Neděle 13. června 2021, svátek má Antonín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 13. června 2021 Antonín

Překonal hranice myslitelného. Příběh muže, který si vyoperoval apendix

Kam až je schopen člověk zajít, aby si zachránil život? Dokáže vůle zvítězit nad strachem, bolestí a autonomními reflexy? Leonid Rogozov dokázal, že ano. Výročí operace, při níž si sám vyoperoval slepé střevo, a její detaily si připomínáme s jeho synem Vladislavem.

Zákrok, který se prořízl do dějin. | foto: Archiv Vladislava Rogozova

Antarktida. Malou základnou s vlajkou Sovětského svazu zmítají poryvy mrazivé vichřice. Teploty venku klesají za -60 °C. Je předvečer prvního máje 1961, ale dvanáct polárníků žije něčím zcela jiným. Jeden z nich se připravuje na něco, čeho lidstvo v podobných podmínkách ještě nebylo svědkem.

Dehydratace, horečka, časté zvracení, spánková deprivace, psychický tlak. S tím vším držel sedmadvacetiletý sovětský chirurg Leonid Rogozov skalpel nad svým břichem. Dutinou, kde nezastavitelně hnisalo slepé střevo. A věděl, že pokud se vzdá nebo neuspěje, zemře.

Kluci z města v Antarktidě

„Tehdy panoval hluboký komunismus. Ovšem můj otec se rozhodl vyjet na expedici nikoli proto, aby se dostal za hranice, ale protože ve výpravě viděl prestiž i životní příležitost,“ říká pro Technet jeho syn Vladislav Rogozov, který následoval svého otce v lékařských šlépějích. „Šanci, která se dává jednou za život.“

Leonid Rogozov

Se ženou Marcelou

*14. března 1934

Sovětský chirurg z Leningradu. Po slavném zákroku se v Česku oženil s lékařkou Marcelou, s níž měl dvě děti, Vladislava a Jelenu. Zemřel v roce 2000 na rakovinu plic.

Dvanáctičlenná skupina polárníků měla původně strávit rok na antarktické stanici Lazarev. Ta se ovšem nacházela na nestabilním ledovcovém šelfu. Po příjezdu na nejodlehlejší kontinent proto s transportéry nabrali vybavení a odjeli do vnitrozemí postavit novou základnu pojmenovanou Novolazarevská. To se jim za několik týdnů v nicotné pustině podařilo.

Leonid jel na expedici jako lékař a chirurg. Vzhledem k malému počtu polárníků ale zastával i jiné úkoly, od řízení transportéru po meteorologické pozorování. Velitelem byl Vladimir Grbovič, který se jako jediný vrátil do pustiny již poněkolikáté. „Jinak to byli většinou všichni kluci z města. A každý dělal všechno,“ vzpomíná syn Vladislav.

Nezaměnitelné symptomyPříprava na zákrok

Blížil se konec dubna, když Leonida začala trápit charakteristická bolest. „Akutní apendicitida vzniká náhle. Začíná jako bolest v nadbřišku, posune se do pravé spodní části břicha a příznaky se zhoršují. Typická je vzrůstající silná bolest, která může být až paralyzující,“ vysvětluje Vladislav.

„Člověk často zvrací a zároveň nemůže dostatečně pít, což vede k dehydrataci, organismus trpí nedostatkem vody. A nechybí horečky. Všechny tyto symptomy můj otec měl.“ Sám Leonid si do deníku napsal, že tak špatně mu v životě nebylo.

Život Leonida Rogozova

Samozřejmě se operaci snažil vyhnout a k apendicitidě (zánětu slepého střeva) zvolil konzervativní přístup. Břicho ledoval, aby zánět zpomalil, a zkusil si vzít antibiotika. Tato cesta ale většinou neuspěje a nezabrala ani v případě Leonida. Jako chirurg dobře věděl, co se stane, pokud nebude operovat. Apendix praskne, pobřišnice se zanítí, a to se rovná rozsudku smrti.

Mezi polárníky měl jediný medicínské vzdělání a chirurgické zkušenosti. Navzdory vzrůstajícímu fyzickému hendikepu, silné bolesti a extrémnímu psychickému tlaku začal za pomoci ostatních připravovat vše potřebné k operaci. Rozdělil úkoly: kdo bude sterilizovat nástroje a prádlo, kdo držet zrcadlo, kdo mu v případě ztráty vědomí vpíchne adrenalin. Po vysvícení místnosti ultrafialovým zářením byl připraven. 

