„Víme, že rozdělování (české) společnosti a podpora extrémů je záměrná, stojí za ní cizí zájmy a provádějí je různě motivovaní nepřátelé našich hodnot,“ řekl pro Aktuálně.cz jeden z lidí, kteří si říkají „elfové“. Touto přezdívkou se staví do protikladu k internetovým „trolům“, tedy (především) ruským online aktérům, kteří kombinací různých technik (včetně zakládání falešných profilů nebo tweetovacích farem) šíří po internetu informace i dezinformace. Cílem těchto aktivit nemusí být nutně prosazení konkrétního názoru nebo – zvláště kolem voleb – prosazení konkrétního politického směru. Často je hlavním terčem „podkopat důvěru veřejnosti v demokratické instituce“ (více v našem článku o ruské propagandě v USA a ve světě).
Vzorem českých anonymních bojovníků proti propagandě jsou elfové z Pobaltí, neformální skupina online aktivistů, kteří již několik let bojují proti dezinformacím v Litvě a dalších zemích. V Litvě je ostatně boj proti propagandě a dezinformacím (za studené války se jim v hantýrce sovětských tajných služeb říkalo „aktivní opatření“) po anexi Krymu jednou z vládních priorit.
V ČR platí vysoká míra hrozby cíleného ovlivňování veřejného mínění. Ministerstvo vnitra to v roce 2016 uvedlo v Auditu národní bezpečnosti |
Podle vládního auditu z roku 2016 (PDF) panuje v České republice vysoká míra ohrožení hrozbou „ovlivňování veřejného mínění“, a to především již zmíněnou formou „cíleného podkopávání důvěry v samostatný demokratický právní stát“. Zpráva výslovně jmenuje „šíření dezinformací prostřednictvím mediálních a kvazi-mediálních forem“ a varuje před „nárůstem extremistických a protisystémových postojů ve společnosti a mezi politickou reprezentací“.
Studenti, lékaři, učitelé. Všichni anonymně
Jak funguje názorová polarizace |
„Víme, že rozdělování naší společnosti a podpora extrémů je záměrná. Stojí za ní cizí zájmy a provádějí je různě motivovaní nepřátelé našich hodnot. Říkejme jim třeba trollové. Jsou zákeřní, šikovní, motivovaní, někdy i nebezpeční. Společnost, jejímž základem je svoboda, je jimi ohrožena a potřebuje chránit,“ popisují čeští elfové svoji motivaci v prohlášení, které zaslali několika českým médiím.
Působí v českém veřejném prostoru pod přezdívkami nebo falešnými profily. Jako příklad takových profilů uvedli elfové třeba ObcanskaVychova na Twitteru nebo Smějící se bestie na Facebooku (respektive jejich správci se ke komunitě tzv. elfů hlásí). Svou identitu také odkryl publicista Bohumil Kartous: „Elfové vznikli vlastně jako autoimunitní systém lidského organismu. Podobně jako když bílé krvinky bojují s infekcí, která ohrožuje organismus, v tomto případě společenský.“
Rusko se snaží ovlivnit dění po celém světě. Jinak, než si většina lidí myslíPodívejte se na přehled veřejně známých technik a taktik, které Rusko využívá k ovlivňování dění po světě |
Ale to, jakým způsobem a na kterých profilech působí, elfové veřejně říkat nechtějí. Důvodem mohou být zkušenosti lidí, kteří na sebe svými protitrolími aktivitami veřejně upozornili a stali se terčem jejich výhrůžek, jako třeba finská reportérka Jessikka Arroová.
Rozhovor s „mluvčím českých elfů“Bohumil Kartous, který zatím jako jediný ze skupiny elfů prozradil svou občanskou identitu, poskytl Technet.cz krátký rozhovor. Proč jste se rozhodl prozradit své jméno? Jak dlouho skupina českých elfů funguje? Proč je podle vás nutná anonymita? Čím byste měřili svůj úspěch? Není účinnější formou boje proti dezinformacím osvěta a zvyšování informační gramotnosti? Bojujete primárně proti trolům ruským? Co motivuje takového trola k tomu, aby šířil dezinformace? Když pomineme, že by byl takový člověk přímo zaměstnaný v nějaké té budově v Petrohradě. Proč by lidé měli věřit anonymnímu spolku elfů? Ta činnost není transparentní. Klidně by to mohla být informační operace na druhou. |
Elfů je prý zatím několik desítek a nemají takový dosah, jaký by chtěli mít. „Kvůli dosavadní asymetrii mezi ruským a naším nasazením nemají tolik možností, kolik by si zasloužili. Jejich čas však teprve přijde,“ řekla pro Deník N spisovatelka Alexandra Alvarová, která dlouhodobě sleduje dění okolo propagandy a dezinformačních kampaní. Na příkladu elfů z Pobaltí ukazuje, že nadšení amatéři mohou v boji proti propagandě lokálně uspět. „Tamní elfové se (falšování historie) snaží zabránit. V denních soubojích jsou (elfové) dost efektivní, ale problém je v tom, že na ruské straně je více peněz a technologií. Tuhle válku nemůžeme vést jen na této úrovni,“ dodala Alvarová.
Anonymové proti anonymům. A komu se dá věřit?
Elfové při své práci používají některé z metod trolů, proti kterým bojují. Jde především o falešné profily, pod kterými se snaží vetřít do sítě trolů či neformální sítě aktivistů.
Kromě toho se snaží, podobně jako fact-checkeří, odhalovat falešné profily, robotické farmy, fotomontáže a další dezinformace. Údajně už infiltrovali „diskuzní fóra, která trolové využívají ke vzájemnému domlouvání“.
Ale právě anonymní aspekt činnosti, jakkoli je zřejmě pro elfy užitečný, také tvoří nejslabší místo snahy působit proti dezinformacím. Jelikož cílem např. ruské propagandy (a to cílem víceméně nezastíraným) je právě podkopání důvěry, mohli by anonymní elfové paradoxně přispět k obecné rezignaci na zjišťování toho, co je pravda a co ne.
Anonymní „trolové trolů“ tak nemohou nahradit transparentní odkrývání dezinformací a zvyšování mediální gramotnosti. Rozpoznat dezinformaci ostatně není tak těžké: obvykle je to něco, co je navrženo tak, aby podporovalo nějaký náš předpřipravený názor a vyvolávalo emoce.
Proč na faktech často nezáleží? Může za to i skupinová dynamika.
Propaganda, která se snaží o vyvolání zmatku a nedůvěry, může být činností elfů v klíčových momentech oslabena. Dlouhodobě ovšem online války elfů a trolů mohou nedůvěru o to více prohloubit. Pro běžného uživatele sociálních sítí totiž může být výsledná lekce elfo-trolích válek jednoduchá: „stejně se nakonec nedá věřit ničemu“.
Tuto námitku částečně připouští i Kartous, zatím jediný mluvčí českých elfů: „Je třeba počkat. Ta míra nedůvěry vůči naší činnosti je přirozená. Časem budeme moci prezentovat nějaké konkrétní výsledky.“