Proti přijetí kontroverzní smlouvy ACTA se vyjádřilo 478 poslanců Evropského parlamentu. Souhlasných hlasů získala jen 39. Smlouva proti padělanému zboží, přezdívaná též "protipirátská dohoda", vyvolala po celé Evropě řadu protestů. Důvodem byly například obavy z narušení práv na soukromí.
Parlament poprvé využil pravomoci odmítnout mezinárodní obchodní smlouvu; tuto pravomoc získal po přijetí Lisabonské smlouvy.
"Není to překvapivé. Rozhodnutí musíme to respektovat," uvedl premiér Petr Nečas s tím, že pro Česko by ACTA měla smysl pouze při vývozu zboží mimo země EU. "Jinak řečeno, Krteček by z ní měl radost," narážel Nečas na fakt, že Millerova postavička je celosvětově známou.
Protesty proti smlouvě ACTA probíhaly po celé Evropě (na fotkách únor 2012)
"Jsem velmi potěšen, že parlament následoval mé doporučení smlouvu ACTA odmítnout," řekl po hlasování britský poslanec David Martin, který předkládal podklady ke hlasování. Zopakoval své výhrady, že dokument je příliš vágní, může být nesprávně vykládán, a mohl by tedy ohrozit občanské svobody. Zároveň však zdůraznil, že je potřeba nalézt jiný způsob ochrany duševního vlastnictví v EU.
Během jednání, která předcházela hlasování o souhlasu s ACTA nebo jejím odmítnutí, čelil EP nebývalému lobbingu tisíců občanů EU, kteří pomocí demonstrací v ulicích, e-mailů a telefonátů vyzývali poslance, aby dokument odmítli. Parlament také obdržel petici, kterou podepsalo 2,8 milionu občanů z celého světa, která jej rovněž vyzývala k odmítnutí smlouvy ACTA.
Tajná smlouva proti pirátům
Smlouva ACTA má za sebou velmi komplikovaný schvalovací proces. Na připravovanou smlouvu poprvé upozornily odborné blogy v květnu 2008 (více v našem prvním článku o ACTA). V únoru 2010 už bylo jasné, že se jednání účastní i Evropská unie. Dohoda byla dlouho probírána v tajnosti, což budilo obavy a podezření mnoha odborníků, politiků i veřejnosti.
Na půdě Evropského parlamentu upozornila na netransparentní průběh také česká europoslankyně Zuzana Roithová (více v našem předchozím článku Smlouva proti padělkům nesmí být tajná). "Pod tlakem Evropského parlamentu po přijetí Lisabonské smlouvy došlo k odtajnění textu ACTA alespoň pro poslance a za určitý úspěch považuji, že Komise prosadila na jednáních náš požadavek na zavedení garancí ochrany uživatelů a práva na spravedlivý proces," dodala tehdy Roithová.
Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL)
Odmítavé rozhodnutí Evropského parlamentu Roithová vítá: "Vždy jsem bojovala za radikálnější boj proti padělkům, jelikož jejich vzrůstající výskyt považuji za rakovinu globálního trhu. Avšak ACTA potřebný lék nenabízí, jednak nezavazuje státy k odpovídajícímu navýšení kapacit celních dozorových orgánů, neobsahuje ochranu značení země původu a především nebyla vyjednávána se zeměmi, které jsou zdrojem většiny padělků (Čína, Indie, Brazílie, Rusko) a to jí činí neefektivní. Naopak se spolu s odbornou veřejností obávám, že ACTA by vedla k neproporčním trestněprávním postihům a sankcím internetových uživatelů v Evropě." Více v bilanční zprávě na oficiálním webu Zuzany Roithové..
ACTA se dočkala silného odmítnutí také v Polsku. Demonstrace podpořil i premiér Donald Tusk: "ACTA neodpovídá realitě 21. století (...), neuvědomovali jsme si, jak hlubokých otázek přímo civilizační povahy jsme se při přijímání ACTA dotýkali," prohlásil během tiskové konference. Podle něj by schválení dohody ACTA vedlo k zániku internetu tak, jak jej známe (více o polském odmítnutí).
V Česku proti ACTA protestovala mimo jiné Česká pirátská strana.
V roce 2012 došlo k podpisu dohody ACTA na jednání v Tokiu (více v samostatném článku). Vzápětí ale Evropská komise ustoupila tlaku médií i veřejnosti a předala Soudnímu dvoru Evropské unie smlouvu ACTA znovu k posouzení (více informací).
2. února 2012 |
