Nezvyklá nehoda letu 1380 společnosti Southwest Airlines, kterému se zřejmě v důsledku únavy materiálu během letu utrhla lopatka motoru, je ve Spojených státech první leteckou smrtelnou nehodou po devíti letech. Zemřela při ní 43letá Jennifer Riordanová, která bohužel seděla na sedadle v blízkosti motoru. Úlomek proletěl trupem letadla, zasáhli ji a navíc způsobil dekompresi kabiny. Tlak vzduchu pasažérku přirazil k trupu a prudký náraz byl možná nakonec příčinou její smrti.
Nešťastná událost vzbudila v USA velkou mediální pozornost. A už také asi není překvapivé, že jeden z cestujících, Martin Martinez, vysílal události živě na Facebooku a na něm zveřejnil také fotografie pořízené po události. Mezi nimi je i fotka, které si všiml bývalý letecký stevard (a dnes mediální expert chápající význam reklamy) Bob Laurie. Jak upozornil na Twitteru, většina cestujících měla špatně nasazené kyslíkové masky. Nemají je nasazené přes nos a ústa, ale pouze přes ústa.
PEOPLE: Listen to your flight attendants! ALMOST EVERYONE in this photo from @SouthwestAir #SWA1380 today is wearing their mask WRONG. Put down the phone, stop with the selfies.. and LISTEN. **Cover your NOSE & MOUTH. #crewlife #psa #listen #travel #news #wn1380 https://t.co/4b14lZulGm
Laurie to považuje za důsledek nepozornosti cestujících při bezpečnostní instruktáži na začátku letu a s jeho odhadem je asi těžké nesouhlasit. Pozor při ní skutečně dává málokdo, to ví každý, kdo letadlem někdy letěl. Má ovšem také pravdu, že špatně nasazená kyslíková maska vás může stát život.
Abychom byli přesní, maska nasazená pouze na ústa do jisté míry funguje. Není samozřejmě míněna jako vzduchotěsná, jen má zvyšovat obsah kyslíku ve vzduchu, který dýcháte. Špatné nasazení ovšem množství životodárného plynu proudícího do plic samozřejmě sníží. I ve velkých výškách je chemické složení atmosféry stejné jako na hladině moře, kyslík tedy stále tvoří zhruba 21 procent směsi. Potíž je v tom, že kyslík se nám do těla dostává díky rozdílu tlaku mezi vzduchem a naším tělem (správně řečeno difúzí).
Kde se bere kyslík v masceKyslík v maskách vzniká díky reakci chemických látek v takzvaném „vyvíječi kyslíku“ (terminus technicus). Použitou látkou může být například peroxid barnatý (BaO2), který je se dvěma atomy kyslíku velmi vhodnou „zásobárnou“ tohoto plynu. Reakce to bývá poměrně bouřlivá a „horká“, a v některých případech díky ní u pacientů vznikl dojem, že v letadle začalo hořet. Zásoby nebývají velké, stačí jen zhruba na deset až dvacet minut. Ale to bohatě stačí, letadla to nemají ke kyslíku nikdy dále než pár desítek sekund prudkého sestupu. Pod hladinou zhruba čtyř tisíc metrů už pasažéři i posádka nejsou v ohrožení života, letoun přitom může samozřejmě snadno sestoupit i níže. |
Pokud je tlak kyslíku v prostředí nižší než v těle, plyn se nám jednoduše do těla nedostane. V číslech platí, že kritická hranice pro příjem kyslíku je zhruba 4,7 kilopascalu (kPa). Pokud je jeho tlak nižší (tlak samotného kyslíku, ne celé atmosféry), nemůžeme dlouhodobě přežít. Na úrovni moře tvoří kyslík 21 procent atmosféry, a jeho tlak (správně tzv. paciální tlak) je tedy 21 procent celkového tlaku atmosféry, tedy zhruba 22 kPa.
Přepočteno na výškové metry, je „hranice smrti“ zhruba ve výšce 7 000 metrů, pobyt ve vyšších výškách je dlouhodobě nemožný. Ovšem už zhruba od 4 000 metrů se projevuje adaptace těla na snížený obsah kyslíku a postupně se nám zrychluje základní dechová frekvence.
Z toho také logicky vyplývá, že v opravdu velké výšce vám život nezachrání ani samotná kyslíková maska. Tlak atmosféry bude nakonec tak malý, že kyslík se vám do krve jednoduše nedostane. A když už jsme u hranic, dodejme, že zhruba od 19 kilometrů je tlak tak malý, že teplota varu vody se dostane na 37 °C, tedy teplotu těla a z povrchu těla by se vám začaly odpařovat voda a tělní tekutiny (ovšem krev v žilách ne). V této výšce už bez tlakového obleku jednoduše nepřežijete.
