1 Solární a větrné elektrárny
Vlivem uzavírání některých zdrojů a rostoucí poptávce po elektřině dochází k tomu, že její cena atakuje historická maxima. Do popředí zájmu se tak logicky dříve než kdy jindy dostává možnost vyrábět si elektřinu z obnovitelných zdrojů. Proto si celá řada organizací, ale i domácností montuje vlastní elektrárny na pozemcích. Solární a větrné elektrárny nejsou žádnou novinkou, avšak během posledních deseti let došlo k jednomu zásadnímu zlomu.
Cena za pořízení klesla a v důsledku nárůstu ceny elektřiny z distribuční sítě ji lze vyrobit levněji než koupit. Za posledních deset let náklady na solární energii klesly podle některých zdrojů o více než 85 %, u větrných potom o 56 %. To mění pravidla hry, protože přesvědčování lidí, aby stavěli vlastní větrné a solární elektrárny a využívali obnovitelné zdroje energie, již nebude tak těžké – dává to smysl. Cena vyrobené energie z větrné nebo solární elektrárny přitom bude klesat i nadále.
Větrné a solární elektrárny
Ilustrační foto - větrné a solární elektrárny
2 mRNA vakcína
K řešení globální pandemie významnou měrou přispěla vakcína. Společnost Pfizer jako první uvedla na trh lék na bázi messenger RNA (mRNA). Je nepravděpodobné, že tato vakcína bude poslední svého druhu. Ba naopak. Technologie mRNA je nová, ale ne neznámá – vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Využita již byla k přípravě vakcín proti virům, např. chřipce, onemocnění virem zika, vzteklině a cytomegaloviru, a proti některým typům nádorů. U těchto vakcín byla na začátku klinických studií zjištěna nestabilita volné RNA v organismu, neočekávané zánětlivé projevy a nízká imunitní odpověď.
Technologické pokroky v oblasti biologie a chemie posledních let vedly ke zlepšení stability, bezpečnosti a účinnosti vakcín připravených touto technologií. V onkologii je vakcinace mRNA v rámci preklinických a klinických studií používána ke kódování nádorových antigenů stimulujících imunitní odpověď zaměřenou na odstranění nebo zmenšení maligních nádorů. Proto se využívá k „naučení“ našeho imunitního systému reagovat na konkrétní hrozby – má možná neomezený potenciál k prevenci a léčbě nemocí, včetně onemocnění AIDS, srdečních chorob, rakoviny, a dokonce i samotného stárnutí. Navíc rychlost, s jakou lze vyvinout nové vakcíny, by mohla být klíčem k zastavení další pandemie dříve než přeroste v globální.
mRNA vakcína
Ilustrační foto - mRNA vakcína
3 Autonomní vozidla
Autonomní vozidlo
Je pravdou, že vývoj samořídících vozů trvá déle, než se původně předpokládalo, ale jakmile bude technologie vyladěna a veřejnost spokojená s výsledky, tedy autonomním řízením, vše se změní – k lepšímu. Dopravní nehody se stanou vzácným jevem. Přeprava se zrychlí díky své plynulosti. Je třeba si uvědomit, že robotičtí „kamioňáci“ nemusí spát. Flotily sdílených aut (vždy přítomných k pronájmu) by mohly eliminovat potíže s vlastnictvím automobilu. Logicky tak dojde ke zlepšení kvality života – možnost v automobilu odpočívat, relaxovat, připravovat se na výlet nebo schůzku, či se dokonce nebát vkročit do komunikace, protože robot vás nepřejede.
