Proč patří Grónsko Dánsku? Dohoda platí 100 let. Dnes čelí ostrov oteplování

Norsko a Dánsko se před 100 lety dohodly na dánské svrchovanosti nad Grónskem. Obě země tak vyřešily dlouholetý spor, který vyplýval z toho, že největší ostrov světa, který je zeměpisně blíž Americe než Evropě, až do začátku 19. století patřil spojenému Dánsko-norskému království.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Když ale v roce 1814 dánsko-norská unie zanikla, začaly problémy a tahanice mezi novými zeměmi, například právě o Grónsko. Důležitá proto byla polovina února 1924 a dohoda mezi dánským a norským parlamentem. Dánsko a Norsko se o Grónsku dohodly jako civilizované země.

Lidové noviny z února 1924 o tom napsaly toto: „Podle zatímní dohody uznává Norsko svrchovanost Dánska nad celým Grónskem. Za to se mu dostává povolení, aby smělo společně lovit na pevnině i na moři na východním pobřeží…. Musí se však vždy ohlásit předem dánské vládě. Ani v jedné zemi není veřejnost s dohodou spokojena. V Norsku jsou zklamáni tím, že se dohodou málo získalo, v Dánsku si zase myslí, že dohodou utrpěla dánská svrchovanost.“

Grónsko ale patří Dánsku dodnes, přesně podle dohody, která byla v únoru 1924 schválena. Dnes je oficiálně severoamerickým autonomním územím dánského království. Ostrov však řeší po stovce let zcela jiné problémy, než komu má podle mezinárodního práva patřit.

Oteplování planety

V Grónsku se totiž objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.

Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11 tisíc kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Vegetace se rozšířila na více než dvojnásobek plochy, kterou pokrývala v době zahájení studie.

V Grónsku téměř čtyřnásobně vzrostl počet mokřadů, které jsou zdrojem emisí metanu. Ústup ledu podle vědců způsobuje vyšší teplota vzduchu. Od 70. let 20. století se zmíněná oblast otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr.

Existují známky toho, že zvýšená plocha vegetace má za následek další tání ledu, vyplývá ze studie. „Vidíme známky toho, že úbytek ledu vyvolává další reakce, které povedou k pokračování úbytku ledu a dalšímu ozelenění Grónska,“ poznamenal spoluautor výzkumu Jonathan Carrivick.

Vědci na základě poznatků vytvořili model umožňující předvídat oblasti Grónska, které v budoucnosti pravděpodobně postihnou „výrazné a zrychlené“ změny.