Svět podivných bakterií nalezli američtí vědci 2800 metrů pod povrchem země v jihoafrických zlatých dolech. Nález života opět rozvířil úvahy nad tím, zda by podobné bakterie nemohly existovat i v jiných místech sluneční soustavy. Třeba pod povrchem Marsu.
Nově nalezené bakterie přežívají v prostředí, které by pro ostatní živé organismy znamenalo jistou záhubu. Na tom, co se děje na povrchu Země, jsou zcela nezávislé. Kdyby se stal neobyvatelným, tyto bakterie by si toho vůbec nevšimly. A něco podobného se mohlo stát i na Marsu. Pokud na něm v minulosti život byl a dnes ho tam nenacházíme, mohl se dochovat izolován pod povrchem.
Výzkumníci z Princetonské univerzity zjistili, že bakterie nezískávají energii ze slunce, ale ze záření radioaktivních skal. Komunita bakterií je naprosto soběstačná a přežívá díky živinám obsaženým v podzemní vodě. Odborníkům se tak podařilo nalézt první skupinu mikroorganismů, která je závislá výhradně na vodě vyráběné geologickými procesy.
Stejně tak uhlovodík v jejich prostředí nepochází z jiných živých organismů, jak bývá obvyklé. Vznikl z podzemní vody díky rozpadu radioaktivních prvků uranu, thoria a draslíku.
Kdo by se chtěl do jihoafrických dolů do světa bakterií podívat, určitě by to vzdal. Směs horké slané vody páchnoucí po síře a dalších smradlavých plynů je pro člověka naprosto nedýchatelná. Naopak pro podzemní bakterie je zase smrtící pobyt v našem světě na povrchu planety. Když je vědci v laboratořích vystavili působení obyčejného vzduchu, všechny zahynuly.
Jako kdysi na planetě Zemi
Podmínky, v jakých dnes tyto bakterie žijí, se podobají prostředí na planetě Zemi v raných fázích jejího vývoje. Organismy z dávné historie Země pro svůj život kyslík nejen nepotřebovaly, ale byl by pro ně doslova smrtící. Atmosféra naší planety se však nezaplnila kyslíkem najednou. Tento proces trval miliony let a všechno živé se mu mohlo běžnými evolučními mechanismy přizpůsobit. Vědci odebrali vzorky podzemní vody z různých míst v dolech, proto není možné přesně určit, jak dlouho bakterie v podzemí přežily. Odhadují to na rozmezí od tří do 25 milionů let.
Odborníci jsou stále překvapováni nálezy živých extremofilních bakterií například na dně oceánů, v zamrzlé půdě Antarktidy, v kráterech sopek nebo v horkých minerálních pramenech.
Nález vědců v jihoafrických dolech je nicméně dalším důkazem, že víme stále velmi málo o původu, vývoji a limitních podmínkách života na Zemi. Vědci oznámili objev bakterií teprve koncem října, ale už plánují jejich další výzkum. V prvé řadě je budou porovnávat s ostatními bakteriemi žijícími v extrémních podmínkách. Plánují výstavbu laboratoře přímo v podzemí v jihoafrickém regionu Witwatersrand. Tam bude tým odborníků z devíti různých vědeckých institucí studovat bakterie přímo v jejich prostředí. Prvním úkolem bude zjistit, jestli v podzemním ekosystému žije jen jeden druh bakterií, nebo více druhů, které si třeba vzájemně vypomáhají. Výsledky výzkumu budou důležité pro kosmické sondy, které se snaží ve vesmíru najít život. Nově objevené bakterie zase o kousek zvýšily naději, že toto hledání nemusí být marné - a že jej možná najdeme i v místech, kde by jej ještě před pár lety nikdo nehledal.
