Altnet: sdílení (nejen) zabezpečených souborů
Minulý týden jsme vás v aktualitách letmo informovali o nové verzi P2P software KaZaA 1.7, která mimo dalších novinek nabízela také obsah sítě Altnet. Nyní se veřejnost dozvěděla další podrobnosti. Za Altnetem nestojí nikdo jiný než společnost Brilliant Digital. Ta nechvalně proslula svým reklamním systémem v klientech KaZaA, jenž si bez nějakých větších upozornění jen tak mimochodem vypůjčoval výkon hostitelského počítače pro distribuovaný výpočet ve vlastní síti. Nevím, zda se v tomto směru firma polepšila (nejspíš ne), nicméně její Altnet nabízí filmovým, hudebním a softwarovým společnostem možnost distribuce zabezpečeného obsahu. Za poplatek se budou takové soubory zobrazovat také jako první ve výsledcích vyhledávání v síti KaZaA. Uživatelé tak budou mít možnost získat novou produkci ve vysoké kvalitě, ovšem také zabezpečenou DRM systémem či funkční omezenou v případě software. Altnet zatím na svou stranu získal pouze label 2KSounds, patřící pod EMI, a legendární herní vývojářskou dílnu Infogrames, ale jeho představitelé věří v brzké rozšíření nabídky. Jinak se o existenci Altnetu asi málokdo dozví.
KaZaA pohřbena u US soudu pod tunou papírů
KaZaA v Americe neuspěla. Tamní soudy nikterak nebraly v potaz rozhodnutí holandské justice, že firma nemohla kontrolovat decentralizovanou síť a být tak zodpovědná za neautorizovaný obsah, vyměňovaný uživateli. Filmové a hudební společnosti, které mají, jak vidno, v USA obrovský vliv, na to šly chytře. Vytrvale firmy za sítěmi KaZaA, Morpheus a Grokster přesvědčovaly o jejich vině (aha, takže v USA teď platí presumpce viny?). Rozkouskovaly celou kauzu do desítek malých jednání, v nichž obvinily snad každého zaměstnance a obchodního partnera P2P sítí z toho, že napomáhali pirátství. Sítě se bránily, rovněž vytrvale, nyní ale jejich zástupci shodně prohlásili, že si již nemohou dovolit pokračovat ve finančně velice náročné obhajobě a přijmou tedy rozsudek, který může znamenat také miliony dolarů na odškodnění. RIAA a MPAA zase slaví úspěch, byť jej dosáhli velmi rozporuplným a podle některých pozorovatelů dokonce nelegálním způsobem. Mám pocit, že americké soudy jsou v záležitostech kolem internetu velice zaujaté... Nicméně, na samotnou síť KaZaA výsledek přelíčení vliv mít nebude, neboť již půl roku funguje pod hlavičkou Sharman Networks. A Morpheus? Ten se s přechodem na Gnutellu odepsal sám.
Britové mají levnější internet, nemohou ale sdílet
Britský provider PlusNet nabídl domácím uživatelům výhodné širokopásmové připojení k internetu za příjemných 20 liber měsíčně. Prostřednictvím ADSL modemu tak mohou uživatelé služby brouzdat Sítí rychlostí až 512 kbps (64 kB/s). Nejnovější balík služeb včetně e-mailu bez limitu velikosti schránky a 25 MB pro webovou prezentaci je určen domácím uživatelům a náruživým síťovým hráčům. Má ale jeden háček - nelze se přes něj připojit k P2P sítím. PlusNetu nejspíš s rozmachem tohoto trendu natolik vzrostly náklady, že si notoričtí stahovači oproti běžným surfařům budou muset připlatit.
Universal zkušebně prodává MP3 za 99 centů
Nadnárodní zábavní koncern Universal se jako první z "Velké pětky" odhodlal sejít z cesty zabezpečených souborů a předplatitelských knihoven a pustil se do experimentu s prodejem MP3 souborů. Taneční remix nejnovějšího singlu "Earth" od Meshell Ndegeocello (kdo to proboha je?) byl nasazen na několik serverů, kontrolovaných Universalem: MP3.com, RollingStone.com, GetMusic.com a MP4.com. Skladba je k mání za 99 centů ve formě klasické "empétrojky", kterou si můžete vypálit na CD, nebo třeba poslat známým.
Všichni analytici se shodují, že je to sice jen malý symbolický krůček pro Universal, ale možná velký krok pro celý prohnilý hudební průmysl, který tím, doufejme, vyškrtl termín MP3 ze slovníku zakázaných slov. Universal sice vykročil správným směrem, ale stále trochu pokulhává za potřebami uživatelů internetu i hudebních fandů obecně. Cena 99 centů za jednu skladbu vypadá zajímavě, ale pouze oproti běžným cenám za singly. Vezmeme-li CD se třemi tracky, 100 nebo 250 korun - to už je znatelný rozdíl. Vezmeme-li to ale z měřítka uživatelů, kterým rozhodně jeden track stačit nebude, dostáváme se do jiné cenové dimenze. Pokud bychom si chtěli vytvořit ze stažených souborů vlastní kompilaci, zaplatíme za dvacet MP3 souborů $19,8 - tedy mnohem více, než za jakýkoliv výběr v normálním obchodě! Z tohoto pohledu je tedy cena jasně přemrštěná. Universal se sice snaží, ale přání hudebních fanoušků nepochopil. Ti volají po levnější hudbě, kterou by si mohl dovolit každý, tento počin ale míří spíš opačným směrem. Universalu nelze upřít, že se rozhodl oprostit od zavedených praktik a pokynul směrem k široké internetové veřejnosti, nicméně stále ještě se musí učit.