Jestli to můžeme říct. Věděl, že se nemůže transportovat a že mu nikdo nepomůže. Selhání nebo pouhé čekání se rovná smrti. Kolegům neprozradil s čím vším se bude muset poprat, jaká všechna úskalí ho mohou potkat. A bylo jich vskutku požehnaně.

RizikaCo vše stálo v cestě k životu


  • Bolest. Na umrtvení břišní stěny použil Leonid lokální anestetikum, tudíž při počátečním řezu břišní stěnou ostrou bolest necítil. Ovšem vše, co následovalo, ano. Operace trvala déle, než po jakou dobu mohlo použité lokální anestetikum působit. Prohmatávání vlastních útrob, omylem způsobená poranění, zašívání drobných ranek, vlastní oddělení apendixu. Bolest, kterou si snad nikdo z nás nedokáže představit.

  • Vagový reflex. Břišní dutinu vystýlá tenká blána zvaná pobřišnice, která je inervována bloudivým nervem (nervus vagus). Extrémně citlivým nervem, jenž inervuje i srdce. Při jakékoli manipulaci či zatáhnutí za pobřišnici se může vyvolat vagový reflex, díky kterému může dojít až k srdeční zástavě. I v dnešních dnech se stává, že při manipulaci s pobřišnicí může dojít k bradykardii až srdeční zástavě a bez včasného zásahu anesteziologa může takový stav skončit i smrtí.

  • Krvácení. Pokud by zákrok probíhal dle představ, riziko v nadměrné ztrátě krve je minimální. Může se ale velmi snadno stát technickou překážkou. V již tak špatně viditelné operační ráně by při jakémkoli krvácení zcela ztratil vizuální přehled.

  • InfekceBřišní dutina je za normálních okolností prostá mikroorganismů. Při jakékoli infekci uvnitř břicha nastává peritonitida, život ohrožující zánět pobřišnice. Proto je při operaci zcela nezbytné zachovávat sterilní prostředí a používat sterilní nástroje. Leonid však očekával, že jeho vedoucím smyslem bude hmat, proto se rozhodl pracovat bez gumových rukavic. Pokud by navíc při operaci došlo k nerozpoznanému a nezašitému poranění střeva, bakterie by začaly proudit do pobřišnice a i po technicky úspěšné operaci by tak mohlo dojít k rozvoji nebezpečné peritonitidy.

  • Svalové napětí. Dnes se při operacích standardně používají svalová relaxancia. Jedná se o látky, které blokují nervosvalový přenos z nervu na svaly a způsobí jejich ochabnutí. Svalová relaxace zajišťuje ideální podmínky pro operaci, protože každý svalový tonus (napětí) nesmírně ztěžuje, až znemožňuje chirurgovi zákrok. V břišní dutině to platí dvojnásob.

    „Když efekt látky po zmetabolizování skončí a svaly se začnou napínat, tak chirurg křičí a zahazuje nástroje, protože ta střeva „lezou ven“ a nemůže operovat. Dnešní generace chirurgů v podstatě neumí operovat uvnitř břicha bez použití těchto relaxancií,“ říká s nadsázkou Rogozov mladší.

    Leonid se svalového napětí pomocí relaxancií zbavit nemohl. Jejich použití vyžaduje současnou anestézii a umělou plicní ventilaci. Každá bolest navíc reflexně zvyšuje svalové napětí v dané oblasti. Břišní svaly jsou zároveň svaly dýchacími, tudíž se napínají i v průběhu dechového cyklu. Jediná cesta, jak tonus překonat, je vůle.

OperaceHistorický zákrok začíná

Injekce zajíždí do břišní stěny. K tzv. infiltrační topické anestezii používá Leonid prokain (konkrétně lék Novokain). Následně čeká patnáct minut, než zabere. „Zapsal si do deníku, že jakmile si vpíchl prokain, mozek mu přepnul na technickou stránku. Jako profesionál přestal vnímat emoce, všechny obavy a strachy vypnul,“ pokračuje Vladislav.

Apendektomie

Operace slepého střeva se provádí v celkové anestezii. Díky tomu pacient necítí bolest, potlačují se vegetativní reflexy, uvolňují svaly. Analgetika obsadí opiodní receptory a organismus poté nevnímá bolest, díky čemuž se nespustí celková stresová reakce. Té se ovšem Leonid vůlí vyvaroval, nepředstavitelné bolesti navzdory.

