Likvidace použitých plastových materiálů představuje celosvětový problém. Ročně se jich vyhodí miliony tun, což je pro naše životní prostředí poměrně značná zátěž.
Plasty z rostlin
Přitom, jak dokládá nejnovější studie biochemiků z Missourské univerzity, je řešení nasnadě. Její autoři jsou přesvědčeni, že přinejmenším část umělých hmot vyrobených z ropných derivátů by mohla být nahrazena plasty rostlinného původu. Tyto materiály by navíc minimálně zatěžovaly životní prostředí, neboť by měly být zcela recyklovatelné.
„Výroba plastů z rostlin není nic nového,“ tvrdí Brian Mooney, který výzkum vedl. „Umělé hmoty vyráběné z rostlinného škrobu a sójových bílkovin se jako alternativa k plastům na bázi ropných produktů již čas používají. To, co je relativně nové – a vzrušující – je nápad využít k jejich výrobě rostliny.“
Organický polymer PHBV
Použitím moderních molekulárních technik se vědcům povedlo zavést do rostliny Arabidopsis thaliana (Huseníček rolní) tři bakteriální enzymy. Jakmile se tyto enzymy sloučily s enzymy rostliny, vznikl organický polymer, kopolyester označovaný jako PHBV.
Jde o pružnou a tvarovatelnou hmotu, která může být využita k výrobě celé řady produktů, například potravinových obalů, plastových láhví či jídelních příborů na jedno použití. PHBV patří mezi tzv. biodegradovatelné plasty, které se po skončení své životnosti rozloží přirozenou cestou, což je jeho nesporná výhoda. K jeho rozpadu stačí jen obyčejná voda a oxid uhličitý, vše ostatní zařídí půdní bakterie.
Switchgrass
Nová technologie výroby plastů slibuje mnohé, přesto má k dokonalosti ještě daleko. Prozatím funguje jen u tzv. modelových rostlin, které botanici používají k výzkumným účelům. Otázkou je, jak tomu bude u „reálných“ rostlin.
V tom ale američtí vědci nevidí žádný problém. Největší naděje vkládají do rostliny zvané switchgrass, americké odrůdy prosa, vytrvalé trávy, hojně rostoucí na amerických prériích. Mooney již v tomto ohledu navázal spolupráci s biotechnologickou firmou Metabolix, která má s genetickým šlechtěním switchgrassu dlouholeté zkušenosti.
Pokud se tedy Mooneyho vize naplní, a nic nenaznačuje, že by tomu mělo být jinak, pak bychom v budoucnu mohli některé rostliny využívat jako skutečné továrny na plastické hmoty. Dost možná se jednou dočkáme i toho, že budeme plasty pěstovat na stromech. Místo ovoce.
O výsledcích své práce referuje Mooney v posledním vydání časopisu BJ Plant v článku „Druhá zelená revoluce?“.
Zdroj:
