Proti „ruským trolům“ chtějí na síti anonymně působit „čeští elfové“. | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz, Profimedia.cz

Anonymové proti propagandě: ruským trolům se postavili čeští „elfové“

  • 444
Několik desítek Čechů proniklo do sítě ruských dezinformátorů a jsou odhodláni narušovat jejich činnost v kyberprostoru. Skupina to uvedla v prohlášení pro média. Kvůli vyšší efektivitě a vlastnímu bezpečí zůstávají v anonymitě. Právě skrytá identita, která jim činnost umožňuje, však může budit i nedůvěru.

„Víme, že rozdělování (české) společnosti a podpora extrémů je záměrná, stojí za ní cizí zájmy a provádějí je různě motivovaní nepřátelé našich hodnot,“ řekl pro Aktuálně.cz jeden z lidí, kteří si říkají „elfové“. Touto přezdívkou se staví do protikladu k internetovým „trolům“, tedy (především) ruským online aktérům, kteří kombinací různých technik (včetně zakládání falešných profilů nebo tweetovacích farem) šíří po internetu informace i dezinformace. Cílem těchto aktivit nemusí být nutně prosazení konkrétního názoru nebo – zvláště kolem voleb – prosazení konkrétního politického směru. Často je hlavním terčem „podkopat důvěru veřejnosti v demokratické instituce“ (více v našem článku o ruské propagandě v USA a ve světě).

Vzorem českých anonymních bojovníků proti propagandě jsou elfové z Pobaltí, neformální skupina online aktivistů, kteří již několik let bojují proti dezinformacím v Litvě a dalších zemích. V Litvě je ostatně boj proti propagandě a dezinformacím (za studené války se jim v hantýrce sovětských tajných služeb říkalo „aktivní opatření“) po anexi Krymu jednou z vládních priorit.

V ČR platí vysoká míra hrozby cíleného ovlivňování veřejného mínění.

Ministerstvo vnitra to v roce 2016 uvedlo v Auditu národní bezpečnosti

Podle vládního auditu z roku 2016 (PDF) panuje v České republice vysoká míra ohrožení hrozbou „ovlivňování veřejného mínění“, a to především již zmíněnou formou „cíleného podkopávání důvěry v samostatný demokratický právní stát“. Zpráva výslovně jmenuje „šíření dezinformací prostřednictvím mediálních a kvazi-mediálních forem“ a varuje před „nárůstem extremistických a protisystémových postojů ve společnosti a mezi politickou reprezentací“.

Studenti, lékaři, učitelé. Všichni anonymně

Jak funguje názorová polarizace

„Víme, že rozdělování naší společnosti a podpora extrémů je záměrná. Stojí za ní cizí zájmy a provádějí je různě motivovaní nepřátelé našich hodnot. Říkejme jim třeba trollové. Jsou zákeřní, šikovní, motivovaní, někdy i nebezpeční. Společnost, jejímž základem je svoboda, je jimi ohrožena a potřebuje chránit,“ popisují čeští elfové svoji motivaci v prohlášení, které zaslali několika českým médiím.

Působí v českém veřejném prostoru pod přezdívkami nebo falešnými profily. Jako příklad takových profilů uvedli elfové třeba ObcanskaVychova na Twitteru nebo Smějící se bestie na Facebooku (respektive jejich správci se ke komunitě tzv. elfů hlásí). Svou identitu také odkryl publicista Bohumil Kartous: „Elfové vznikli vlastně jako autoimunitní systém lidského organismu. Podobně jako když bílé krvinky bojují s infekcí, která ohrožuje organismus, v tomto případě společenský.“

Rusko se snaží ovlivnit dění po celém světě. Jinak, než si většina lidí myslí

Podívejte se na přehled veřejně známých technik a taktik, které Rusko využívá k ovlivňování dění po světě

Ale to, jakým způsobem a na kterých profilech působí, elfové veřejně říkat nechtějí. Důvodem mohou být zkušenosti lidí, kteří na sebe svými protitrolími aktivitami veřejně upozornili a stali se terčem jejich výhrůžek, jako třeba finská reportérka Jessikka Arroová.

Rozhovor s „mluvčím českých elfů“

Bohumil Kartous, který zatím jako jediný ze skupiny elfů prozradil svou občanskou identitu, poskytl Technet.cz krátký rozhovor.

Proč jste se rozhodl prozradit své jméno?
Dohodli jsme se, že je důležité, aby někdo mluvil za skupinu veřejně. Ale nebudu jediný, časem budou další. Je to jednodušší, bude potřeba se vyjádřit k různým věcem.

Jak dlouho skupina českých elfů funguje?
Je to v řádu měsíců, zatím teprve začínáme.

