Daň z internetových přenosů by platily firmy, například mobilní operátoři či internetoví poskytovatelé. Ty by pak zřejmě tyto další výdaje přesunuly na své zákazníky. U poskytovatelů internetu by to nejspíše znamenalo zdražení internetových přípojek i zpřísnění limitů pro přenosy (tzv. FUP - Fair User Policy - bránící uživatelům ve stahování neomezeného množství dat).
Mihaly Varga, maďarský ministr financí, na říjnovém setkání evropských ministrů financí v Praze
„Způsob komunikace se změnil, a je tedy třeba změnit i příslušné daně,“ řekl ministr financí Mihaly Varga. Internetová daň by do rozpočtu měla přinést 20 miliard forintů ročně (tedy necelé dvě miliardy korun), což odpovídá přibližně 0,125 % celkových příjmů Maďarska. Odhady citované agenturou Reuters ovšem hovoří o devítinásobku této částky a vzhledem k rostoucím požadavkům na internetové přípojky by celková vybraná daň mohla být ještě vyšší.
Jelikož vládní dokumenty hovoří o podstatně nižších číslech, lze spekulovat, že Maďarsko navrhuje jakousi „záklopku“, přes kterou by daň neměla jít. „Domníváme se, že je rozumné zavést horní limit,“ řekl pro Reuters Antal Rogan, mluvčí vládní strany Fidesz.
Odpor sjednotil firmy i jednotlivce
Proti návrhu internetové daně protestují jak jednotlivci, tak velké firmy. Magyar Telekom, maďarská pobočka Deutsche Telekom, uvedl, že by nemohl vyplácet dividendy, aby udržel s novým daňovým zatížením vyrovnanou rozvahu.
„Skutečně tento zákon poškodí nikoli internetové poskytovatele, ale koncové zákazníky,“ uvedla asociace IT společností citovaná agenturou Reuters. „Maďaři teď budou mít přístup k internetovým službám ztížený, nebo dokonce někdy zcela znemožněný.“
„V rozvinutějších zemích je internet považován za lidské právo,“ říká Balazs Nemes, který založil protestní skupinu proti návrhu internetové daně. „Jen ty nejhorší diktátorské režimy zavádějí kontrolu nad internetem, ať už finanční, nebo mocenskou. Platíme daně, internetoví provideři platí daně, tak co opravňuje vládu k tomu, aby z používání internetu udělala drahý luxus? Internet používáme k běžným věcem, jako je správa účtu on-line, přihlášky na univerzitu nebo objednávání se k doktorovi.“
Podle hodnocení FreedomHouse.org nepatřilo dosud Maďarsko k zemím, které by omezovaly svobodu internetu. V rámci EU ovšem získalo nejhorší hodnocení svobody tisku spolu s Chorvatskem, Rumunskem, Bulharskem a Řeckem.
.
