Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

Do osmi hodin celá Evropa na nohou. EU chce bojovat proti kyberútokům

  • 5
Evropská unie chce zlepšit obranu proti počítačovým útokům. Denně dojde v unii ke zhruba 800 tisícům napadením prostřednictvím počítačů. Minulý týden přijal Evropský parlament směrnici, která zpřísňuje tresty za počítačové útoky a má zlepšit obranu proti nim.

Nově přijatá směrnice vnese do zákonů všech členských zemí Evropské unie zvýšení trestů za počítačovou kriminalitu (pokud již takovou sazbu nemají) a také by měla zajistit rychlou spolupráci mezi členskými státy. Konkrétně budou muset k tomu určené policejní jednotky jednotlivých států nejpozději do osmi hodin od žádosti o pomoc reagovat na případné kybernetické útoky.

Ještě před tím musí nová pravidla přijmout Rada Evropy. Pak budou mít jednotlivé státy dva roky na zavedení do svých zákonů.

Tři roky za botnet

Přijatá směrnice vychází z celoevropských pravidel, které byly v platnosti od roku 2005. Zavádí trestné činy, které nově pokryjí například použití botnetu, krádeže důvěrných informací, jako jsou hesla, a použití nástrojů, které jsou k tomu určené.

Nová pravidla určují, že minimálně pět let si budou muset ve vězení odsedět útočníci, kteří napadnou infrastrukturu vedenou jako kritickou. Sem patří například vládní systémy, elektrárny apod. Stejná sazba čeká i na útočníky, kteří způsobí závažnou škodu, nebo jim bude prokázáno zločinné spolčení.

Provozovatelé a nájemci sítě napadených a ovládaných počítačů známých pod zkratkou botnet budou nyní čelit nejnižší sazbě tři roky.

Speciální odpovědnost pak budou mít firny, které si najmou počítačové útočníky, aby s jejich pomocí nějakým způsobem poškodily konkurenty, nebo aby se dostaly k informacím konkurence. V takovém případě mohou firmy a organizace čelit až zákazu činnosti.

Alespoň dva roky odnětí svobody bude nyní moci pro pachatele žádat poškozený, kterému někdo napadl informační systém a pronikl do něho bez oprávnění, případně zasahoval do jeho údajů. Stejná minimální trestní sazba se vztahuje na neoprávněné sledování komunikace při přenosech, které nejsou veřejné, a stejně bude stíhán i ten, kdo takové virtuální "odposlechové zařízení" vyrobí.

"Pachatelé stále sofistikovanějších útoků a výrobci škodlivých programů mohou být nyní stíháni a budou čelit těžším trestům. Členské státy budou také muset  v případě kybernetických útoků rychle reagovat na naléhavé žádosti o pomoc, čímž se zlepší evropská justiční a policejní spolupráce." uvedla v tiskovém prohlášení Cecilia Malmströmová, evropská komisařka pro vnitřní záležitosti.