produkci, jelikož u většiny plodin vede zvýšení průměrné teploty ke snížení výnosů. To může být dramatické.

Jak konkrétně?
Například u pšenice už dva stupně mohou znamenat snížení výnosu o pět až deset procent a pak to jde strmě dolů. Klimatická změna má také za následek odlišnost v rozložení srážek, což znamená, že se vyskytují nevypočitatelná období sucha, což opět vede ke ztrátě výnosu. Navíc se s růstem populace snižuje plocha obdělávané půdy. A k tomu se ještě přidává degradace půdy.

Jaroslav Doležel

Vědec zabývající se genetikou rostlin, vedoucí olomouckého pracovitě Ústavu experimentální botaniky Akademie věd a profesor přednášející na Univerzitě Palackého, který založil vědní obor chromozomová genomika. A také osobnost, která v roce 2018 získala nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava.

Kdy to bude kritické?
Příští desítky let mohou být rozhodující, protože přibudou další dvě a půl miliardy lidí. To může mít dalekosáhlé následky, protože ti lidé nebudou sedět a čekat, co se stane. Zvýší se migrace, půjdou za lepším, protože nebudou mít co ztratit. Já jsem ale optimista a věřím, že lidstvo jako vždy na poslední chvíli najde řešení a zvládne to. Je na tom ale potřeba pracovat už teď, v roce 2050 bude pozdě.

Vy a další vědci už budoucnost potravin ve Strategii AV21 řešíte. Jaká témata obsahuje?
Součástí našeho programu jsou témata jako právě klimatická změna, ale i využití řas a řasové biotechnologie, půda, šlechtění plodin, dopady výživy na zdraví, sociologické průzkumy nebo městské zemědělství a zahradničení.

Čím konkrétně se v projektu zabýváte přímo vy?
V Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, stejně tak kolegové z brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd, se věnujeme výzkumu, jehož cílem jsou nové techniky šlechtění plodin. Je jasné, že když bojujeme s problémy, které jsem zmínil, a současně potřebujeme zvýšit výnosy, je nutné mít odrůdy plodin odolné vůči nepříznivým vlivům prostředí, které přitom musí mít vyšší výnosy. 

Jak v tom pomáhá šlechtění?
Klasické šlechtění rostlin má problém tak náročnému požadavku vyhovět. Každým rokem mají šlechtitelé nové odrůdy, které jsou průměrně asi o jedno procento výnosnější než ty předchozí, ale toto tempo je poloviční oproti tomu, co potřebujeme, abychom udrželi krok s růstem populace. 

Je možné šlechtění urychlit a jak?
Šlechtění jde urychlit a podpořit molekulárními technikami. Pomocí takzvaných molekulárních markerů můžeme zkrátit šlechtitelský cyklus a nové odrůdy tak vzniknou rychleji a možná i levněji. A právě tím se v programu zabýváme.

Ve šlechtění tedy tkví budoucnost rostlin, a tudíž i potravin?
Opravdová budoucnost je v genetických modifikacích, protože toho chceme po rostlinách zkrátka trochu moc. Nezbývá tak nic jiného než udělat chirurgickou operaci a genom (veškerá genetická informace uložená v DNA, pozn. red.) upravit, aby obsahoval instrukce, díky kterým rostlina získá požadované vlastnosti. Dědičnou informaci je možné velmi přesně upravit pomocí takzvané metody CRISPR/Cas9, které se v našem programu věnují kolegové na Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně. Tato metoda má obrovský potenciál také v medicíně například při léčbě dědičných chorob člověka.

Jenže geneticky upravené plodiny mají hodně odpůrců...
V Evropě mají genetické modifikace bohužel stopku. Pracujeme tak na něčem, co zatím nemůže být v praxi uplatněno. Nicméně geneticky modifikované plodiny potřebujeme a je pouze otázkou času, kdy tyto metody dostanou povolení. Smutná realita je ale taková, že si Evropa naordinovala zaostávání, zatímco většina světa jde rychle dopředu.