Po čtvrthodině nastává čas. Jeden z kolegů mu drží zrcadlo, ale poskytuje převrácený obraz. „Jsou to jako ty dětské hry, ve kterých se snažíte obkreslit obraz ze zrcadla,“ odlehčuje jeho syn. Tato hra je ale otázkou života a smrti.

Díky špatné viditelnosti pracuje spíše po hmatu. Každých deset minut si dává přestávku. V průběhu operace neustále slábne, pauzy jsou častější. Sám si pak do deníku napsal, že cítil, jak ztrácí vědomí. Vždy se mu ovšem daří zotavit, adrenalinová injekce není potřeba.

Při vlastním odřezávání apendixu nastává kritický moment. Cítí, jak mu ochabuje srdce a prudce klesá tlak. V tomto okamžiku bradykardie (zpomalení tlukotu srdce) nastává ze sekundy na sekundu a krevní tlak se podstatně snižuje. Jediná možnost je zpomalit, nechat srdce rozběhnout, aby se zvýšil tlak a zlepšilo prokrvení mozku. Pak může pokračovat dál. A to se daří.

Největší představitelné utrpení? Co ovlivňuje bolest a jak ji měřit

Těžkosti ovšem nekončí. Krvácení zhoršuje již tak špatnou viditelnost a během zákroku si dvakrát poraňuje střevo. Cesta střevní mikroflóře je otevřena. Ranku je třeba okamžitě zašít, rozřízlou cévu podvázat. Úspěšně. „Muselo to být extrémní utrpení. Naštěstí nemohu posuzovat, ale manipulace s orgány musí být stejná jako tortura na mučidlech,“ neskrývá obdiv Vladislav.

Leonid se již topí v mdlobách, kolísá na hranici vědomí. Pud sebezáchovy mu ale vede zesláblé ruce. Čistí dutinu, zašívá po vrstvách břišní stěnu. Záchrana. Ještě říká kolegům, jak vyčistit použité nástroje a uklidit improvizovaný operační sál. Po téměř dvouhodinovém utrpení si bere antibiotika a prášky na spaní.

Návrat zpětSovětský hrdina

„Zpětně ničeho nelituje, byl spokojený,“ odpovídá Vladislav na otázku, jestli by jeho otec udělal něco jinak.

Drama se podepsalo i nad návratem. Kvůli ledovcovým polím se loď Ob nemohla dostat ke břehu a hrozilo, že polárníci zůstanou ve stanici další rok. K jejich oddechu pro ně přilétla dvě letadla, ovšem jedno z nich při cestě zpátky málem havarovalo. Zda to s Leonidem, nevíme. Ten byl ale již šťastný na palubě lodi.

„Otec tam ke konci trpěl. Cítil, jak začíná ztrácet znalosti a dovednosti. V místě, kde prožil noční můru, mu teď náhle hrozilo, že zde stráví další rok. On se v ten moment proklínal za své rozhodnutí s účastí v expedici a dokonce pocítil k pustému kontinentu zoufalou nenávist. Po návratu však o expedici vzpomínal v dobrém.“

Z Gagarinova těla nenašli skoro nic. Zbyl kus kombinézy a v kapse lístky

Po návratu obhájil dizertaci a byl za velkého hrdinu. Komunistická strana ho představovala jako archetyp muže Sovětského svazu - spolu s Jurijem Gagarinem. Tzv. představitele nového SSSR spojovalo tolik: dva muži z dělnické třídy, které od narození dělí pět dní a oba dokázali dříve nemyslitelné.

Na rozdíl od Gagarina ale Rogozov slávu skromně odmítal. „Když se ho někdo ptal na zákrok, nemluvil o sobě, ale o třetí osobě, jako o ,tom pacientovi’,“ pokračuje ve vyprávění Vladislav.

Poučení a záhadaZtracený deník

Od té doby se něco změnilo a něco naopak ne. Dle jeho syna zůstávají stejné podmínky. Kdyby se do stejné situace dostal otec dnes, udělal by to podle něj stejně. Nástroje ani postupy se nezměnily. Dnes jsou snad jen modernější lokální anestetika, která trvají déle, ale to na věci příliš nemění, myslí si Rogozov mladší.

