V případě, že se živé formy dokážou přemísťovat z jedné planety na druhou, jich podle něj může být na 38 tisíc. Šance, že s nějakou z nich přijde člověk do kontaktu, je ale podle skotského vědce velmi malá.
Forgan své výpočty zveřejnil v odborném časopise International Journal of Astrobiology a dnes o nich na svých internetových stránkách informovala zpravodajská stanice BBC.
V posledních letech astronomové objevili přes 330 planet mimo sluneční soustavu, což umožnilo vědcům zpřesnit odhady počtu živých forem ve vesmíru. Odhady jsou však velmi obecné a pohybují se od jedné až po milion. "Je to metoda počítající s naší neznalostí," kritizuje Forgan své kolegy.
Při svém výzkumu vytvořil simulaci galaxie podobné té naší a solárních systémů založených na znalostech o takzvaných exoplanetách, které se vyskytují v soustavách sousedících se sluneční. Na vytvořené světy poté aplikoval několik scénářů.
První vycházel z toho, že podmínky pro vznik života byly obtížné, jeho vývoj byl ale snadný. V takovém případě došel Forgan k závěru, že v galaxii existuje 361 inteligentních civilizací.
Druhý scénář předpokládal, že život měl jednoduchý start, vývoj inteligentních forem byl však složitý. Za těchto podmínek Forgan napočítal 31 513 jiných forem života v galaxii.
Poslední scénář zkoumal možnost, že život by se mohl přesouvat z jedné planety na druhou během srážek s asteroidy. Pro tuto variantu, která bývá zmiňována i v souvislosti se vznikem života na Zemi, vypočítal v galaxii 37 964 inteligentních civilizací.
"I kdyby mimozemské formy života existovaly, nemusíme být schopni se s nimi dostat do kontaktu," upozornil nicméně Forgan. "Život na jiných planetách může být stejně rozmanitý jako život na Zemi a my nemůžeme předpovídat, jak by inteligentní život na jiných planetách vypadal nebo jak by se mohl chovat," doplnil.
To, že by ve vesmíru mohl být i jiný život, přitom vědci odvozují i z dalších indicií. Jednou z nich jsou například živé bakterie, které našli vědci tři kilometry pod zemí. Existence života v takto extrémních podmínkách totiž zvyšuje naději, že podobné formy života se dají najít i v nehostinném vesmíru.
Souvisí s tím i nedávný objev přítomnosti molekul glykolaldehydu 26 tisíc světelných let od Země. Tato látka je cukr, který bývá často spojován se vznikem života.