Takže ztrácíme čas?
Je to tak. V laboratorních experimentech tyto techniky sice používáme a budeme připraveni, ale i tak bude ztráta za vyspělými státy veliká. Úspěchy těchto metod jsou přitom ohromující. Například olejniny s vyšším obsahem zdraví prospěšných omega mastných kyselin nebo pšenice, která vyvolá alergie na lepek v menším rozsahu a budou ji lépe tolerovat pacienti s celiakií.

Proč se Evropané potravin z geneticky modifikovaných plodin obávají?
Jsou dezinformovaní a zmanipulovaní. Od začátku jim totiž někdo tvrdí, že jsou nebezpečné. Jsou to všechno samozřejmě polopravdy, pokud ne lži. A jediná studie, která měla na zdraví krys dokazovat škodlivost potravin z geneticky modifikovaných organismů, nebyla potvrzena. 

Jak dlouho se vlastně pěstují geneticky modifikované plodiny a prokázaly se za tu dobu negativní účinky?
Geneticky modifikované plodiny se pěstují už asi dvacet let na mnoha milionech hektarů a není znám jediný případ poškození zdraví člověka. Ironií je, že takto vyrobené potraviny jsou kvalitnější než takzvané biopotraviny. V organickém zemědělství se plodiny pěstují bez použití umělých hnojiv a chemických přípravků, nebo jen s jejich absolutním minimem. 

Kam může vést pěstování běžných plodin?
Pokud budeme pěstovat běžné geneticky nemodifikované plodiny, které nejsou odolné vůči mnoha chorobám a škůdcům, budou jejich výnosy nižší a sklizené produkty mohou být kontaminovány zdraví škodlivými látkami, které produkují například některé plísně.

Jaká je tedy podle vás budoucnost organického zemědělství?
Organické zemědělství je krásný sen. Rozhodně nemá šanci uživit rostoucí světovou populaci. A ve větším rozsahu by mohlo životnímu prostředí škodit více než klasické zemědělství, protože dává nižší výnosy, jelikož pro produkci stejného množství potravin je třeba mnohem větší plocha. Budeme ji tedy rozšiřovat na úkor posledních zbytků deštných pralesů?

  • Nejčtenější

Největší šelma zpět na Olomoucku. Místo výskytu medvědů svědci tají

20. května 2024

Premium Medvědice s medvídětem, která si na Libavé došla za potravou až do blízkosti lidského obydlí a...

Zavíráme, nechodí lidé. V centrech velkých měst zeje stále víc prázdných výloh

23. května 2024  4:54

Lékárnu, jež v domě U Černého orla na prostějovském hlavním náměstí T. G. Masaryka sídlila už od...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

Slivovice bude vzácnost. Mrazy spálily úrodu, pálenice čekají bídnou sezonu

20. května 2024

Loni tragédie, letos bída. Tak označují majitelé pálenic v Olomouckém kraji loňskou a letošní...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Řidičku překvapila mokrá silnice, dodávka skončila po nehodě na střeše

19. května 2024  12:52

Mokrá silnice zřejmě překvapila řidičku Škody Fabie, která způsobila v neděli dopoledne nehodu obce...

Na fotbalovém stadionu opět zazní hity v nezvyklém podání s filharmonií

25. května 2024  6:56

Prostory určené běžně hráčům a fanouškům fotbalu budou již za necelé dva týdny hostit velkolepý...

Živé pasti. Lidé uvidí v Olomouci hladové masožravky, některé spolknou i hlodavce

24. května 2024  14:12

Masožravé asijské liány lovící hlodavce i velké exempláře masožravek staré třicet let představují...

Zdrogovaný opilec boural na minibiku. Byl agresivní, záchranka přivolala policii

24. května 2024  11:55

Na lesní cestě na Přerovsku, kam nemají motorová vozidla přístup, ve čtvrtek večer havaroval muž na...

Banány v čokoládě se „oblékly“ i do bílé, Orion novinkou oslaví výročí

24. května 2024  10:53

Už téměř století si pochutnávají milovníci cukrovinek na Banánech v čokoládě. Jejich výrobce Zora...

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...