Vladislav Rogozov

Vladislav Rogozov

MUDr. Vladislav Rogozov vystudoval všeobecné lékařství na LF UK v Hradci Králové, později pracoval v IKEM, Praha. Od roku 2005 pracuje jako Consultant Anaesthetist na kardiochirurgii ve Velké Británii. Jako lékař se zúčastnil řady expedic do oblastí Himálaje, Jižní Ameriky a Tichomoří.

Lidé se ale z jeho příběhu poučili. Jakmile na Antarktidu jede například australská výprava s jedním lékařem, musí mít povinně vyoperovaný apendix. A záhada na závěr?

„Doma jsme měli mezi vycpanými tučňáky a minerály i jeho deník. Máti si na něj vzpomíná. Po jeho smrti měl otcův byt připadnout mně, ale já měl tehdy už jiný život a tolik jsem se o to nestaral. Nenapadlo mě, že by se ty věci mohly ztratit. V době, kdy jsem se o otcův osud začal zajímat, tak už tam bydleli vzdálenější příbuzní a byt vyklidili. Deník skončil neznámo kde. Několikrát jsem ho hledal a zatím se mi to nepovedlo,“ uzavírá teskně Vladislav.

Některé úryvky se publikovaly, ale zbytek je tak zřejmě ztracený. Přitom může skrývat další zajímavá svědectví, neboť Leonid Rogozov o zákroku mluvil nerad a stručně. Svědectví a postřehy, které by se někdy mohly hodit např. budoucím kosmonautům nebo posloužit jako podklad scénáře hollywoodského trháku.

  • Nejčtenější

Některé funkce z Windows a Office zmizely. Připomeňte si ty nejhorší

Microsoft se v průběhu let v systému Windows zbavil celé řady funkcí. Některé byly zbytečné, jiné až otravné. Pojďme si...

Jak Izrael zničil irácký jaderný reaktor. Došlo i na spolupráci s Íránem

Izrael byl a je Arabům trnem v oku. K jeho zničení neváhali desítky let usilovat o získání jaderných zbraní. Na čele...

Snahy nepřátel pořídit si jaderné zbraně se rozhodl Izrael eliminovat

V létě 1981 přeoraly izraelské bomby irácký jaderný reaktor v Al Tuvajtě. Tím Saddámu Husajnovi na dlouhou dobu...

Nový objev ukazuje, že u moravského Štramberka plavali v moři krokodýli

Ve vápencových sedimentech v okolí Štramberka byly objeveny fosilní zuby nových druhohorních plazů. Přesné určení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První vzdušné tankování z dronu. Američané jsou zase o krok napřed

Letové testy tankovacího bezosádkového letounu Boeing MQ-25 Stingray mají za sebou významný milník. Vůbec poprvé v...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

Poslední snímky: Abrhám testoval vozíček, Šafránková se ho snažila rozesmát

Premium Jak dnes žijí Josef Abrhám (81) a Libuše Šafránková (67)? O pohádkovém podzimu života bohužel nemůže být řeč, časopis...

  • Další z rubriky

Čipy v mozku umožní psát silou mysli, kritici však varují před zneužitím

Američtí vědci dekódovali mozkové signály spojené se schopností psát rukopis. Tyto signály dovedou zachytit dva malé...

STO OBJEVŮ: Zkáza, nebo brána? Černá díra zůstává neprozkoumaným divem

Seriál Žravé monstrum, které jednou nevyhnutelně zničí Zemi, nebo časoprostorová brána do jiných světů? V každém případě jde o...

Organismus přežil v ledu 24 tisíc let, odhady počítaly jen s deseti

Mikroskopický mnohobuněčný organismus přežil zmrzlý v sibiřské řece 24 tisíc let. Uvádí to nová studie zveřejněná v...

Jako na drogách. Pravěké malíře stimuloval nedostatek kyslíku a světla

Proč se malíři ze starší doby kamenné vydávali do špatně osvětlených míst, kde navíc trpěli nedostatkem kyslíku? Podle...

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s nejvyšším IQ

Premium Oficiálně se považuje za nejchytřejšího Čecha. Jako robot ale nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním...

Datově neomezený tarif nebyl nikdy tak levný. Co na to konkurence?

Datově neomezené tarify mají v nabídce všichni tuzemští mobilní operátoři, avšak ve srovnání s běžnými tarify s...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...