„Vypnutí internetu je neospravedlněný útok na svobodu slova v Togu. Ukazuje to, jak daleko je vláda ochotna zajít, aby umlčela opozici.“ Francois Patuel, Amnesty International |
Pátého září, kolem desáté hodiny dopoledne, začaly lidem v africkém Togu vypadávat internetové služby. Napřed zkoušeli restartovat telefon, pak volali na horkou linku operátora. Během několika hodin ale bylo jasné, že problém je mnohem větší: vláda centrálně vypnula přístup svých občanů k internetu.
Prezident Faure Ganssingbé, který je hlavou státu od roku 2005, čelí v posledních měsících výrazným protestům. Ganssingbé je pokračovatelem „prezidentské dynastie“, která se k moci dostala pučem v roce 1967, jen sedm let poté, co Togo vyhlásilo nezávislost.

Lomé, hlavní město sedmimilionového subsaharského státu Togo
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
Opozice organizuje demonstrace, kterých se účastní až statisíce lidí. Například 19. srpna podle některých zdrojů vyšlo do ulic až 800 tisíc lidí, což je více než desetina obyvatel Toga. Protestující požadují, aby se obnovil ústavní článek, který zakazuje prezidentovi nastoupit více jak na dvě volební období. Nyní přitom prezident Ganssingbé slouží své již třetí období, nastoupil v roce 2005 a byl znovuzvolen v letech 2010 a 2015.
Protesty v Togu mají většinou mírový charakter. Podle mezinárodních organizací během protestů zahynul devítiletý chlapec a asi 70 lidí bylo zraněno. Někteří protestující ale údajně zapalují například domy, které patří lidem spolupracujícím s vládou.
Většina těchto protivládních protestů se organizuje po síti - podobně, jako tomu bylo například i během tzv. arabského jara v letech 2010 až 2012. Vláda v Togu tedy přistoupila k vysoce kontroverznímu kroku a omezila přístup obyvatel na internet. Konkrétně došlo k odříznutí mobilního internetu.
Togo a svoboda slovaV posledních letech se situace ohledně svobody slova v Togu vylepšila, a to natolik, že stát dostal v roce 2016 od neziskové organizace FreedomHouse.org hodnocení „částečně svobodný“ namísto původního „nesvobodný“. „Ústava a další zákony chrání (v Togu) svobodu slova,“ píše FreedomHouse. „Ale v listopadu 2015 byl schválen nový zákon proti pomluvám a falešným informacím, který umožňuje trestat takové jednání až dvouletým vězením.“ Nízký podíl lidí s přístupem na internet (7 %) přičítá FreedomHouse chudobě, chybějící infrastruktuře i politickým obstrukcím. |
Podle statistik je v Togu přibližně 13 % populace připojeno k celosvětové síti, nejčastěji právě skrze mobilní telefony. Mezi mladými lidmi je pak penetrace mobilním internetem výrazně vyšší, než mezi starší generací.
Přibližně týdenní internetový zákaz tak - spíše než jako omezení občanských aktivit - posloužil jako zajímavá sociologická sonda. „Vypnutí internetu mělo ohromě negativní dopad,“ shrnuje pro The Guardian podnikatel Mawuna Koutonin. „Bylo to jako žít ve vězení: nemohli jste se ozvat svým blízkým, ani oni vám, protože někdo rozhodl, že to nepůjde, a tento zákaz vynutil proti vaší vůli. Naše životy jsou na internetu tak závislé, že vynucený výpadek internetu připomíná vězení s vysokou ostrahou.“
Život v Togu bez internetu: méně sexu, více práce a knih
Jak se projevila nedostupnost internetu v životě běžných lidí, především ve městech? První, čeho si lidé všimli, je, že nefunguje aplikace WhatsApp, která je v Togu prakticky synonymem on-line komunikace. „Řada lidí ani nezná slovo internet, používají totiž výhradně WhatsApp, který se pro ně tak stal synonymem internetu,“ píše Koutonin.
První večer bez internetového připojení byl podle něj plný strachu. Lidé si vybírali peníze z banky, což bylo kvůli nefunkčnímu internetu takřka nemožné. „Nejspíše také poklesla sexuální aktivita,“ spekuluje Koutonin. „WhatsApp je v této zemi největší seznamkou, a nezávazný sex je běžný. Podle jednoho mého známého ale nefunkční WhatsApp vedl k tomu, že se lidé museli více snažit. Chudí chlapci, kteří by normálně poslali dívce nějaký vtipný obrázek nebo virtuální květiny, nyní museli investovat do květin reálných. Ti, kteří by jinak ohromovali citáty okopírovanými někde na internetu, teď museli pozvat své přátele do baru a prokázat své komunikační schopnosti v reálném světě.“
Dalším překvapivým dopadem byla zvýšená produktivita práce. „Togané, počínaje úředníky a konče policisty, jsou i v pracovní době neustále na WhatsApp. Nyní místo toho pracovali,“ všiml si Koutonin. „A mimo pracovní dobu se spolu více bavili a více chodili ven. Konverzace byly živější, rodinné večeře delší, vypadalo to, že se lidé více zajímají o ostatní a mají k sobě blíže.“ Koutonin připouští, že jeho interpretace může být ovlivněna nostalgií.
Negativní dopady: ztracené příležitostí, otřesená důvěra
Negativní dopady byly nicméně všudypřítomné. Vypnutý internet znamenal pro řadu firem prakticky nepřekonatelnou překážku a podlomil důvěru v digitální transakce. Zvláště firmy, které byly na internetu závislé, utrpěly výrazné ztráty. „Ukazuje se, že diktátorské režimy nejsou pro virtuální podnikání ideální,“ podotýká Koutonin, který sám v on-line sféře podniká.
„Kdyby vláda chtěla odvést pozornost mladých od politiky, měla by jim naopak dát rychlý internet zdarma...“ |
Vláda podle Koutonina svůj krok úplně nedomyslela. „Kdyby chtěli, aby se mladí přestali zajímat o politiku, měli jim naopak dát internet zdarma, a snížit ceny piva a kondomů,“ spekuluje Koutonin. „Mladí lidé by pak koukali na pornografii, whatsappovali a youtubovali a neměli by čas myslet na politiku.“
Vypnutí internetu naopak sjednotilo opozici a mobilizovalo mladé lidi, mezi kterými je používání internetu výrazně častější.
Druhý pokus o vypnutí mobilní komunikace
Vláda se v druhé polovině září pokusila o vypnutí internetu znovu. Tentokrát ale odstřihla jen některé služby, především již zmíněný WhatsApp a mobilní internet. Jinde došlo jen ke zpomalení průtoku dat (bandwidth).
Zřejmě bylo snahou vyřadit služby selektivně tak, aby nedošlo k omezení v oblasti podnikání (což znatelně poškozuje ekonomiku), ale přitom aby se zamezelo organizování protestů on-line. Tento výpadek trval dva dny, předcházel tak protestu, který svolala opozice.
V reakci na tyto výpadky lze sledovat rostoucí zájem obyvatel Toga o služby VPN (Virtual Private Network), které obvykle umožňují obejít vládní zákaz internetu, alespoň v případě, že jde pouze o zákaz selektivní.