Minulý díl byl věnován základní desce a hovořil jsem o motherboardu jako o základním kameni PC. Neméně důležitý je i procesor, který nejvíc ovlivňuje výsledný výkon celého systému, protože ostatní komponenty mají k dispozici jen informace procesorem zpracované.
Platforma: AMD vs. Intel
Soupeření společností Advanced Micro Device (AMD) a Intel se stalo dlouhodobou záležitostí a určitě v dohledné době rozhodnuto nebude. Pro nás koncové zákazníky je souboj obou firem jen výhodou. Další firmy, které vyrábějí procesory, Intel buď převálcoval, nebo jsou jejich výrobky určeny pro úzkou skupinu zákazníků (např. VIA).
Protože procesory AMD a Intel jsou do značné míry odlišné, vznikly dvě platformy. Systémy založené na procesorech Intel se vyznačují vyšší cenou a obecně se soudí, že také vyšší spolehlivostí a stabilitou. (Zlí jazykové o procesorech Intel dokonce tvrdí, že "když si připlatíte" tak i výkonem).
Druhou variantu představuje počítač postavený na procesorech AMD. Toto řešení je v ČR nejoblíbenější, protože má z dlouhodobého hlediska lepší poměr cena/výkon. Horší je to se stabilitou a spolehlivostí, která vyplývá například z některých nedoladěných čipových sad, nebo nekompatibilních zařízení. V současné době jich však je naprosté minimum.
Pro kterou platformu se nakonec rozhodnete, je jen na vás. Jelikož je náš seriál zaměřen na levný upgrade, pro testy bylo použito řešení AMD.
Kolik potřebujeme MHz?
Asi nejpodstatnějším parametrem procesoru je jeho pracovní frekvence. Samozřejmě, že výkon ovlivňuje i architektura CPU, ovšem zatím můžeme pro účely našeho seriálu (do příchodu Hammerů) tento fakt ignorovat.
Potřebné MHz závisí zejména na způsobu práce s počítačem. Pro kancelářské využití vystačíte i s tisícem MHz. Pro běžné užívání počítače (počítačové hry a základní práce s grafikou) se doporučuje takt okolo 1.6, 1.8 GHz a vyšší. Nejnáročnější uživatele (skalní hráči, grafici) však asi sáhnou mnohem výše. Momentální strop činí 2.8 GHz v případě Intelu a 2600+ (2133 MHz) pro AMD.
Doporučuji nekupovat úplně nejrychlejší model, protože platíte obrovské částky navíc. Je lepší přijít třeba o 100 MHz a ušetřit několik tisíc korun, které pak lze využít daleko efektivněji.
Poznámka: Pokud jste se zatím neměli možnost seznámit s označováním procesorů AMD, připomenu, že jsou označovány tzv. performance ratingem. Skutečná frekvence je vždy nižší, než PR (performance rating), ale skutečný výkon odpovídá zhruba hodnotě PR v MHz.
Testy
Jeden z nejlepších poměrů cena/výkon má procesor AMD Athlon XP, taktovaný na 1.53 GHz a označený PR 1800+. Lze pořídit už pod čtyři tisíce korun a pohodlně vám obslouží nejnovější hry, grafické programy a samozřejmě kancelář.
Abychom si mohli ukázat výkonnostní nárůst nového procesoru, provedl jsem testy na dvou systémech, které se od sebe lišily pouze procesorem a pochopitelně základní deskou.
Pomalejší procesor:
- Intel Celeron 850 MHz
- Základní deska s čipovou sadou Intel 815
- 256MB SDRAM PC133 CL2
- Grafická karta GeForce 4 MX440
- Harddisk Western Digital WD400BB (40 GB, 7200 ot/min)
- Windows 2000 Professional
Rychlejší procesor:
- AMD Athlon XP 1800+ (1.53 GHz)
- Základní deska ECS K7S5A (čipová sada SiS735)
- 256MB SDRAM PC133
CL2 - Grafická karta GeForce 4 MX440
- Harddisk Western Digital WD400BB (40 GB, 7200 ot/min)
- Windows 2000 Professional
Výsledky jsou znázorněny grafy a je z nich zcela jasně patrné, jak procesor ovlivní výkon ostatních komponent. Zejména si povšimněte výsledků 3DMarku. Platí totiž, že grafická karta má k dispozici jen ty informace, které předtím zpracoval procesor.
