Čtyři z celkem sedmi typů dvojdílných elektrických lokomotiv Škoda
Vícedílné, v našem případě tedy pouze dvojdílné, lokomotivy představují obecně řešení požadavku zákazníka na výkonnou lokomotivu. Nejjednodušší bude uvést názorný příklad, dvojdílná elektrická lokomotiva pro ČSD řady E469.5 má trvalý výkon 4 080 kW. Tato lokomotiva, resp. každý její díl, vychází konstrukčně z lokomotivy řady E469.3 s trvalým výkonem 2 040 kW.
Zde může někdo namítnout, že u těžkých vlaků lze použít přípřež (dvě nebo více hnacích vozidel na začátku vlaku) a/nebo postrk (jedno nebo více hnacích vozidel na konci vlaku). Když je však pro daný revír a způsob nasazení potřeba pouze nebo především výkonnější varianta, je výhodnějším prostředkem lokomotiva dvojdílná než dvě klasické v přípřeži (zkrátka dvě lokomotivy zapojené za sebou). V případě potřeby lze použít i dvojdílnou lokomotivu v přípřeží, což se dá obecně přirovnat ke čtveřici klasických „jednoduchých“ lokomotiv v přípřeži (pokud jsou celkové výkony obou uvažovaných sestav podobné).
I když u dvojdílných lokomotiv Škoda mají jednotlivé díly po rozpojení zachovánu schopnost samostatného pohybu, tak v provozu se používají pouze jako dvojdílné. Tento fakt samozřejmě uvádí i katalogy, kde se vyloženě píše: „Jeden díl lokomotivy nemůže být použit samostatně pro vlakový provoz.“
V této souvislosti je zajímavý způsob rozlišení jednotlivých dílů v konkrétních unikátních označeních jednotlivých exemplářů dvojdílné lokomotivy, který se mezi jednotlivými uživatelskými zeměmi liší, a teď nemáme na mysli odlišný způsob samotného značení lokomotivních řad.
U ČSD měl každý díl přiděleno číslo po vzoru, jako by byl lokomotivou samostatnou. Naše první dvojdílná lokomotiva se tedy skládala z lokomotiv, resp. z dílů E469.5001 a E469.5002. Druhá v pořadí byla E469.5003 plus E469.5004 atd. Dané sestavy jsou „neměnné“, jednotlivé díly se mezi dvojičkami nepřehazují (to platí u všech typů dvojiček Škoda). Od roku 1988 bylo Kryšpínovo značení řad nahrazeno značením novým podle mezinárodních standardů.
Dvojdílná elektrická lokomotiva polských železnic řady ET40 (tovární označení Škoda typ 77E). Jedná se o dvaapadesátou lokomotivu této řady, tj. ET40-52-A (vlevo) + ET40-52-B. | foto: Włodzimierz Wysocki, CC BY-SA 3.0
Poláci jednotlivé díly v dané dvojičce rozlišují písmeny „A“ a „B“. První lokomotiva řady ET40 se tedy skládá z dílů označených ET40-01-A a ET40-01-B, druhá lokomotiva z ET40-02-A a ET40-02-B atd.
A nakonec Sověti, potažmo nástupníci. Mají samotný kód s označením řady a čísla lokomotivy stejný pro oba díly bez jejich rozlišení, ale rozlišovací čísla dílů „1“ a „2“ jsou umístěna samostatně mimo kódy lokomotivy. Čili první lokomotiva řady ČS200 má oba díly označené kódem ČS200-001, přičemž kdesi mimo vedle dveří na jednotlivých dílech jsou rozlišovací číslice „1“ a „2“.
Uspořádání dvojdílné lokomotivy Škoda
Poté, co jsme si nastolili zmatek ve věci značení lokomotiv, budeme pokračovat velice stručným popisem dvojdílné lokomotivy, jak takový stroj vůbec vypadal. Pro názornost použijeme zjednodušený rozměrový výkres typu 82E vyráběného pro sovětské železnice (a po roce 1991 už pro ruské a ukrajinské), kde dostal označení řady ČS7.
Zjednodušený rozměrový výkres lokomotivy ČS7 (Škoda typ 82E) | foto: vyobrazení z dobového katalogu
Dvojdílné elektrické lokomotivy Škoda všech typů mají osm hnacích náprav, přesněji každá z obou lokomotivních skříní sedí na dvou dvounápravových podvozcích. Hnací dvojkolí jsou poháněna samostatně, každé dvojkolí má tedy svůj trakční motor.
Každá lokomotivní skříň má na předním konci kabinu strojvedoucího a na zadních koncích jsou k sobě skříně připojené. Mezi kabinami lze za provozu přecházet, v lokomotivních skříních se prochází klasicky strojovnami a na přilehlých koncích (zadních stěnách) jsou dveře s návalky pro přechod mezi oběma díly lokomotivy.
Typy a počty dvojdílných lokomotiv Škoda
Před představením jednotlivých typů předmětných lokomotiv si je pro přehlednost uvedeme formou tabulky s uvedeným počtem vyrobených kusů. Typy vyrobené pro československé a polské dráhy jsou určeny pro těžkou nákladní dopravu, typy pro Sovětský svaz naopak pro rychlíkové osobní vlaky.
| tovární označení Škoda | označení řady u provozovatele | výroba v letech | počet vyrobených lokomotiv |
| lokomotivy vyráběné pro Československo | |||
| 67E | E469.5 | 1976 | 22 |
| 58E | E479.1 | 1980, 1982 | 50 |
| lokomotivy vyráběné pro Polsko | |||
| 77E | ET40 | 1975, 1978 | 60 |
| lokomotivy vyráběné pro SSSR (po roce 1991 pro Rusko a Ukrajinu) | |||
| 66E | ČS200 | 1974, 1979 | 12 |
| 50E | ČS6 | 1979, 1981 | 30 |
| 82E | ČS7 | 1983 až 1990, 1992, 1995 až 1997 | 321 |
| 81E | ČS8 | 1983, 1987, 1989 | 82 |
| Pozn.: Pro počty vyrobených dílů těchto dvojdílných lokomotiv musíme výrobní objemy násobit dvěma. | |||
První dvojdílnou lokomotivu Škoda představoval typ 66E pro Sovětský svaz (řada ČS200), vyrobený ve dvou prototypech v roce 1974 a v dalších deseti exemplářích až v roce 1979. Titul prvního sériově vyráběného potom nese typ 77E pro Polsko (řada ET40) a druhý v pořadí šel do sériové výroby typ 67E pro Československo.
Dále se stručně seznámíme s jednotlivými typy předmětných lokomotiv, řazené jsou primárně podle země určení a sekundárně podle roku zahájení výroby. Uvidíme tedy nejprve lokomotivy určené pro Československo, když jsou „domácí“, dále typ pro Polsko a nakonec typy pro Sovětský svaz.
