Dodnes létající letadla z druhé světové války mají za sebou mnohdy těžko uvěřitelnou historii. Bombardér B-25J Mitchell sériového čísla 44-86893 není výjimkou.
Byl vyroben v roce 1945 a bojového nasazení se už nedočkal. Po svém prvním letu krátce sloužil jako platforma pro testování elektroniky. Od prosince 1957 do roku 1958 byl stroj uložen na základně Davis Monthan. V květnu 1959 byl přestavěn na "práškovací letadlo". V pumovnici i jinde na vhodných místech přibyly nádrže na postřiky, na křídlech rozstřikovací zařízení.
Veřejné mínění se ale obrátilo proti letecké aplikaci zemědělských postřiků. V roce 1965 letoun kupuje společnost Aircraft Specialties. Stroj přestaví na tanker pro hasiče, ale vlastní ho jen krátkou dobu. V roce1969 skončí Mitchell na hřbitově letadel v Arizoně, kde je uložen až do roku 1976.
V roce 1977 stroj kupuje firma John J. Stokes/Cen-Tex Aviation. Zprovozní ho a přestaví k hašení požárů z výšek. Nasazen ale nikdy nebyl. Naopak, od hasičů putoval Mitchell ještě přes dalšího majitele až k firmě Red Bull. Nejprve prošel úplnou rekonstrukcí, při které byl zcela přeměněn na civilní verzi. Po rekonstrukci došel Red Bull k názoru, že jeho B-25J Mitchell je schopen přeletět přes severní Atlantik do Evropy, a tak se letoun roku 2001 přestěhoval na letiště v Salzburgu.
Základní technické údaje:Pohon: dva čtrnácti válcové dvouhvězdicové motory Wright R-2600 Cyclone |
Momentálně je tento stroj jedním ze čtyř letu schopných exemplářů mimo území USA. Přitom bylo vyrobeno 4318 Mitchellů ve verzi B-25J. Pilotem tohoto stroje je Hans Palaske. Na vlastní oči jste jej mohli tuto legendu na Dnech NATO 2012 a to jak na statické ukázce, tak i při letu.
Historické ohlédnutí
- Bombardér byl pojmenován po nebojácném důstojníkovi amerického vojenského letectva.
- Z pohledu laika se vyráběly typy s prosklenou a neprosklenou přídí (celkem 19 verzí).
- Mitchelly sloužily jako takzvané střední taktické bombardéry. Později se používal jako silně vyzbrojený bitevní letoun s neprosklenou přídí.
- 405 kusů B-25G bylo vyzbrojeno ručně nabíjeným (standardním) kanónem M4 ráže 75 mm. Kanon byl protažen celým letadlem (délka 2,97m, hmotnost téměř 410 kg). Jeden náboj vážil téměř 7 kg. V přídi byly ještě dva pevné kulomety ráže 12,7 mm.
- V Pacifiku proslul B-25 hloubkovými nálety na japonská plavidla.
- Mitchell se dokonce používal jako noční stíhací letoun.
- Letouny B-25 sehrály roli v psychologickém Doolitlově bombardování Tokia krátce po vstupu USA do 2. světové války.
- Stroje B-25 byly nasazeny v roce 1941, 11 let před dodnes používanými B-52. Vyráběly se do roku 1945. Z aktivní služby byly poslední letouny vyřazeny v Indonésii, a to až na samém konci 70. let.
- Celkem bylo vyrobeno 11 433 kusů všech verzí, které létaly ve více než dvaceti různých letectvech.
- Mnohé B-25 byly vybaveny radiolokátory a hlubinnými náložemi či raketami k boji proti ponorkám.
- Několik stovek kusů používala i britská RAF. Letoun také sloužil v tehdejším SSSR, Kanadě, Číně či v Nizozemské Východní Indii.
- V roce 1945 v husté mlze narazil B-25 do 79. patra Empire State Building v New Yorku (podrobnosti v článku Štístko. Přežila náraz letadla do mrakodrapu i pád výtahu ze 75. patra).
