Tyto unikátní záběry zachycují první cestu lodi Nieuw Amsterdam z Rotterdamu, odkud vyplula 10. května 1938 do New Yorku. Plavba se zastávkami v Boulogne a Southamptonu trvala přesně 5 dní, 23 hodin a 45 minut.
Až do roku 1959, kdy toto prvenství převzala loď Rotterdam, byla 217,5 metrů dlouhá Nieuw Amsterdam největší lodí, která kdy byla v Nizozemsku postavena. Původně měla být loď pokřtěna jako Prisendam, ale později se rozhodlo o jméně, které odkazovalo na nizozemské kořeny města, se kterým měla zajišťovat spojení, tedy s Novým Amsterdamem – New Yorkem.
I když její dokončení probíhalo v době, kdy již ve vzduchu visela jistá předtucha válečného konfliktu, tvůrci Nieuw Amsterdamu si nic z toho nepřipouštěli. Luxus, s jakým byly dotaženy prostory první třídy, se vymykal tehdy běžným standardům. Kupříkladu restaurace této třídy byla plně klimatizovaná, stejně jako divadlo pro 350 diváků. Po lodi Normandie tak byla teprve druhou lodí světa s klimatizovaným prostorem.
Samozřejmostí zde již bylo sociální zařízení pro každou kajutu první třídy, což rozhodně nebylo ani na zmíněné Normandii (jen o tři roky starší lodi) běžné. V původní konfiguraci byla Nieuw Amsterdam navržena pro 1 220 cestujících ve třech třídách: 566 v první, 455 v turistické a 209 ve třetí třídě. Vyšší dvě třídy ale bylo možné spojit v souladu s charakterem plavby. Nikdo netušil, že již brzy se spojí všechny tři třídy do jedné…
 |
V září 1939 doplula loď po osmnácté do New Yorku, ale vzhledem k vypuknutí druhé světové války se již zpět do Evropy nevydala. Do okupace Nizozemska v roce 1940 stihla vykonat několik plaveb do Karibiku, pak ji ale nizozemská exilová vláda poskytla do služeb Britům. Z luxusního parníku se později stala transportní loď, která na třípatrových palandách v kdysi dech beroucích kajutách první třídy dokázala pojmout i 8 tisíc vojáků.
Začátkem prosince 1945 se na její palubě evakuovali nizozemští civilisté ze Singapuru do britského Southamptonu. Mezi asi 3 800 cestujícími bylo i zhruba 1 200 dětí. Mnozí z pasažérů měli za sebou strádání v japonských zajateckých táborech a netrvalo dlouho a na lodi vypukla epidemie spalniček. Oslabené děti umíraly po desítkách, stejně jako mladá děvčata, která se dobrovolně přihlásila jako ošetřovatelky. Mrtví byli tajně, pod rouškou noci, pohřbíváni do moře, aby nevypukla panika.
Když 10. dubna 1946 dorazila do rotterdamského přístavu šedivě natřená Nieuw Amsterdam, vítaly ji stovky lodí a tisíce lidí. Byl to den osmého výročí jejího spuštění na vodu a pro mnoho Nizozemců se tento den stal symbolem. Během válečných let přepravila Nieuw Amsterdam 378 631 vojáků a jen za toto období uplula 530 452 námořních mil, což téměř odpovídá čtyřiadvaceti obeplutím zeměkoule.
Za pouhých 14 měsíců se bývalá vojenská loď s vydrápanými kresbami a vzkazy vojáků na stěnách opět proměnila v luxusní parník, který později, v roce 1957, dostal šedivý, modernější nátěr trupu. Nicméně to už byla doba, kdy lodní doprava začínala pomalu ztrácet dech za rozmachem letectví. V roce 1973 se již její provoz jevil jako neekonomický a nakonec byla prodána tchajwanským loděnicím na sešrotování. Osud této slavné lodi se uzavřel v říjnu 1974.
