V Austrálii spustili obří farmu, která se obejde bez sladké vody

  9:45aktualizováno  9:45
Speciálně navržená farma v jižní Austrálii si vystačí převážně s mořskou vodou a sluneční energií. Takový koncept by mohl pomoci s pěstováním plodin tam, kde to dosud nebylo dost dobře možné.

Pohled na provoz firmy Sundrop Farms u australského města Port Augusta. Skleníky jsou vlevo, vpravo je koncentrátorová sluneční elektrárna. | foto: Sundrop Farms

Pobřeží svazového státu Jižní Austrálie obecně řečeno není pro rajčata zrovna ideální místo. Slunce je tu sice dost, ale voda prakticky žádná. Společnost Sundrop Farms si však myslí, že jde vlastně o nevyužitou příležitost. V říjnu letošního roku uvedla nedaleko města Port Augusta do provozu velký skleník s plochou zhruba 20 hektarů (tj. 1 000 x 200 metrů), který si údajně v provozu vystačí z velké části jen s mořskou vodou a sluncem.

Přístav Port Augusta na jihu Austrálie

Přístav Port Augusta na jihu Austrálie

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store © freytag & berndtSHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Jde o první takový komerční provoz ve větším měřítku, byť od roku 2010 fungoval na stejném místě velmi podobný zkušební systém v menším měřítku. Do nového skleníku se pro představu vejde údajně cca 180 tisíc rostlin, které dají za rok přibližně 17 tisíc tun plodů v několika sklizních. A v českých velkoobchodních cenách by je prodali za více než 500 milionů korun, alespoň podle letošních informací Státního zemědělského intervenčního fondu (soubor PDF).

Lokální odsolení vody

Voda se k provozu přivádí zhruba dvoukilometrovým potrubím a odsoluje se na lince, kterou pohání elektrická energie ze solární elektrárny. Na místě pracuje tzv. koncentrátorová technologie, což znamená, že sluneční záření soustředí řada zrcadel na malou plochu na 115metrové věži solární elektrárny, kde vzniklé teplo mění vodu na páru.

Ta poté pohání turbínu vyrábějící elektrickou energii, která se spotřebovává jak k odsolování vody, tak zřejmě i pro další části provozu (může se využívat i vznikající teplo, ale nevíme přesně, zda tomu tak v tomto konkrétním případě je). Postup je použitelný jen v lokalitách, kde je opravdu málo oblačnosti, protože vyžaduje přímé sluneční záření. V našich podmínkách tedy nedává vůbec žádný smysl, ale v suché jižní Austrálii už je to něco jiného.

„Odpad“ z procesu, tedy voda se zvýšeným obsahem soli, se pak znovu dopravuje k moři. Když byl provoz menší, tak se odpařovala kvůli soli, ale to se nyní dělat nebude, byť firma údajně zkoumá, zda by se nedalo s vodou vymyslet něco profitabilnějšího.

Líbí se vám článek?

Hlasujte pro Technet.cz a iDNES.cz v anketě Křišťálová Lupa 2016. Najdete nás v kategorii Zájmové weby a Zpravodajství.

Hlasujte pro Technet.cz v anketě Křišťálová Lupa 2016.
Hlasujte pro Technet.cz v anketě Křišťálová Lupa 2016.

Svůj hlas nám můžete dát do sedmého listopadu.

Financování projektu, jehož cena se pohybovala v přepočtu kolem 3,7 miliardy korun, probíhá především ze soukromých zdrojů. Firma získala před několika lety 100 milionů australských dolarů (cca 1,8 miliardy korun) od investiční společnosti Kohlberg Kravis, vláda Jižní Austrálie přispěla grantem ve výši šesti milionů australských dolarů (100 milionů korun).

Nové nejsou technologie, ale rozsah jejich zapojení

Systém používá v podstatě osvědčené technologie, byť třeba v nezvykle velkých měřítkách, a tak příliš nepochybujeme, že může v principu pracovat. Hlavní otázkou je ovšem jeho návratnost a ta bude záležet hlavně na tom, jak budou tyto postupy fungovat ve větším měřítku, jak budou spolehlivé, účinné a drahé na údržbu.

S tím samozřejmě souvisí i otázka, zda mohou podobné systémy vznikat i jinde na světě. Těžko můžeme v nějaké dohledné době předpokládat, že by postup byl tak levný, aby sloužil k výrobě nějakého významného zlomku potravinové produkce, ale pěstování čerstvých potravin v blízkosti zákazníků v pouštních oblastech by v menším měřítku nemusel být vůbec špatný byznys.

Křišťálová Lupa 2016
Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Další z rubriky

Poctivá ruční práce v letectví, tak vznikala Avia BH-25 z roku 1926

Avia BH-25

Dnes se vyrábí dopravní letouny v moderních výrobních závodech a při jejich konstrukci se čím dál tím více používá...

Postavte lepší autíčko než ostatní a vyhrajte závod. Řídit mohou i děti

Závody, jaké jste ještě nezažili. S vlastním autem na dřevěné horské dráze....

Závody jako žádné jiné pro vás chystáme v sobotu a v neděli na Maker Faire Prague na výstavišti v Holešovicích. Přijďte...

Uvelebte se a poslouchejte. Spejbl s Hurvínkem právě teď bloudí lesem

Spejbl, Hurvinek a jejich hlas Martin Klásek

Poprvé v historii. Spejbl a Hurvínek se ztratili v jihočeském lese a v přímém přenosu k vám hovořili z ptačího ráje na...

TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat
TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat

Maminky z eMimina otestovaly nové plenky Pampers z řady Premium care. Nejmenší miminka i větší batolata je podrobila důkladnému zkoumání. Prošly Pampersky zátěžovým testem?

Najdete na iDNES.cz