4 Vymírání
Pokroky v genetickém inženýrství nás stále více přibližují k záchraně ohrožených druhů zvířat před jejich vyhynutím, a dokonce si kladou za cíl přivést zpět k životu již vyhynulé druhy. Představte si svět s holuby létavými, ptáky dodo, alkami, vakovlky či mamuty a máte určitou představu o tomto potenciálu. Zda by vyhynulá zvířata mohla najít vhodný domov na naší „zničené“ zemi, je otevřenou otázkou, ale přinejmenším by si své místo, podobně jako již dnes jiné hodně ohrožené druhy, mohla najít své místo v zoologických zahradách. Obdoba Jurského parku? Možná…
5 Živí roboti
Vědci z Tuftsovy univerzity podle svých slov jako první na světě vytvořili první programovatelné organismy – „živé roboty“. Xenoboti jsou vyrobeni z žabích buněk a jde o milimetrové biologické roboty, kteří se umí sami replikovat. Tento nový druh organismu je tvořený pouze ze smršťujících se buněk a na ně nalepených pasivních buněk. Xenobot je tak jedinečný organismus, jenž se chová jako živý tvor z živých buněk i jako stroj, který mohou vědci naprogramovat tak, aby se projevoval určitým způsobem.
Výzkum je zatím v rané fázi, ale tyto malé roboty by bylo možné používat k čištění oceánů od mikroplastů, odstraňování jedů z půdy, dodávání léků na buněčné úrovni atd.
6 Exoskelety
Zatímco dříve vídané pouze ve filmech, dnes už jsou reálné. Řeč je o exoskeletech. Bionické pomůcky pomáhají zdravotně postiženým lidem chodit a není důvod, proč by se technologie exoskeletu neustále nezlepšovala, dokud invalidní vozíky nebudou minulostí. I když praktické exoskelety (umožňující například lidem dodat větší sílu) nejsou ještě na takové úrovni, již nyní představují velký potenciál do budoucna – usnadnit fyzické úkoly, předcházet zraněním apod. Navíc je třeba počítat s tím, že vlády budou chtít „vlastnit“ robotické supervojáky, a to znamená, že do jejich vývoje na výzkum půjde mnoho peněz.
7 Jetpacky
Přestože někteří lidé jetpacky již létají, a dokonce jsme člověka ve speciálním obleku s tryskami mohli vidět na vlastní oči v Praze, pravděpodobně bude ještě nějakou dobu trvat, než budou široce dostupné (cenově, ale i technologicky). Avšak technologie pokročily natolik, že si skutečně lze pořídit jakýsi „tryskový batoh“, a v budoucnu budou lepší, bezpečnější a levnější. Také byste chtěli mít možnost se díky němu přepravovat či dostat do vzduchu a podívat se na svět z výšky?
8 Haptika
Myšlenka celotělového obleku, který by lidem umožnil zažít nefalšovaný vjem z virtuálního nebo rozšířeného prostoru spolu s obrazem a zvuky, je sice trochu strašidelná, ale v moderním světě má své místo. Kromě několika věcí (jako například displeje a rukavic) už na světě existují celé chytré obleky simulující prožitek – stačí se natáhnout do prázdného prostoru a získat odezvu – např. takovou, kterou byste obdrželi, kdybyste uchopili skutečnou vázu do ruky; případně cítit, že vás zasáhl předmět, který na vás někdo hodil.
Jinými slovy, haptické obleky umožňují lidem cítit fyzicky virtuální objekty. Rozhraní kombinuje haptiku, snímání pohybu, biometrii a dává zpětnou vazbu. Tím otevírá možnosti ve školení zaměstnanců, v medicíně, ve sportu, v leteckém průmyslu atd.
9 Senzory pro zdraví
Internet věcí přinesl skvělé možnosti, např. možnost na dálku ovládat termostat, zásuvky či žárovky, zapnout robotický vysavač nebo se podívat přes kameru domů, případně zjistit, zda v lednici nedochází nějaká potravina. Inteligentní domovy se stávají realitou. Dalším krokem bude využít internet věcí k tomu, aby analyzoval i naše zdraví.
Například již existují toalety, které monitorují a analyzují příznaky onemocnění, zrcadla, která nám poskytnou zprávu o našem zdraví pouhým pohledem, či zubní kartáčky, které nám prozradí, zda si zuby čistíme dostatečně správně. Další zařízení jsou ještě neohrabaná, drahá a vypadají hloupě, ale všudypřítomné lékařské senzory hladce zabudované do našich domovů by to mohly změnit. Zachraňovaly by životy a pomáhaly nám.
