Nebála jste se, když jste hrály s Ostravou o bronz, že znovu budete čtvrtá?
Ne, ne. V Nitře jsme byly mladé družstvo, ale ve Frýdku-Místku jsou starší zkušenější hráčky. Všechny. To, že jsem byla v české extralize první rok a hned získala medaili, mě ohromně potěšilo.
Před tím jste ve velké bitvě s Olympem Praha, o pouhé dva míče, smolně neprošly do finále. Nezamávalo to s vámi?
Tak nějak jsme se zvedly. Na tréninku před zápasy o bronz jsme už nijak na ty prohry nemyslely a soustředily se jen na Ostravu. A vyšlo nám to.
Co jste si řekly, když jste ztrátu finále obrečely?
Že musíme jít do souboje o bronz naplno, že nemáme co ztratit, že do toho dáme všechno.
Přece jen to musel být psychicky těžké, ne?
Vážně jsme si ty prohry vůbec nepřipomínaly. Ani v šatně, ani na tréninku. Navíc naším cílem před sezonou byla medaile, tak o tu jsme se chtěly poprat. A úkol jsme splnily.
Máte za sebou první sezonu v české extralize. Jaká byla?
Pokud jde o volejbalovou úroveň, tak česká soutěž je o hodně kvalitnější než slovenská. A že jsme se dostaly do boje o medaile byl pro mě úspěch a velký zážitek.
Co vám extraliga dala?
Hlavně sportovně rostu. Hrála jsem tady lepší, kvalitnější zápasy než u nás. To, co jsem zažila v semifinále s Olympem, takové dramatické zápasy (čtyři z pěti skončily v pěti setech - pozn. red.), jsem na Slovensku vůbec nehrála.
Takže příchod do Sokola bylo dobré rozhodnutí?
To určitě.
Zůstanete v klubu i v příští sezoně?
Zatím nevím. Smlouvu jsem měla na jednu sezonu.
A máte nějaké přání, kde byste v budoucnu chtěla hrát?
Žádný takový sen nemám. Sport dělám pro radost, protože mě baví. Uvidím, co bude dál.
Neláká vás ještě kvalitnější soutěž, třeba v sousedním Polsku?
Takové ambice nemám. Opravdu hraji pro radost. Snažím se odvádět co nejlepší výkony, odehrát kvalitní zápasy.