Operační paměť
Téma procesoru jsme zdárně překonali a budeme pokračovat dále. Slíbil jsem, že se budeme ve třetím díle věnovat také dynamické RAM (DRAM), nebo chcete-li, operační paměti. Ani její význam nepodceňujte. Bez ní by PC fungovat vůbec nemohlo a čím rychlejší paměť, tím lépe.
Tři typy: kterou vzít?
Procesory mají dvě hlavní platformy. U operační paměti není situace o moc komplikovanější, protože se nabízí celkem tři základní řešení. Paměti SDRAM myslím připomínat nemusím. Pomalu se začínají stávat uplynulou kapitolou vývoje. Jako standard se prosadil jejich nástupce DDR, který ze SDRAMů vyšel. Jeho hlavní výhodou je dvojnásobná propustnost při stejné frekvenci. Během jednoho taktu totiž dokážou paměti DDR přenést dva bity najednou. Pro běžné uživatele je však nejzajímavější výborný poměr cena/výkon.
Do třetice jsou tu RIMMy, které představují nejlepší, zároveň ale podstatně dražší paměťovou technologii. Maximálního výkonu dosáhnete asi jen s nimi. Pro levný upgrade však připadají v úvahu paměti DDR, popřípadě nejlevnější SDRAM.
Stejně jako u procesorů je i u pamětí důležitá jejich frekvence. SDRAM jsou obvykle uzpůsobeny pro 100 nebo 133 MHz. DDR pracují sice při stejné frekvenci, ovšem s dvojnásobnou propustností. Momentálně jsou běžně dostupné DDR200 (1.6 GB/s při 100 MHz), DDR266 (2.1 GB/s při 133 MHz) a DDR333 (2.7 GB/s při 166 MHz). S DDR200 se brzo rozloučíme, poněvadž rychlejší DDR266 jsou de facto stejně drahé. RIMMy nespadají mezi levná řešení a tak se jim podrobněji věnovat nebudu. Jejich nákup totiž neznamená jen drahé paměti, ale dražší je i základní deska a procesor Intel.
Kolik MB?
Není to zase tak dlouho, kdy 32 MB bylo opravdu hodně. V dnešní době však nemá cenu uvažovat o méně než 128 MB celkové kapacity paměti. Už jen operační systém dokáže "sežrat" opravdu hodně. Např. Windows 2000 Professional si ukousnou 64MB a Windows XP Professional dokonce celých 128MB v závislosti na spuštěných programech. Jako rozumnou hodnotu považuji 256 MB, přičemž užijete i větší kapacitu. Na druhou stranu kapacita nad 512 MB je pro běžné použití spíše zbytečná.
Ostatní vlastnosti
Setkat se můžete ještě s odlišnou latencí (doba jednoho cyklu). Čím je latence nižší, tím paměti pracují rychleji a dosahují lepších výsledků. Obvyklé hodnoty jsou 2.5 a 2.0.
Opomenout bychom však neměli ani původ pamětí. Nejlepší jsou samozřejmě značkové (např. Kingston, Samsung a jiné), protože s neznačkovými paměťmi se často vyskytují potíže. Počítač tak zvaně "tuhne", objevují se bluescreen atd.
Pokud vám to finanční možnosti dovolí, sáhněte po značkových pamětech. Předejdete tak nepříjemným problémům.
Ideální řešení
Ideální volba se odvíjí zejména od vaší peněženky, ale jako ekonomické řešení bych doporučil 256 nebo 512 MB paměti DDR266 s latencí (CL) 2.5 a samozřejmě značkovou.
Testy
Abychom mohli vidět názorně výkonnostní rozdíl mezi jednotlivými paměťovými technologiemi, připravil jsem výsledky několika testů.
Testovací sestava:
Procesor AMD Athlon XP 1800+
Základní deska ECS K7S5A
Grafická karta GeForce 4 MX440
Harddisk Western Digital WD400BB (40 GB, 7200 ot/min)
Microsoft Windows 2000 Proffesional
Testované paměťové moduly:
256 MB SDRAM PC133, CL3, PQI
256 MB DDR266, CL2.5, PQI
Poznámka autora: Abych zdůraznil mé varování před neznačkovými paměťmi, nemohu se nezmínit o problémech, které při testech nastaly. Když jsem instaloval na harddisk operační systém, nedařilo se mi instalaci dokončit. Teprve když jsem modul DDR pamětí vyměnil za jiný, značkový, dal se operační systém nainstalovat bez potíží a mohl jsem testy dokončit.