Proč je podle vás nutná anonymita?
Pokud by byla identita lidí známá, stanou se sami terčem trolingu. Válka o informační prostor se vede určitými prostředky a tohle je pokus se těm prostředkům přizpůsobit. Bez té anonymity by to nebylo možné.

Čím byste měřili svůj úspěch?
Zatím je na to brzy, ale nějaké úspěchy už máme a budeme je zveřejňovat.

Není účinnější formou boje proti dezinformacím osvěta a zvyšování informační gramotnosti?
Takové projekty už existují a jsou důležité. Ať už jde o snahy v médiích, nebo jinde. Ale my se vydáváme tam, kam se tyto projekty vydat nemohou. My můžeme vést konkrétní informační protiútok a usilovat o digitální paralýzu těchto trolů.

Bojujete primárně proti trolům ruským?
Činnost elfů není namířena jen proti iniciativám, kde lze identifikovat ruskou stopu. Ale ano, nejčastěji se to týká proruských informačních aktivit.

Co motivuje takového trola k tomu, aby šířil dezinformace? Když pomineme, že by byl takový člověk přímo zaměstnaný v nějaké té budově v Petrohradě.
Ukazuje se, že lze iniciovat účast trolů účelově, a to nejen finančně. Dále k tomu někteří lidé inklinují z osobních důvodů. Zažívají deziluzi, mají dojem, že je to forma odporu. S tím se setkávám i u lidí, kteří nepůsobí v šedé sféře trolingu, ale hlásí se k těm „antisystémovým“ názorům veřejně, považují to za formu disentu. Roli tam může hrát i osobní či sociální frustrace. Trolování je pak určitá forma seberealizace.

Proč by lidé měli věřit anonymnímu spolku elfů? Ta činnost není transparentní. Klidně by to mohla být informační operace na druhou.
Rozumím. Je třeba počkat. Ta míra nedůvěry vůči naší činnosti je přirozená. Časem budeme moci prezentovat nějaké konkrétní výsledky. Bez té anonymity by to ale nebylo možné.

Elfů je prý zatím několik desítek a nemají takový dosah, jaký by chtěli mít. „Kvůli dosavadní asymetrii mezi ruským a naším nasazením nemají tolik možností, kolik by si zasloužili. Jejich čas však teprve přijde,“ řekla pro Deník N spisovatelka Alexandra Alvarová, která dlouhodobě sleduje dění okolo propagandy a dezinformačních kampaní. Na příkladu elfů z Pobaltí ukazuje, že nadšení amatéři mohou v boji proti propagandě lokálně uspět. „Tamní elfové se (falšování historie) snaží zabránit. V denních soubojích jsou (elfové) dost efektivní, ale problém je v tom, že na ruské straně je více peněz a technologií. Tuhle válku nemůžeme vést jen na této úrovni,“ dodala Alvarová.

Anonymové proti anonymům. A komu se dá věřit?

Elfové při své práci používají některé z metod trolů, proti kterým bojují. Jde především o falešné profily, pod kterými se snaží vetřít do sítě trolů či neformální sítě aktivistů.

Kromě toho se snaží, podobně jako fact-checkeří, odhalovat falešné profily, robotické farmy, fotomontáže a další dezinformace. Údajně už infiltrovali „diskuzní fóra, která trolové využívají ke vzájemnému domlouvání“.

Ale právě anonymní aspekt činnosti, jakkoli je zřejmě pro elfy užitečný, také tvoří nejslabší místo snahy působit proti dezinformacím. Jelikož cílem např. ruské propagandy (a to cílem víceméně nezastíraným) je právě podkopání důvěry, mohli by anonymní elfové paradoxně přispět k obecné rezignaci na zjišťování toho, co je pravda a co ne.

Anonymní „trolové trolů“ tak nemohou nahradit transparentní odkrývání dezinformací a zvyšování mediální gramotnosti. Rozpoznat dezinformaci ostatně není tak těžké: obvykle je to něco, co je navrženo tak, aby podporovalo nějaký náš předpřipravený názor a vyvolávalo emoce.

Proč na faktech často nezáleží? Může za to i skupinová dynamika.

Propaganda, která se snaží o vyvolání zmatku a nedůvěry, může být činností elfů v klíčových momentech oslabena. Dlouhodobě ovšem online války elfů a trolů mohou nedůvěru o to více prohloubit. Pro běžného uživatele sociálních sítí totiž může být výsledná lekce elfo-trolích válek jednoduchá: „stejně se nakonec nedá věřit ničemu“.

Tuto námitku částečně připouští i Kartous, zatím jediný mluvčí českých elfů: „Je třeba počkat. Ta míra nedůvěry vůči naší činnosti je přirozená. Časem budeme moci prezentovat nějaké konkrétní výsledky.“